Lukáš Kovanda: Kanada je zkušební terč. Trumpův celní kanón může příště zasáhnout Evropu
Donald Trump oprášil zákon z roku 1930, který mu dává mimořádně tvrdou zbraň proti obchodním partnerům: až padesátiprocentní dodatečná cla, nebo dokonce zákaz dovozu. Kanada je první terč. Pokud nový postup obstojí, může se stejný celní kanón brzy otočit proti Evropě. A český průmysl by před jeho palbou rozhodně nezůstal stranou.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil. Jde o Section 338 amerického celního zákona z roku 1930. Kanada tak může posloužit jako zkouška pro další, mnohem širší použití této zbraně, potenciálně také proti Evropské unii.
Zákon z časů Velké hospodářské krize
Legislativa Section 338 vznikla v éře amerického prezidenta Herberta Hoovera, tedy v době, kdy se svět propadal do Velké hospodářské krize a USA dramaticky zesilovaly svůj protekcionismus. Ustanovení dává americkému prezidentovi mimořádně širokou pravomoc zakročit proti zemi, která podle něj diskriminuje americké zboží nebo americký obchod.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Kanadské víno, cement i hokejky. Trump našel nový terč své celní války
Politika
Prezident může na vybrané výrobky takové země uvalit dodatečné clo až 50 procent. A zákon obsahuje ještě těžší kalibr. Pokud podle Washingtonu diskriminace pokračuje, může prezident dovoz určitých výrobků dané země do USA dokonce úplně zakázat.
Pozoruhodné je, že tento „kanón“ ležel prakticky celé století zaprášený. Spojené státy před nynější akcí Section 338 k reálnému zavedení cla nikdy nepoužily. Sloužil nanejvýš jako hrozba při obchodním vyjednávání.
Trump jej nyní vytahuje také proto, že americké soudy omezily možnosti používat k plošnému zavádění cel jiné mimořádné prezidentské pravomoci. Bílý dům proto hledá další právní cesty, jak svou agresivní obchodní politiku uskutečňovat.
Kanada jako testovací střelnice
Pročež je kanadský případ důležitý také pro Česko.
Section 338 se totiž nevztahuje pouze na situaci, kdy jiná země zavede vysoké clo na americké výrobky. Jeho formulace je mnohem širší. Za diskriminaci mohou být považovány také některé regulace, poplatky, omezení nebo jiné praktiky znevýhodňující americký obchod.
To potenciálně otevírá cestu ke střetu s Evropskou unií. Trumpova administrativa už dříve zkoumala možnost využití Section 338 při prosazování takzvané reciprocity v obchodě. Washington může například argumentovat, že určité evropské regulace či obchodní podmínky americké firmy diskriminují, a následně pohrozit až padesátiprocentním dodatečným clem.
Pokud bude někdo spoléhat jen na státní důchod, musí počítat s minimem třeba ve výši dnešních deseti tisíc korun. Ale spoření v penzijních fondech Čechům jejich budoucí důchody nezachrání. „I kdyby tam teď lidé skutečně masově šli a dávali do něj peníze ve velkém, takže by to nebyla jen optimalizace státního příspěvku a daní, kýžený efekt by to nepřineslo. Protože penzijní společnosti by se ani tak nemohly pouštět do zajímavých investic. Jsou i nadále svázány velkými a celkem pochopitelnými regulacemi,“ říká v rozhovoru pro Newstream hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. 
Ekonom Petr Bartoň: Třetí pilíř byl jen formou podojení státního rozpočtu
Money
Rána pro Evropu by zasáhla i Česko
Pro Česko by byl takový konflikt nebezpečný především nepřímo. Česká ekonomika patří mezi nejotevřenější průmyslové ekonomiky Evropy a je silně napojena na Německo. Pokud americká cla zasáhnou evropské automobilky, strojírenství nebo elektrotechniku, dopad se přes německé výrobní řetězce přelije také k českým dodavatelům.
Už samotná obchodní válka USA s Kanadou přitom představuje varování. Obě ekonomiky spolu ročně obchodují se zbožím a službami za téměř 900 miliard dolarů. Kanada navíc slibuje odvetu „dolar za dolar“. Hrozí tedy klasická spirála: clo vyvolá odvetné clo, to další protiopatření, obchod zdražuje a ekonomický růst slábne.
Pro světovou ekonomiku je to další krok od globalizace směrem k obchodním blokům a protekcionismu. Pro malé exportní Česko je takový svět nepříznivý.
Trumpův kanón může příště zamířit na Evropu
Nepříznivou zprávou z hlediska Česka tedy není samotné padesátiprocentní clo na některé kanadské výrobky, nýbrž to, jakým způsobem jej Trump uvalil – jak na Kanadu udeřil. Z téměř stoletého celního arzenálu vytáhl zbraň, která umožňuje nejen padesátiprocentní cla, ale v krajním případě i zákaz dovozu. Kanada může být zkušební střelnicí. A pokud se zbraň osvědčí, příště může Trump zamířit na Evropu. Tím pádem i na Česko.
