Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Island zrychluje debatu o vstupu do EU. Referendum chce vláda už v září

Reykjavík
iStock
 nst
nst

Islandská vláda chce otevřít cestu k obnovení přístupových jednání s Evropskou unií. Už příští týden proto plánuje předložit parlamentu návrh na vyhlášení referenda, v němž by obyvatelé rozhodli, zda mají rozhovory s Bruselem znovu začít. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na islandskou veřejnoprávní společnost RÚV.

Podle jejích zdrojů by se hlasování mohlo uskutečnit na konci září.

Island o vstup do Evropské unie požádal v roce 2009, kdy se země potýkala s hlubokou finanční krizí. Tehdy během krátké doby zkolabovaly všechny tři největší islandské komerční banky a země hledala cestu k ekonomické stabilitě.

Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu

Trumpovy výroky i cla mění směr Islandu. Míří zpět k EU?

Island zvažuje vyhlášení referenda o obnovení jednání o vstupu do Evropské unie už letos v srpnu. Uvedl to server Politico s odvoláním na dva zdroje obeznámené s přípravami. Islandský parlament by podle nich mohl termín hlasování oznámit během několika týdnů.

Přečíst článek

Situace se však brzy změnila. Islandská ekonomika se začala rychle zotavovat a vláda v prosinci 2013 přístupová jednání zmrazila. Část ekonomů navíc tehdy varovala před možnými problémy eurozóny. O dva roky později, v březnu 2015, Reykjavík oficiálně požádal Evropskou unii, aby už Island nepovažovala za kandidátskou zemi.

Zvrat s návratem Trumpa

Debata o bližších vztazích s EU se znovu rozhořela v posledních měsících. Podle Reuters se o možném obnovení přístupových rozhovorů začalo mluvit ještě před návratem amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Trump letos v lednu na ekonomickém fóru v Davosu několikrát zmínil Island v souvislosti s Grónskem, o jehož ovládnutí Spojené státy dlouhodobě projevují zájem.

Island má přitom pro Západ strategický význam. Ostrov leží na důležité trase v severním Atlantiku, ale na rozdíl od většiny evropských zemí nemá vlastní armádu. O bezpečnost se opírá především o členství v NATO a bilaterální obrannou dohodu se Spojenými státy z roku 1951.

Případné referendum by tak mohlo otevřít novou kapitolu v islandské evropské politice více než deset let poté, co země rozhovory o vstupu do EU přerušila.

Související

Péter Magyar

Volby, které mohou změnit Evropu. Maďarská opozice posiluje i na venkově, tradiční baště Orbána

Přečíst článek

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové

Generace Z: Mladí muži jsou rigidnější než jejich boomerští dědové
iStock
Karel Pučelík

Čekáte, že mladá generace posune svět zase o krok blíže k rovnosti a spravedlnosti? Realita může být složitější. Mladí muži po celém světě se totiž v řadě otázek posouvají ke konzervativnějším a rigidnějším postojům. Nezanedbatelná část z nich se nechce podílet na péči o děti a ženy vnímají jako podřízené partnerky.

Mladá generace se v mnohém liší od svých rodičů. Často se mluví o tom, že dnešní mladí tráví výrazně více času v online prostředí, méně pijí alkohol a oddalují důležitá životní rozhodnutí. Nový výzkum však naznačuje ještě jeden trend: v některých společenských otázkách jsou překvapivě konzervativní. Platí to především pro mladé muže.

Jak upozorňuje deník The Guardian, muži z generace Z (narození mezi lety 1997–2012) vykazují v postojích k sociálním normám větší rigiditu než jejich rodiče z takzvané baby boom generace (1946–1964). Právě „boomers“ přitom bývají často vnímáni jako symbol konzervativních hodnot a terč nespočtu vtipů a internetových memů.

ilustrační foto

Biohacking: Nálada není náhoda, ale chemický proces

Náladu, motivaci i odolnost vůči stresu neurčují jen vnější okolnosti, ale i jemná chemie v mozku. Oxytocin, dopamin a serotonin fungují jako vnitřní trh, jehož rovnováha rozhoduje o tom, jak zvládáme tlak, vztahy i každodenní výkyvy.

Přečíst článek

Výzkum agentury Ipsos a Global Institute for Women’s Leadership při londýnské King’s College sledoval postoje lidí ve 29 zemích světa, mimo jiné ve Velké Británii, Austrálii, Brazílii, Indonésii či Indii. Nepřekvapí, že konzervativnější názory v absolutních číslech převažují spíše v zemích mimo západní svět, například v Indonésii nebo Malajsii.

Zajímavé však je, že ani tam se mladí muži neposouvají k liberálnějšímu pohledu na svět. Spíše naopak – čím mladší generace, tím častěji se objevují konzervativní postoje. Tento trend lze do určité míry pozorovat také u generace X a mileniálů, nejvýraznější kontrast však vzniká při srovnání nejmladší a nejstarší generace.

Muži, kteří se nestarají o děti

Co si pod pojmem „maskulinní konzervatismus“ vlastně představit? Například skutečnost, že přibližně pětina dotázaných mladých mužů věří, že ti, kteří se aktivně podílejí na péči o děti, jsou méně mužní než muži, kteří se o děti nestarají. V této generaci se také méně často setkáváme s otevřeně feministickými postoji.

Zhruba třetina mladých mužů je navíc přesvědčena, že žena by měla být v manželství podřízena svému partnerovi, který by měl mít v důležitých otázkách rozhodující slovo. U jejich otců a dědů z generace „boomerů“ je tento podíl přibližně poloviční.

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Média jsou plná zpráv o všeobecném vzestupu krajní pravice. Tento problém se ovšem možná vyřeší sám, protože mladí lidé a nastupující generace v těchto stranách spasitele povětšinou nevidí. Co však se svými radikalizovanými rodiči a prarodiči mají společné, je nechuť k neslané a nemastné politice tradičních stran. Politika se nemusí stát kořistí pravicového populismu, ale aby se zachránila, musí se dost zásadně změnit.

Přečíst článek

Žen, které s těmito názory souhlasí, je sice výrazně méně, přesto jich v mladé generaci najdeme více než mezi ženami starších věkových skupin. Největší podporu mají tyto postoje v Indonésii a Malajsii, kde s nimi souhlasí více než 60 procent respondentů. Ve Spojených státech jde přibližně o 21 procent mladých mužů, ve Velké Británii zhruba o 13 procent.

Téměř čtvrtina mladých mužů si také myslí, že ženy by neměly být příliš nezávislé a soběstačné. Data zároveň ukazují, že ve většině zemí přetrvává silné očekávání, že hlavní odpovědnost za péči o děti ponese žena. Celkově tak výzkum naznačuje, že tlak na prosazování genderové rovnosti v některých ohledech slábne.

Líheň mladých fašistů?

Výsledky studie zároveň podporují teorie, o nichž se v posledních letech stále častěji diskutuje – například o radikalizaci části mladých mužů. Tento problém se dostal do širšího povědomí i díky populárnímu seriálu Adolescent, který se tématu věnoval.

V některých online komunitách se mezi mladými šíří ideologická neúcta k ženám a odpor k liberálním hodnotám. Podle profesorky Heejung Chungové, která vede zmíněný institut při King’s College London, může být jedním z vysvětlení pocit ztráty společenského postavení.

Mojmír Hampl

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

O generaci Z, tedy o mladých lidech do 30 let, se často dost pochybuje. Říká se, že jde o slabou generaci takzvaných sněhových vloček. Z průzkumů, které byly v posledních týdnech zveřejněny o finančním chování této generace, však mladí lidé vycházejí úplně jinak. Jak tuto generaci vidí šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, který se účastnil debaty k jednomu z těchto průzkumů, a co v tomto ohledu očekává od nové vlády?

Přečíst článek

„Vzniká vakuum, které je následně vyplňováno rétorikou a hlasy snažícími se postavit mladé muže proti genderové rovnosti, proti mladým ženám i proti migrantům,“ uvedla Chungová pro The Guardian.

Nabízí se proto otázka, zda tento trend nepřispívá také k růstu populismu a krajní pravice. Právě zde se totiž může formovat podpora pro hnutí typu MAGA spojené s Donaldem Trumpem nebo pro další varianty populistických ideologií po celém světě.

Zjištění zároveň narušují rozšířenou představu, že se společnost postupně a téměř lineárně posouvá směrem k větší liberalizaci a rovnosti.

Související

Karel Pučelík: Mladí lidé pomalu mění politiku. Na pozoru se musí mít krajní pravice i tradiční strany

Přečíst článek

Něco jako švarcsystém, ale lepší a legální. Česko potřebuje nová pravidla práce, shodli se odborníci

Přečíst článek

Mladí Češi jsou v investování odvážnější než generace před nimi. Stále se ale mají co učit

Přečíst článek

Michal Nosek: Pro Andreje Babiše a Tomia Okamuru je Imunita jako štít moci

Michal Nosek: Pro Andreje Babiše a Tomia Okamuru je Imunita jako štít moci
Profimedia
Michal Nosek

Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.

Když Poslanecká sněmovna odmítne vydat k trestnímu stíhání premiéra a předsedu Sněmovny, není to jen procedurální detail. Je to politický vzkaz. A ten dnešní zní velmi jednoduše: Mocní si pravidla ohnou tak, jak potřebují.

Princip imunity měl chránit politiky před šikanózními žalobami, ne před soudem samotným. V demokratické politické kultuře je téměř samozřejmostí, že politik, který je přesvědčen o své nevině, se soudu nevyhýbá. Naopak. Chce očistit své jméno. Pokud se ale většina poslanců rozhodne vytvořit kolem svých lídrů ochranný val, vysílá tím veřejnosti úplně jiný signál, že existují dvě spravedlnosti. Jedna pro obyčejné lidi a druhá pro ty, kteří mají dost hlasů ve sněmovně.

Tomio Okamura a Andrej Babiš

Michal Nosek: Andrej Babiš a Tomio Okamura mají imunitu jako sportovní disciplínu

V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.

Přečíst článek

Zvlášť paradoxní je, když ti samí politici zároveň útočí na soudy a zpochybňují jejich legitimitu. Nejprve řeknou, že justici nevěří, a pak se za její procedury schovají. To není obrana demokracie, to je její postupné vyprázdnění.

Důvěra v instituce je křehká věc. Buduje se dlouho a ničí rychle. A dnešní hlasování udělalo přesně to druhé.

Související

Doporučujeme