Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Sněmovna podržela Babiše i Okamuru. Poslanci odmítli vydat oba politiky k trestnímu stíhání

Andrej Babiš a Tomio Okamura
Profimedia
 nst
nst

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek odmítla vydat k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše i předsedu SPD Tomia Okamuru. V obou případech rozhodla podle doporučení mandátového a imunitního výboru a téměř shodným poměrem hlasů. Zatímco Babišovi rozhodnutí zastavuje pokračování soudu v kauze Čapí hnízdo, Okamura čelil žádosti policie kvůli kontroverzním volebním plakátům.

Poslanecká sněmovna dnes rozhodla, že k trestnímu stíhání nevydá premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ani šéfa SPD Tomia Okamuru. V obou případech tak poslanci vyhověli doporučení mandátového a imunitního výboru. Rozhodnutí dolní komory znamená, že trestní řízení proti oběma politikům během jejich poslaneckého mandátu pokračovat nebude.

V případě Babiše se rozhodnutí přímo dotýká probíhajícího soudního řízení v dotační kauze Čapí hnízdo. Pro návrh na nevydání premiéra hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců, proti jich bylo 81. Soudní řízení tak bude po dobu jeho mandátu přerušeno.

Premiér Andrej Babiš

Michal Nosek: Babiš, Hřib a psychiatrie. Sněmovna řeší repatriaci po česku

Zatímco turistům na Blízkém východě nad hlavami létají rakety a čekají na cestu domů, česká Sněmovna předvádí vlastní repatriační operaci. Andrej Babiš z pultíku svolává světové aerolinky, vláda odmítá diskutovat o systematické pomoci a debata se rychle mění v diagnostický seminář mezi Babišem a Zdeňkem Hřibem. Český stát tak opět ukazuje, že nejspolehlivější krizový plán je improvizace doplněná parlamentní groteskou.

Přečíst článek

Babiš spolu se svou někdejší poradkyní a nynější europoslankyní Janou Nagyovou čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na výstavbu rekreačního a kongresového areálu Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Podle žalobců byl projekt účelově vyčleněn z koncernu Agrofert, aby splnil podmínky pro získání evropské dotace určené malým a středním podnikům.

Pražský městský soud oba obžalované dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby. Oba rozsudky ale následně zrušil Vrchní soud v Praze a případ vrátil k novému projednání. V posledním rozhodnutí z loňského června navíc odvolací soud městský soud zavázal, aby na základě provedených důkazů obžalované uznal vinnými.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

Sněmovna dnes zároveň rozhodla také o žádosti policie týkající se předsedy SPD Tomia Okamury. Ani jeho poslanci k trestnímu stíhání nevydali. Pro nesouhlas s vydáním hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců, proti bylo 82.

Okamura čelil žádosti o vydání kvůli volební kampani SPD před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Kontroverzi vyvolal zejména plakát zobrazující muže tmavé pleti se zakrváceným nožem a košilí doplněný sloganem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a výzvou „Stop migračnímu paktu EU“. Kritici tvrdili, že vizuál může podněcovat nenávist vůči migrantům a menšinám.

Okamura obvinění dlouhodobě odmítá a tvrdí, že šlo o součást politické kampaně upozorňující na migraci a bezpečnostní rizika.

V obou případech poslanci rozhodovali na základě doporučení mandátového a imunitního výboru. Ten už dříve uvedl, že jde o politicky citlivé kauzy, které by podle jeho názoru neměly být řešeny prostřednictvím trestního stíhání během výkonu poslaneckého mandátu.

Nevydání poslance ale neznamená, že by věc byla definitivně uzavřena. Parlamentní imunita je časově omezená a případné trestní řízení může pokračovat poté, co dotyčný politik přestane být poslancem.

Související

Česko dává na obranu maximum, tvrdí Babiš. Velvyslanec USA ale varuje před nízkými výdaji

Andrej Babiš
ČTK
 nst
nst

Česká republika podle premiéra vydává na obranu v současnosti maximum možného. Reagoval tak na výzvu amerického velvyslance v Praze, který upozornil, že Česko by podle návrhu státního rozpočtu mohlo patřit mezi země s nejnižším podílem obranných výdajů v rámci NATO.

Výdaje, které Česká republika letos podle návrhu státního rozpočtu vynaloží na obranu, jsou podle premiéra Andrej Babiš v současné situaci maximem možného. Uvedl to v rozhovoru pro Českou televizi. Reagoval tak na dnešní výzvu amerického velvyslance v Praze Nicholas Merrick, aby Česko dodržovalo své závazky vůči NATO týkající se obranných výdajů.

Babiš zdůraznil, že obrana a armáda patří mezi důležité priority vlády a výdaje na ni v posledních letech rostou. Současně ale upozornil, že kabinet musí hledat rovnováhu mezi financováním armády a dalšími klíčovými oblastmi veřejných výdajů. „Musíme řešit také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů,“ uvedl premiér.

Česko posílá další repatriační lety z Blízkého východu. Pro občany míří letadla do Ammánu i Maskatu

Česká vláda pokračuje v repatriaci občanů z Blízkého východu, kde leteckou dopravu narušil konflikt mezi Izraelem a Íránem. Do jordánského Ammánu nyní letí letadlo společnosti Smartwings, další stroje směřují z ománského Maskatu. Podle premiéra Andreje Babiše jsou repatriační lety pro české občany zdarma, otázka jejich ceny ale vyvolala spor mezi vládou a ministerstvem zahraničí.

Přečíst článek

Merrick dnes vystoupil na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, kde připomněl závazky spojenců v NATO ohledně postupného navyšování obranných výdajů. Podle něj se členské státy dohodly, že do roku 2035 by měly výdaje na obranu dosáhnout 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta HDP by měly tvořit související nevojenské investice, například do infrastruktury či bezpečnostních technologií.

Velvyslanec zároveň varoval, že podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok by se Česko mohlo ocitnout mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v rámci NATO, pokud jde o jejich podíl na HDP. Zdůraznil, že bezpečnostní prostředí v Evropě zůstává napjaté a spojenci by měli své závazky plnit.

Debata o výši obranných výdajů je v rámci NATO dlouhodobým tématem. Aliance už dříve stanovila cíl, aby členské státy vydávaly na obranu alespoň dvě procenta HDP. Některé země, včetně České republiky, se k této hranici přibližují postupně a navyšování výdajů často provází politická diskuse o prioritách státního rozpočtu.

Související

Montáž houfnice na podvozek Tatra

USA se zlobí. Česko riskuje propad mezi státy s nejnižšími výdaji na obranu v NATO, varoval americký velvyslanec

Přečíst článek
Andrej Babiš

Dalibor Martínek: Falešná Babišova hra na blahotvůrce národa. Závazky se mají plnit

Přečíst článek

Michal Nosek: Andrej Babiš a Tomio Okamura mají imunitu jako sportovní disciplínu

Tomio Okamura a Andrej Babiš
ČTK
Michal Nosek

V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.

Aktuální vydávací kolo se týká dvou výrazných postav české politiky: Andreje Babiše a Tomia Okamury. O jejich případném vydání rozhoduje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, která se tak opět mění v poněkud zvláštní instituci. Něco mezi zákonodárným sborem a předkolem soudní síně.

Oba politici tvrdí, že jsou nevinní. To je samozřejmě jejich právo. Presumpce neviny je základ právního státu. Jenže právě proto může veřejnosti připadat poněkud zvláštní, když ti samí lidé zároveň žádají, aby se k soudu vlastně vůbec nedostali. Je to trochu jako říkat: „Nebojím se plavat, ale prosím, hlavně mě neházejte do vody.“

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Přečíst článek

Zvláštní moment přišel, když premiér Babiš zdůraznil, že se spravedlnosti nikdy nebál. V politice je to odvážná věta, obzvlášť když následuje prosba, aby ho sněmovna soudu nevydala. Takové tvrzení pak zní méně jako demonstrace odvahy a spíš jako zvláštní forma politického parkouru. Tedy rychlý přeskok mezi principem a procedurou.

Do celé situace se navíc promítají i politické vztahy. Premiér je ochoten spolupracovat s dříve ostře odmítanou SPD, což kritici vykládají jako pragmatickou matematiku hlasů. Zastánci naopak tvrdí, že jde prostě o politiku, kde se počítají hlasy, nikoli sympatie.

A tak česká veřejnost opět sleduje staré známé představení. Politici ujišťují, že se ničeho nebojí, zatímco sněmovna rozhoduje, zda se budou bát až později, nebo vůbec.

Možná by celou situaci vyřešilo jednoduché pravidlo. Kdo říká, že se soudu nebojí, měl by mít možnost to bez zbytečných procedur dokázat. V takovém případě by totiž z parlamentní debaty zmizelo mnoho dramat a česká politika by přišla o jeden ze svých nejoblíbenějších sportů. Konečně by tak získala klid na onu stále odkládanou práci pro naše lidi.

 

Související

Doporučujeme