Členové ODS si před kongresem pochvalují, jak se strana při změně vedení probudila k životu. Jaký se v ní najednou rozhořel názorový kvas. Výsledkem má být nová ODS, svěží, plná elánu a nasazení, stojící na důrazu na tržní ekonomiku. Očekává se, že novým motorem se stane Martin Kupka.

Kličovou otázkou kolem revitalizované strany je, zda o ni vlastně bude ve společnosti zájem. Jestli vůbec je po kapitalistické ideologii poptávka. Václav Klaus stavěl ODS jako konzervativní stranu založenou na tržní ekonomice, osobních svobodách, malém státu, řádném hospodaření státu. Byl na to správný čas. Lidé slyšeli na protipól k svrženému komunistickému režimu. Jenže mezitím přišla doba kmotrů, s které měl stranu vyléčit Petr Fiala. A uplynulo přes třicet let. Zájem lidí o ideologie logicky vychládá. Chtějí funkční stát a peníze na účtu.

Václav Klaus si v posledních letech notuje s Milošem Zemanem, že politika se vyprázdnila, místo levicových a pravicových ideálů vítězí populismus. Mají pravdu. Takže klíčová otázka pro ODS je, zda na novu, dynamickou tržní ekonomiku bude voliči slyšet. Kandidát na prvního místopředsedu Tomáš Portlík například avizuje, že na kongresu představí oprášení takzvaných poděbradských artikul, základní programové teze stanovené za Klausovy éry. Bude to stačit?

David Ondráčka: 108:92, teď se ukáže, kdo umí dělat politiku

Názory

Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?

David Ondráčka

Přečíst článek

Andrej Babiš se ideologií nezabývá. Pochopil, že hospodaření státu je kabát, který je vlastně většině lidí ukradený. Výše platu či penze je košile. Na svůj populismus stahuje voliče zleva i zprava. Sociální demokracii přivedl k záhubě.

Aby se „nová ODS“ chytila, těžko jí k tomu budou stačit nové artikuly nebo objíždění země. Kupku známe jako ministra. Byl pracovitý, dostatečně čestný a dobře komunikoval. V řadách ODS však zaznívá, že je příliš „hodný“. Řada členů by si představovala nějaký tvrdší kartáč. Ten však, zdá se, není k dispozici. Aby v příštích volbách porazila restaurovaná strana Babiše, musel by se on dopustit něčeho nepředstavitelného. Což je zatím nepředstavitelné, už se dopustil lecčeho, a nic.

Ti, kdo by měli mít z broušení zubů ODS největší obavu, jsou proto partneři ze zemřelé Spolu. Klub poslanců TOP 09 má jen devět členů, je menší než ten Motoristů. Za svou krátkou existenci přišli topkaři o své nejvýraznější osobnosti, Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska. Končí i ne tak výrazná Markéta Pekarová Adamová. Schválně, kdo teď z hlavy vyjmenuje aspoň tři členy strany? Nebo jméno jejího nového předsedy?

Babišova vláda získala důvěru Sněmovny po rekordně dlouhé debatě

Politika

Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) bude vládnout s důvěrou Sněmovny. Poslanci rozhodli o jejím vyslovení po více než 100 dnech od voleb loni v říjnu. Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Byla dosud nejdelší. Nynější jednání o důvěře kabinetu se odehrálo ve třech jednacích dnech. Poslanecká schůze bude pokračovat v pátek.

ČTK

Přečíst článek

Lidovci dostali v roce 2017, kdy ještě kandidovali do sněmovny samostatně, pouhých 5,8 procenta hlasů. Poslední dvoje volby se proto z rozumu, aby měli zastoupení ve sněmovně, dobrovolně nivelizovali. Jim možná osamostatnění může pomoci, aby opět našli svou tvář. Ale, bude to příště stačit na sněmovnu?

Martin Kupka v rámci zbrojení před kongresem ohlašuje, že „pokračování koalice Spolu není ve hře.“ Někteří i vrcholní členové ODS však připouštějí, že na podzim při komunálních volbách by se koncept zejména v Praze možná vyplatilo oprášit. Nicméně poslancům dvou menších stran koalice zvoní hrana.

Stanislav Šulc: Vizionář, převozník, nebo hrobař. Koho si zvolí ODS do svého čela?

Názory

Blíží se hodina H dne D pro poslední velkou stranu, která vznikla v polistopadové euforii, utvářela místní politiku a nepřímo dala vzniknout i populistickým hnutím. ODS je na křižovatce a vydat se dobrým směrem, ať už to znamená cokoli, bude složité.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Rostoucí ceny v restauracích a stoupající preference zdravého životního stylu vedou stále více Čechů k domácí přípravě jídla, které pak v zaměstnání konzumují o polední pauze, aniž by tedy navštívili restauraci. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Pluxee, který uskutečnila agentura Ipsos. Pokud „krabičkovému obědu“ dávají přednost každodenně, mohou při současných cenách ušetřit průměrně zhruba 32 tisíc korun ročně.

Průměrná cena obědového menu v restauraci činí v současnosti zhruba 200 korun, vyplývá z dat společnosti Edenred. Měsíční náklady tak představují přibližně 4300 korun, pokud vyjdeme z průměrného počtu pracovních dní v měsíci, jenž odpovídá 21,5.

Kolik se dá ušetřit?

Příprava krabičkového oběda vyjde v průměru na 60 až 90 korun, v závislosti na použitých surovinách. Bezmasé pokrmy se cenově pohybují spíše kolem spodní hranice uvedeného pásma, pokrmy s masem spíše kolem jeho horní hranice. Kdo tak například střídá pokrmy s masem a bez něj, dá za krabičkový oběd průměrně 75 korun. Tedy nějakých 1613 korun měsíčně.

Měsíčně tedy konzument krabičkových obědů ušetří průměrně 2687 korun, ročně pak 32 244 korun, jestliže na domácí přípravu obědu přejde zcela a úplně.

Oběd z výrobní linky. Budoucnost, nebo konec restaurací?

Enjoy

Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Samozřejmě, jedná se o čistě účetní výpočet, jenž nezahrnuje časové náklady, ani tedy náklady obětované příležitosti, spojené s nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd a jeho vlastní domácí přípravou. Rovněž není zahrnuta cena energií, které se při domácí spotřebě využijí.

Na druhou stranu, konzument krabičkových obědu ušetří čas tím, že nemusí docházet z místa zaměstnání do restaurace a čekat tam na obsloužení a samotnou přípravu oběda.

Brambory na Pankráci: Restaurace, kde příloha převzala hlavní roli

Enjoy

Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Zdravotní výhody

Vařením ve větším množství – a odpovídajícím nákupem většího množství, při využití „úspor z rozsahu“ – a promyšleným nakupováním ingrediencí pro krabičkový oběd, například v akcích, lze dále snížit průměrnou cenu po domácku připravovaných jídel. Takovýto přístup však už může jít na úkor každodenní pestrosti a variability stravy. Přípravou krabičkového oběda lze dále ušetřit tehdy, pokud takový pokrm například obsahuje zbytky z večeře předchozího dne, které by se jinak nezkonzumovaly a skončily v odpadu.

Pochopitelně, při domácí přípravě má strávník vždy lepší přehled o tom, „co vlastně jí“, jaké konkrétní suroviny a v jaké kvalitě. Takovýto přehled při objednávce v restaurací nikdy mít nebude. Krabičkové obědy tak nejsou výhodné pouze cenově, ale mnohdy také z hlediska zdravého životního stylu. Konzument při domácí přípravě může volit zdravější ingredience, než jaké zvolí restaurace, které navíc lépe odpovídají jeho celkovému zdravotnímu stavu či snahám o udržení dobrého zdraví nebo jeho zlepšení.