Chaos kolem windfall tax. Vláda ji chce zase až od roku 2023

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení ve sněmovně. Ještě ráno přitom vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Podle Jurečky se na tom dohodli v úterý večer lídři koaličních stran.

Podle Stanjury vláda účinnost takzvané windfall tax projednávala i s ústavními právníky a platnost daně i pro letošní rok by podle jejich názoru nebyla protiústavní. Stanjura ale označil za bezpečnější cestu zavést účinnost daně od roku 2023. Příjmy z daně podle něj mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít na zastropování cen energií.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová řekla, že účinnost daně od příštího roku považuje za jedinou možnou variantu. „Je to z právního hlediska jediná možná varianta, protože jinak by to bylo z důvodu zřejmé retroaktivity v rozporu s ústavou,” uvedla. Vládu kritizovala za komunikační zmatky ohledně platnosti daně, podle ní výroky některých členů koalice vytvořily paniku na pražské burze.

Koalice se dohodla na dani z mimořádných zisků i za letošek. Burza reaguje prudkým poklesem

Politika

Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.

ČTK, duk

Přečíst článek

Schillerová také kritizovala Stanjuru za to, že chce windfall tax připojit k daňovému balíčku a neprojednávat jako samostatný zákon. „Na ničem takovém dohodnuti nejsme a považuji to za podraz. Ministr Stanjura zavádí novou a značně kontroverzní daň a je naprosto nepřijatelné, že nechce umožnit opozici, aby mohla předkládat pozměňovací návrhy,” uvedla.

Stanjura ve středu odmítl výhrady Hospodářské komory, která žádala snížení plánované šedesátiprocentní sazby daně. Je připraven s komorou jednat, podle něj je ale nutné zajistit prostředky na kompenzace vysokých cen energií, které budou čerpat i firmy. Stanjura také upozornil na to, že windfall tax plánují i další evropské země, Česko v tomto směru podle něj není výjimkou.

Ministerstvo financí chce daň z neočekávaných zisků uplatňovat v letech 2023 až 2025. Má se vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.

Stanjura: Válečná daň se bude vztahovat až na tři sektory. Banky a energetika už to mají jisté

Politika

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

ČTK

Přečíst článek

Vláda podpořila stavbu gigafactory VW u Plzně. Česko o ní soupeří s Polskem a Maďarskem

Politika

Kde nakonec bude stát další evropská továrna na baterie koncernu VW by mělo být jasno do konce roku. Češi dali zelenou lokalitě u Plzně. Ve hře jsou ale ještě místa v Polsku a Maďarsku.

ČTK

Přečíst článek