Zajímá nás
Dobrá zpráva pro ČEZ. Windfall tax může skončit dřív, připouští Stanjura
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě navrhnout zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků, takzvané windfall tax, aby se v příštím roce už neuplatňovala. Ministr to ve středu řekl novinářům při představení nové makroekonomické prognózy ministerstva.
Ministerstvo financí podle Stanjury připravuje pro vládu analytický materiál, ve kterém hodnotí výdaje spojené s pomocí lidem a firmám s vysokými cenami energií a příjmy z windfall tax a z odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny. Pokud budou mimořádné výdaje od roku 2022 a mimořádné příjmy od roku 2023 zhruba v rovnováze, je připraven vládě navrhnout, aby zkrátila účinnost windfall tax o rok. Ministr zdůraznil, že tato daň nemá sloužit ke konsolidaci rozpočtu, ale pouze k pokrytí mimořádných výdajů spojených s energetickou krizí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura včera na sociální sítí X uvedl, že je připraven ukončit účinnost daně z mimořádných zisků ke konci letoška, pokud se naplní předpoklad letošních příjmů z ní alespoň ve výši sedmnácti miliard korun. V takovém případě by podle něj příjmy z mimořádné daně za léta 2023 a 2024 pokryly souhrnné mimořádné výdaje.
Lukáš Kovanda: Proč Stanjura udržuje windfall tax? Možná aby snížil cenu akcií ČEZ
Názory
Na zálohách windfall tax, kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky, se loni vybralo 39,1 miliardy korun, za letošní první čtvrtletí 13 miliard korun. Konečný odhad celkového výnosu daně bude podle Stanjury možný až v červenci, kdy se loňské zálohy zúčtují. Na odvodu z nadměrných příjmů stát loni vybral 18,5 miliardy korun, v letošním roce už ho neuplatňuje.
Zdraží víno? Dozvíme se v květnu
Stanjura také do konce května očekává uzavření vládní debaty o uvalení spotřební daně na tiché víno. Vláda podle něj už má dost podkladů, aby o takovém kroku rozhodla. Ministr se kloní ke zdanění vína, které je jediným alkoholickým nápojem osvobozeným od spotřební daně. Zároveň ale upozornil na to, že očekávaný výnos daně je v jednotkách miliard korun, nelze proto očekávat, že zásadně ovlivní rozpočtový deficit.
O možných úpravách letošního rozpočtu Stanjura zatím nechtěl mluvit, podle něj to bude možné teprve ve druhém pololetí s ohledem na vývoj příjmů a výdajů. Za první čtvrtletí se podle něj dařilo obě strany rozpočtu plnit podle plánu.
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Stejně jako v předchozích letech nadále rostly povinné výdaje rozpočtu.
Kritika od NKÚ. Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření
Money
Co predikují analytici Stanjurova rezortu
Dubnová predikce ministerstva je oproti té z ledna optimističtější. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nové prognózy vzroste o 1,4 procenta a průměrná inflace dosáhne 2,7 procenta. Ještě v lednu Stanjurův rezort očekával růst 1,2 procenta a inflaci 3,1 procenta.
Česká ekonomika by letos podle Stanjury měla překonat úroveň před pandemií covidu-19. Hospodářský růst bude vyšší než v eurozóně, kde by měl podle predikce ministerstva činit 0,5 procenta. Česko se tak začne poprvé od roku 2020 znovu hospodářsky přibližovat k eurozóně.
Růst HDP podle prognózy potáhnou především spotřeba domácností a investice soukromého sektoru, zatímco v loňském roce to byl především zahraniční obchod. Podle ředitele sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí Davida Prušvice by tak měl být český ekonomický vývoj méně ohrožen vnějšími riziky, jako jsou konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě a nejistota spojená s americkými prezidentskými volbami. Prušvic také upozornil, že k růstu HDP by mělo na rozdíl od minulosti více přispívat i zvýšení produktivity práce.
Nezaměstnanost zůstane na nízkých úrovních, podle metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzroste na 2,8 procenta z loňských 2,6 procenta. Pokračující napětí na trhu práce podle Stanjury znamená větší tlak na firmy k automatizaci a robotizaci výroby a zároveň to umožňuje vyšší mzdový růst. Prušvic doplnil, že firmy si vzhledem k nadprůměrné ziskovosti z předchozích dvou let mohou dovolit mzdy zvyšovat, aniž by se vytvářely inflační tlaky. Reálné mzdy podle prognózy ministerstva financí vzrostou o 3,6 procenta, což podpoří spotřebu domácností.
V roce 2025 by měl podle prognózy hospodářský růst zrychlit na 2,6 procenta. Průměrná inflace by měla dál zpomalit na 2,4 procenta. Nezaměstnanost by se výrazně měnit neměla, prognóza ministerstva počítá s hodnotou 2,7 procenta.
Reálná mzda v Česku by se za letošní rok mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. Růst by měla začít již v prvním čtvrtletí. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 procent.
Reálná mzda letos vzroste o tři až čtyři procenta, řekl Stanjura
Money
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
