Mnozí Evropané včetně Čechů chtějí omezit spolupráci s Čínou. Proti jsou Srbové či Bulhaři, ukázal průzkum

Italská premiérka Giorgia Meloni do konce roku plánuje splnit předvolební slib, že Itálie odstoupí od čínské iniciativy Pás a stezka. Proti spolupráci evropských zemí a Číny se staví také USA. Středoevropská veřejnost je ale rozdělená v názoru na to, jak vlastně řídit ekonomické vztahy s Čínou. Průzkum veřejného mínění, který provedla společnost CEPER ve 12 zemích regionu, ukazuje, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.

Iniciativa Pásu a stezky oslavila v září své 10. výročí. Podle Eurostatu byla Čína v roce 2022 největším partnerem EU s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 procenta celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 procenta dovozu do EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik. 

CEPER provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích, aby lépe porozuměl tomu, jak Středoevropané přemýšlejí o vztahu své země a Číny. 1 000 respondentů z každé z 12 zkoumaných evropských zemí bylo dotázáno, zda podporují posílení nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Respondenti si mohli vybrat mezi podporou oslabení nebo posílení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí, nebo upřednostněním ponechání ekonomických vazeb na současné úrovni. 

Jih proti severu

CEPER zjistil, že v otázce Číny existuje rozdíl mezi severem a jihem. Existuje šest zemí střední a východní Evropy (převážně jižní), kde relativní většina veřejnosti upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou, zatímco v dalších 3 regionálních (většinou severních) zemích je relativní většina pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni. 

Čína omezí vývoz grafitu. Evropský autoprůmysl to zabolí

Money

Čína bude od 1. prosince vyžadovat vývozní povolení pro některé grafitové výrobky z důvodu ochrany národní bezpečnosti. Uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo obchodu. Čína je největším světovým producentem a vývozcem grafitu, který se používá v bateriích pro elektromobily.

ČTK

Přečíst článek

Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. 50 procent Černohorců, 48 procent Srbů a 49 procent Slovinců si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 procent), Severní Makedonii (33 procent) a Bulharsku (42 procent) největší podíl respondentů podpořil silnější ekonomické vazby.  

Země s opatrnějším postojem k Číně mají pevnější vztahy s USA. V Rumunsku 42, na Slovensku 47 a v Česku by 49 procent obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou. To znamená, že by ani neprohloubily, ani neoslabily obchodní vztahy s Čínou. Mezi nimi je nejkritičtější rumunská společnost: 35 procent Rumunů si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o 11procentních bodů více než v jiných zemích regionu.

Ekonomické vazby s Čínou

Existuje také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto zemích není propast mezi těmi, kdo dávají přednost „více ekonomickým vztahům“, a těmi, kdo prosazují „nezměněné vztahy“, významná. V Rakousku je rozdíl pouze osm, v Polsku sedm a v Maďarsku jedno procentní bod. Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40procetní podporu. 28 procent Rakušanů, 34 procent Maďarů a 27 procent  Poláků je pro hlubší vztahy. 22 procent Rakušanů a Maďarů, zatímco 13 procent Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou. 

Čína urychlila zbrojení. Do pár let by země mohla mít tisíc jaderných hlavic

Politika

Čína by mohla mít do začátku příštího desetiletí přes 1000 jaderných hlavic, což je zhruba dvojnásobek současného stavu. Tvrdí to zpráva o čínské vojenské síle, kterou zpracovalo pro Kongres americké ministerstvo obrany. Podle představitele Pentagonu, který mluvil s novináři, Čína buduje svůj jaderný arzenál rychleji, než původně předpokládali američtí analytici. I po roce 2030 však bude mít Čína méně jaderných hlavic, než má v současnosti USA a Rusko.

ČTK

Přečíst článek

 

Většina respondentů ocenila ekonomické vazby s Čínou a – zejména v jižnějších zemích regionu – viděla potenciál v rozšíření obchodních vztahů. Neznamená to však, že by strategie snižování rizik nebyla populární. Jedinou otázkou je, co pojem bude přesně znamenat.  

O průzkumu CEPER

Průzkum veřejného mínění byl realizován ve 12 zemích středoevropského regionu: v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Slovensku, Slovinsku, Severní Makedonii, Černé Hoře a Polsku. Sběr dat probíhal od 21. srpna do 8. září 2023 (v Maďarsku v říjnu 2023). Průzkum byl proveden telefonicky (osobně v Srbsku a Černé Hoře) a zúčastnilo se ho 1 000 respondentů z každé země. Vzorek podle jednotlivých zemí je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu sídla.

Putin zmrzačil Gazprom. Ani dohoda s Čínou neobnoví jeho tržní sílu

Money

Ruský prezident Vladimir Putin přecenil své možnosti, když se pokusil využít ruský státní plynárenský gigant Gazprom k tomu, aby dostal Evropu na kolena. A nyní jsou jeho snahy o posílení Gazpromu vydány na milost a nemilost Číně, napsala agentura Bloomberg.

ČTK

Přečíst článek