Zajímá nás
Babiš míří na 35 procent. Což neznamená, že bude skládat příští vládu, říká šéf STEM Martin Buchtík
Z předvolebních průzkumů od různých agentur vychází v posledních dnech jako potenciální vítěz příštích parlamentních voleb Andrej Babiš. Je tu však jedno ale. Do voleb zbývají dva roky, vláda nyní „oslavila“ polovinu funkčního období. Co tedy znamenají předvolební průzkumy pro budoucí volební výsledek? „Žádné volby teď nejsou. Uprostřed závodu je jedno, v jaké části pole se nachází ten který účastník,“ říká Martin Buchtík, ředitel výzkumné agentury STEM. I podle STEMu se nyní Andrej Babiš jeví jako favorit. A pokud vládní koalice nepodnikne rázné kroky, příští volby prohraje.
Poslední průzkumy veřejného mínění dávají Andreji Babišovi víc než třicet procent preferencí. Jakou váhu mají tyto průzkumy, prováděné v polovině volebního období?
Za prvé, průzkumy neříkají, jak za dva roky dopadnou volby, ale jaká je nálada teď. A ta je hodně daná tím, že vláda je v polovině volebního mandátu. To nejen v Česku bývá hodně nepopulární. První rok se vláda rozkoukává, druhý rok potřebuje komunikovat nějaké reformy. Třetí rok je chce aspoň částečně prosadit. A čtvrtý rok se připravuje na volby. V druhém roce, pokud chce něco prosadit, začne být přirozeně nepopulární.
V Česku se veřejná debata o politice hodně koncentruje na osobu premiéra, případně na vládu. Druhým faktem je, že kabinet vládne s relativně malou podporou voličů. Volilo ho 43 procent voličů, to je 27 procent lidí, kteří by mohli volit. Přestože má v poslanecké sněmovně 108 hlasů, mnoho hlasů propadlo. Dalším momentem je, že vládne v ekonomicky složité situaci. To všechno vytváří koktejl, z nějž plyne, že vláda není populární. Její popularita je 21 procent. Méně populární byla jenom vláda Petra Nečase. I v závěru vládnutí Andreje Babiše byla popularita vlády kolem 25, 26 procent. I nejpopulárnější kabinety málokdy překročí 50procentní hranici.
Současná vláda je nepopulární. Ale, a je to velké ale, když se vrátím k výzkumům. Voliči vládních stran nevidí alternativu. Co nastává, je, že z oněch 43 procent voličů zůstane 38 procent, nastává úbytek. Část lidí nepůjde volit, část si není jistá, hledá alternativy. O čtyři až pět procent strany přicházejí, lidé přecházejí do různých segmentů. Sledujeme složitější proces, kdy hnutí ANO jednak nabírá voliče ze strany frustrovaných nevoličů. Částečně probíhá výměna mezi nevládními subjekty.
Bývalý premiér a bývalý šéf ODS Petr Nečas nebývá příliš vidět na veřejnosti. Podle svých slov však zůstal politickým člověkem, členem strany, a kromě svého soukromého byznysu se politice dále věnuje. Už nikdy však prý nebude chtít žádnou významnou funkci. Vládu Petra Fialy vnímá jako dobrou, opozice je podle něj nekorektně útočná. Na rozdíl od předvolebních průzkumů věří v úspěch Fialovy vlády i v příštích volbách. „Nechce být premiérem pouze na jedno volební období, bude usilovat i o druhé,“ říká muž, jehož politickou kariéru utnul známý skandál kolem tehdejší šéfky jeho kabinetu Janou Nečasovou, v té době Nagyovou. O této kapitole svého života se striktně odmítá bavit.
Petr Nečas: Vláda bude nakonec úspěšná. A Petr Fiala bude chtít být opět premiérem
Leaders
Co na nové rozdělení voličských preferencí říká váš vlastní předvolební průzkum?
Říká, že hnutí ANO má 31 procent s velkým odstupem před ODS a SPD, které jsou na nějakých 11 procentech.
Posiluje odolnost stran vůči aférám
Někteří politici říkají, že předvolební průzkum dva roky před volbami není příliš směrodatný. Jak je to?
To je stoprocentně pravda. Průzkumy jsou spíš měřič nálad. Uprostřed trati je jedno, kdo je v čele pelotonu. Důležité je, jak je to na konci. Zhruba týden před volbami nastává klíčový moment, kdy se pozornost soustředí na vyzyvatele. Řada lidí nevolí něco, ale proti něčemu. V prezidentské volbě to třeba bylo proti Babišovi. Máte několik subjektů nebo osobností, které považujete za relevantní. A zvažujete, kdo má největší šanci uspět proti tomu, koho rozhodně nechcete.
Volby od voleb se také mění procento lidí, jejichž hlas takzvaně propadne, kteří volí strany, jež nedosáhnou na pět procent. Někdy takto propadne i dvacet procent hlasů. Nicméně, analýzy ukazují i některé jasné věci. Třeba odolnost stran vůči skandálům. Hnutí ANO má robustní voličskou základnu, nějaký velký korupční skandál by je nesložil. Starostové už za sebou jednu velkou kauzu, Dozimetr, mají. Ty by případná druhá aféra mohla dost pravděpodobně vyřadit ze hry.
Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.
Dalibor Martínek: 10 důvodů, proč Česko není tygrem Evropy
Názory
Andrej Babiš je známý tím, že si vybudoval „bezpečnostní sekci“, která sleduje politické konkurenty, tvoří na protivníky „složky“. Může na poslední chvíli tímto zamíchat výsledkem voleb?
Nemůžu posuzovat osobnost Andreje Babiše. Velmi obecně je možné říct, že ano. Viděli jsme to třeba u kauzy kolem těžby lithia v Česku, která sociální demokracii rozhodně nepomohla. Nebo když to vezmeme z jiného politického konce, před pár lety se deset dní před volbami objevily informace, jak Babiš nakupoval vily ve Francii. Ono to neovlivní volby ve smyslu, že by si lidé řekli: teď jsme se něco dozvěděli, tak nebudeme toho člověka volit. Ale takové informace mohou způsobit, že máte naplánovaný závěr kampaně, který můžete zahodit. Viděli jsme to i nyní u slovenských voleb, kdy se na poslední chvíli vytahovaly různé přepisy odposlechů či sms konverzací. Viděli jsme to před pěti lety v Rakousku, kde se objevily informace o finanční podpoře z ruské strany. Eticky je to nestandardní, ale politicky to není specifické pro Českou republiku.
Zmínil jste nynější slovenské volby. Jaký má jejich průběh či výsledek přesah pro přemýšlení o českých parlamentních volbách? Má-li nějaký…
Mohou sloužit pro část politiků či politických stratégů jako inspirace. Na druhé straně, jasně vidíme, že slovenská společnost je naladěná na úplně jiná témata než česká. To říkají i lidé, kteří odešli od Andreje Babiše na Slovensko, Marek Prchal nebo Marek Hanč. Rezonují tam jiná témata.
Evropské volby dost napoví
V průzkumech dominuje Babiš. Vidíte nějakou variantu, která by tyto preference mohla zvrátit?
To je typické věštění z křišťálové koule.
Té jsem se chtěl vyhnout…
Jsme v situaci, kdy se velké množství lidí snaží za hodně peněz, energie a lidského potenciálu tuto situaci ovlivnit ve svůj prospěch. Zatím se zdá, že pokud vládní strany nezmění strategii, nic zásadního se měnit nebude. Andrej Babiš může směřovat někam k pětatřiceti procentům. Hodně bude záležet i na tom, zda se obnoví soudní proces s ním. To je blok pro část lidí, volit za premiéra člověka, který je trestně stíhaný. Je tu hodně neznámých. Trochu nám napoví evropské volby, které budou o testování různých strategií a koncepcí, jak komunikovat.
Na jaře jsou volby do europarlamentu, následovat budou krajské volby. Situace bude postupně gradovat, kampaň bude dlouhodobá. Současné ukazatele také vnášejí jistotu či nejistotu do strategických týmů stran nebo potenciálních koalic. Vidíme, že koalice Spolu nemusí být samozřejmá.
Andrej Babiš dvacet let na českém trhu nakupuje jednu firmu za druhou, vlastní jich přes dvě stě. Většinou šlo o podniky ze zemědělství, chemie. Mnohá jeho převzetí se dají označit za nepřátelská, prostě využil ekonomické situace subjektu, o který měl zájem. Někdy k takové tíživé situaci sám předtím přispěl. Například, když zemědělským podnikům prodal na dluh hnojiva a v témže roce se nepovedla úroda a firmy se tak dostaly do platebních potíží, prostě je převzal.
Dalibor Martínek: Babiš se prodejem Mafry přihlásil o post premiéra
Názory
Je česká společnost rozdělená podle nějakých parametrů, věku, vzdělání či místa, kde kdo žije, na politické preference?
Odpověď je dvojí. Můžeme se bavit obecně o tom, jak jsou na tom mladí lidé nebo ti bohatší. Nebo se můžeme bavit o tom, jak přemýšlejí lidé, kteří připravují strategie a kampaně. Ti pracují s mnohem podrobnějšími segmenty společnosti. Nejde jenom o věk, pohlaví a vzdělání. Jde i o ekonomický status nebo o to, jakými lidmi se obklopujete. Politická scéna je roztříštěná do mnoha témat. Málokdy můžete oslovit jednou kampaní třeba milion lidí, kteří změní názor. Takto to nefunguje. Názor měníte postupně, a navíc se pod vlivem posledních událostí rozhodujete na poslední chvíli.
Zajímavé jsou i předvolební debaty. Důležitá je jejich veřejná interpretace. Když byla prezidentská debata v České televizi, na kterou Andrej Babiš neměl dorazit a na poslední chvíli dorazil, byl v debatě velmi silný. Ale prohlásil, že by v případném vojenském konfliktu nepřišel na pomoc napadenému spojenci. To byl velmi silný okamžik, zbytek debaty jste mohl jakoby zahodit. Ve veřejném podání zbyla jenom tahle hlavní zpráva. Podobná byla v minulé prezidentské debatě otázka na Karla Schwarzenberga ohledně Benešových dekretů. Přestože máte deset témat, jedno může všechna ostatní přehlušit. Aspoň na nějakou dobu. A když máte čtrnáct dní do voleb, už to nestihnete zvrátit. V tomto smyslu se nyní předvolební kampaně staví.
Babišův marketing je skvělý
Rozhodnou o výsledku příštích českých parlamentních voleb činy nebo nečiny vlády, nebo posledních čtrnáct dní předvolební kampaně?
V dlouhodobém horizontu se ukáže, jestli jste vůbec relevantní, aby vás člověk volil. Většina lidí měsíc před volbami ví, koho volit nebude. Ale nemá jasné, koho volit bude. Z hlediska demografie je rozhodně zajímavější oslovovat čtyřicátníky. Jsou volebně relativně disciplinovaní a jejich hodně. Lidí, kterým je právě 45 let, je 190 tisíc. Lidem, kterým je 25 let, je 90 tisíc. Zajímavá je skupina lidí v důchodovém věku, je jich dva a půl milionu. Jejich vztah k státu je pojmenovatelnější. Když je někomu třicet, je tam spousta variant života. Zacílit na mladého člověka je strašně složité. Má roztříštěný informační prostor, ani nevíte, jaké kanály sleduje. Starší lidi dokážete v tomto smyslu efektivněji a koncentrovaněji zasáhnout.
Takže říkáte, z pohledu politického marketingu, nechme mladé lidi být, soustřeďme se na starší?
Myslím, že strategie je jiná například v prezidentských volbách, kdy vítěz bere všechno. Ale pokud máte strategii, že chcete být strana se sedmi, osmi procenty, má význam oslovovat mladší lidi, tématy i dynamickou vizuální identitou. Pokud jste strana, která chce „brát všechno“, musíte oslovovat různé skupiny. A musíte je oslovovat různými kanály. Andrej Babiš má silný profil na TikToku. A co tam publikuje? Je to lifestyle. Jeho tým je skvělý, dokáže rozlišovat, na jaké skupiny míří.
Vyhraje Andrej Babiš volby?
Jestli bychom si teď měli vsadit, tak vsadím na to, že vyhraje volby. Rozhodovat bude to, jestli se vůči němu zformuje koalice. Jestliže se nezformuje, tak je to prakticky jisté. Voličské spektrum ve vládním táboře je mnohem rozbitější. Neznamená to však, že Babiš bude sestavovat vládu.
Martin Buchtík
Martin je sociolog a od roku 2018 ředitel analytického ústavu STEM. Zabývá se tématy spojenými s dynamicky se proměňující společností v širším kontextu a dalšími otázkami, jako je formování veřejného mínění, kvalita života, soudržnost a nerovnosti. V minulosti mimo jiné řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Doktorské studium absolvoval na Univerzitě Karlově se zaměřením na metodologii sociologického výzkumu.
