Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Dalibor Martínek: 10 důvodů, proč Česko není tygrem Evropy

Petr Fiala, premiér
ČTK
Dalibor Martínek

Česko je známé jako národ brblalů, kteří vidí chyby na druhých, na sobě žádnou. Tím špatným v našich očích je stát, vláda, politici. Rozhodně ne nikdo z nás. My jsme, jako byl Standa Gross, křišťálově čistí.

Reklama

Proč Česko neprosperuje, jak by mohlo? Proč není tygrem Evropy, plné mladých, inovativních lidí? Už dávno bychom mohli mít výkonnost na úrovni Japonska, Švýcarska. Proč to nejde? Teď tady máme vládní úsporný balíček. Dovede naši zemi k prosperitě?

Klíčová otázka je, jestli za promarněný potenciál naší země může vláda. Odpověď je jednoduchá. Vláda je obrazem obyvatel svého státu. Ne vláda, my sami můžeme za to, že naše ekonomika není výkonná, třeba jako ta německá. Zde je autorský žebříček deseti průšvihů, s kterými bychom si jako národ mohli poradit. A kdybychom je vyřešili, mohli bychom být předními mezi národy. Z nějakých snad až magických důvodů to nedokážeme. Že by podnět pro nový, opravdický balíček?

Tisková konference, kde vláda představila balíček úsporných opatření.

Lukáš Kovanda: Ekonomice by nejlépe prospěl pravicový balíček. Ale současný kabinet pravicový není

České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

1. Nefunkční veřejná správa

Pamatuji, jak jsem šel dělat rozhovor do budovy úřadu vlády v Praze na nábřeží Edvarda Beneše. Šli jsme do místnosti po právě vyhozeném ministrovi. V předsálí seděly dvě sekretářky. Nedělaly nic, protože ministr už tam nebyl. Jen chodily do práce. Pamatuji, jak mi úřednice na Praze 3 měla vystavit nový občanský průkaz, a když jsem jí podal pas, řekla, že to není doklad totožnosti a že na základě pasu nový občanský průkaz nevystaví. Mám bohužel spoustu podobných zážitků se státní správou, jako jistě každý z nás. Na všech úřadech, katastrech, jsou pořád papírové formuláře, zaběhlé úřednice, čekání na číslo, nevyplněná kolonka, čekací lhůty. Problém za problémem. Takhle tygr neloví. Stejně jako všechny předchozí vlády, ani ta Fialova, prý progresivní, nic nezměnila. V Asii by se nám smáli.

2. Obří schodky státního rozpočtu

To je taková politická omáčka. Fialova vláda pod vedením mistra financí Zbyňka Stanjury už rok a půl používá argument, který ji má vyvinit z tristních výsledků státního rozpočtu, schodku 300 miliard korun v pololetí. Že prý za všechno může Babiš.

To je vychytralá strategie. Ale platná tak na prvního půl roku vládnutí. Stanjura ji používá už rok a půl. Je to trapné. Místo vlažného „úsporného“ balíčku by měla vláda „prostě“ začít dobře hospodařit. Jestli tedy někdo z vlády ví, co toto sousloví znamená. Zaklínadlem jsou vždy mandatorní výdaje, důchody, platy učitelů, lékařů, úředníků. S pohodlnou stoosmičkou ve sněmovně by šlo leccos podniknout. Kdyby byla odvaha.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Schodek rozpočtu se snížil, ke zlepšení přispěly i korporátní daně

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Přečíst článek

3. Školství

Vláda prosadila platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy. Dá se souhlasit s myšlenkou, že by učitelé měli být dobře placení. Ale jako bé by mělo zaznít, že za platy nyní v průměru padesát tisíc korun by měly být i výsledky. Spousta rodičů žene své děti na osmiletá gymnázia. Protože prý tam děti dosáhnou lepších výsledků. Nevím, připadá mi to podivné. Jsou tedy učitelé na základních školách tak neschopní, že nedokážou dovést své žáky do konce základní školy tak, aby je něco naučili? Třeba aspoň anglicky. Pokud ano, proč tedy mají tunelovat státní rozpočet? V letošním roce se ve velkých městech nedostaly na střední školy tisíce našich dětí. To je ostuda celého sytému, nadaní žáci nemohou studovat. Mnoho rodičů, kteří na to mají, raději posílají děti studovat do ciziny. Tady je obří dluh společnosti, našeho Rakousko-Uherského způsobu výuky a naprosté nepřipravenosti sytému.

Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. A dětem rovněž.

David Ondráčka: Traumatizované děti a rozčarovaní rodiče. Takové jsou výsledky přijímaček na střední školy

Přijímací zkoušky na střední školy (čtyřleté i víceleté), které proběhly minulý týden, mnoha rodičům způsobily totální deziluzi z našeho státu i samospráv. Nebyl to hezký pohled na nervózní fronty vystresovaných dětí a rodičů před pražskými gymnázii, kde se tlačily stovky dětí zelených strachem před zkouškami. Byla to bezmocná obžaloba neschopnosti našeho systému, který spíš odrazuje, než by vtahoval.

Přečíst článek

4. Dálnice

Dálnice D3 na jih do Rakouska byla zahájena v roce 1988. Před šestatřiceti lety. Pořád chybí asi třicet kilometrů. Co k tomu říct víc. O dálnici z Brna na Vídeň je už vlastně trapné se bavit, obstrukce, neschopnost. Poláci postavili luxusní síť dálnic kvůli mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012. V Náchodě nyní stojí kolony kamionů na silnici první třídy, protože dálniční spojení s Polskem jsme nedokázali dosud dotáhnout. Jistý důležitý průmyslník z Jeseníku mi vyprávěl, že své kamiony posílá do ciziny přes Polsko. Ujedou pár kilometrů k hranicím a pak už si to frčí po dálnici. Další naše dálnice, D55, končí ve Zlíně. Proč ne, roztomilé město. Ale o padesát kilometrů dál v Žilině stojí obří fabrika automobilky Kia, a mezi pohraničními kopci se po silnicích nevalné kvality táhnou kamiony s obchodní výměnou. Nikomu to nevadí?

Česko má zvláštní talent řešit nesmysly a podstatné věci nechat ležet

Dalibor Martínek: Česko má zvláštní talent řešit nesmysly a podstatné věci nechat ležet

Posledním „nesmyslem“, kterým se zabývá celá vážená česká Poslanecká sněmovna, je zrychlení jízdy na některých úsecích dálnic na sto padesát kilometrů. Ano, není důležitější otázka rozvoje Česka než rychlost jízdy po dálnicích. Druhou klíčovou normou, kterou poslanci schválili, je možnost sedmnáctiletých učit se řídit pod dohledem. Skoro to vypadá, že naše země skutečně nemá jiné téma, než je řízení aut.

Přečíst článek

5. Digitalizace

Ivan Bartoš udělal na digitalizaci politickou kariéru. Po roce a půl se však nic nestalo. Takže průkopníkem české digitalizace pořád zůstává částí veřejnosti nenáviděný Ivan Langer, který protlačil CzechPoint. Langer má dobrý důvod smát se pod fousy. Ale i ten jeho CzechPoint, to vlastně jdete na poštu, která mimochodem zavřela tři sta poboček aby ušetřila, úřednice zkoumá vaše doklady, chce občanský průkaz, a pak na příslušný formulář obtiskne razítko. Je to taková digitalizace po Česku, středověk. Úředníci pořád sedí na svých místech, razítka v ruce, papírové formuláře. Dá se tomu říkat digitalizace? Proč obecní úřady, městská policie, finančák a já nevím jaký další úřad pořád chtějí potvrzení, proč je v každé kanceláři kopírka od Minolty, na které se vše stejně musí vytisknout, podepsat a předat?

Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, která je provozovatelem služeb Bank iD

Bankovní identita podporuje růst HDP. Prosazuje se ve službách i maloobchodu

S bankovní identitou se nějakým způsobem setkala pravděpodobně většina občanů České republiky. Minimálně jako jedním z prostředků přihlášení na Portál občana. Co je to ovšem bankovní identita, kde se tu vzala a kdo za ní stojí? O tom hovoříme s Markem Růžičkou, výkonným ředitelem společnosti Bankovní identita, provozovatelem služeb Bank iD, která se také stala partnerem soutěže Visa Top Shop.

Přečíst článek

6. Vymahatelnost práva

To je největší problém Česka. A přímo souvisí s těmi papíry. Platy soudců máme ošetřené, je to silná lobby. Ale když stavební úřad nedodrží zákonné lhůty a nedá vám v termínu rozhodnutí? Co máte dělat? Soudit se? Platit právníka, a dva nebo pět let čekat i se všemi odvoláními na výsledek? To je Madagaskar.

Pavel Blažek byl před deseti lety pod Petrem Nečasem ministrem spravedlnosti. Po Nečasově pádu se zdálo, že jeho politická kariéra skončila. Blažek má však tužší kořínek. S Petrem Fialou se opět vyvezl do nejvyšších pater moci. Jak se za jeho působení zpružnila česká justice? Dodržují se termíny? Blažek se enormně zajímá o jakousi bytovou kauzu ve svém rodném Brně a obsazování konkrétních vysokých pozic. OK, šéf si musí ošetřit, kdo jsou jeho pravé ruce. Ale zatím to vypadá, že se věci dějí spíš ve prospěch ministra než ve prospěch české justice.

7. Výstavba

Developeři si stěžují, že povolování staveb v Česku, zejména v Praze, trvá někdy i deset let. Mají pravdu. Ve Varšavě stojí čtyřiatřicet mrakodrapů, v Bratislavě deset. V Praze nic. Jako klíčový problém je v Česku složité povolovací řízení. Je to vlastně esence bodů č.1 (veřejná správa) a budu č.6 (vymahatelnost práva). U výstavby to má neblahý důsledek, že mladí nemají kde bydlet, platí drahé nájmy, roste nám tady sociální problém. A úředníci, hasiči, statici, všelijací lidé s kulatým razítkem, kterých je podle developerů na jednu stavbu víc než sedmdesát, pobírají platy za erární peníze, žádají jejich valorizaci, a když se flinkají a propásnou zákonné termíny, nic se jim nestane. Na úřadech pracuje asi milion Čechů. Možná mají pocit, že žijí někde u moře. Ivan Bartoš měl připravit nový stavební zákon. Zpackal ho, výstavba nezrychlí, maňana.

Ilustrační foto

Za sníženou výstavbu bytů mohou úroky, inflace i cena materiálu, tvrdí odborníci

Květnové meziroční snížení stavební produkce, o kterém informoval Český statistický úřad, se odrazilo také v počtu zahájených výstaveb bytů v Česku. Meziročně klesly o 35 procent oproti rekordnímu loňskému květnu. Počet dokončených bytových nemovitostí meziročně vzrostl o 3,1 procenta, dostavělo se tak 2966 jednotek. Na vině je podle analytiků hlavně ochlazení poptávky po rezidenčních nemovitostech způsobené vysokou mírou úrokových sazeb, inflací a vysokou cenou stavebních prací a materiálu. Odrazuje to řadu investorů a nutí je rezidenční projekty dále odkládat.

Přečíst článek

8. Veřejné zakázky

Extrémem byl samozřejmě prezidentský kancléř Mynář, který vypisoval zakázky za 1,9 milionu korun na právní služby Hradu, aby se dostal pod zákonný limit dvou milionů, kvůli kterému by musel dělat veřejné výběrové řízení. Takzvané zakázky, spíš to působilo jako úplatky z veřejných peněz, získával jeho kumpán, právník, který mu zprostředkoval za pakatel nákup vily v pražských Vršovicích. Policie tyto čachry nebyla nikdy schopná rozkrýt.

Příběhů účelových veřejných zakázek je nekonečně. Známe případy ze severních Čech, hotely pro místní „smetánku“ vybudované za státní peníze. Spousta takzvaných kmotrů z tehdejší ODS se smála veřejnosti do tváře. Případ doktora Ratha je také typický, veřejný činitel, který měl moc rozhodovat. Nyní již „poctivý“ lékař.

Z vězení na post pacientského ombudsmana. Ratha odsouzeného za korupci zaměstná Svaz pacientů

Z vězení na post pacientského ombudsmana. Rath odsouzený za korupci povýší ve Svazu pacientů

Svaz pacientů ČR do konce května jmenuje někdejšího středočeského hejtmana, poslance a ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha, který je ve vězení za korupci, pacientským ombudsmanem pro celou ČR. Uvedl to v tiskové zprávě. Rath se stal v lednu 2022, krátce po svém podmínečném propuštění, které žádal právě Svaz pacientů, ombudsmanem tohoto spolku pro Prahu a Středočeský kraj.

Přečíst článek

Metrostav podle soudu uplácel, aby se dostal k veřejným zakázkám. Uplácel, ale veřejné dotace chtěl nadále, takže změnil firemní strukturu. Rozdělování veřejných peněz, ať už pomocí zakázek nebo dotací, je nestvůrné prostředí pro korupci. Politici rádi mluví o tom, že by ho chtěli změnit, nastavit „poctivé“ parametry. Takže upřímně: žádné poctivé parametry veřejných zakázek neexistují. V Česku buď máte známého, nebo máte smůlu.

9. Exekuce

Manžel bývalé šéfky exekutorské komory Pavly Fučíkové získal před osmi lety v dražbě, kterou pořádala jeho žena, byt v Ostravě za cenu nižší než milion korun. Juraj Podkonický, další proslulý bývalý prezident komory, ano, takto honosné označení si vrchní exekutoři dávají, sám nakupoval nemovitosti v dražbách. Například honosnou vilu v Praze, na Evropské ulici. V Česku je nyní 660 tisíc lidí v exekuci, což je téměř desetina dospělé populace. Světový bizár. Oblíbený argument exekutorů je, že kdo neplatí, musí čekat sankci. Takže z nezaplaceného lístku na tramvaj za třicet korun je sankce osm tisíc korun? Exekuce jsou v Česku propracovaný systém. Z veřejných peněz placené dopravní, nemocnice, knihovny, ti všichni postupují tisíce bagatelních pohledávek exekutorské mafii. Tady už se vůbec nebavíme o podvodníkovi, který něco úmyslně zcizil či nezaplatil. Senátor a bývalý dvojitý kandidát na prezidenta Marek Hilšer se prý v Senátu snažil po celé své funkční období zvrácený systém exekucí prolomit. Nepovedlo se, prý nebyla politická vůle.

vysoké účty

Dalibor Martínek: Kdo nezaplatí energie, propadne peklu. Exekuční mafie už se těší na nové duše

Dodavatelé energií zhruba od dubna posílají nově nastavené zálohy na energie. Nárůst cen není o šestnáct procent, což je aktuální meziroční inflace. Energie, tedy plyn a elektřina, jsou pro zákazníky oproti loňskému roku dražší o sto procent. A u některých dodavatelů ještě více.

Přečíst článek

10. Modré zóny

To už je jen třešnička, která ovšem přesně vystihuje český přístup, kvůli kterému nejsme inovativním lídrem Evropy. A asi nikdy nebudeme, spíš budeme pořád oním pohrobkem byrokratického Rakouska-Uherska. Jde v případě zón o klima? Aby bylo méně aut ve městech, méně emisí, aby se nám lépe dýchalo? Ani omylem. Jistý šéf z brněnského Centra dopravního výzkumu, což je jedna z tisíce výše zmíněných zcela zbytných organizací, které mají vlastní budovu a spoustu erárem placených zaměstnanců, líčil, že je potřeba lidi regulovat. Jelikož oni sami nevědí, co činí. Auta nejlépe zregulujete poplatkem. Za cokoliv. Za průjezd, za parkování. Můj oblíbený příklad je už fousatý a pochází z Prahy 8. Tamní radnice uspořádala referendum na téma, kdo chce modré placené zóny. 68 procent obyvatel zóny nechtělo. Nicméně, radnice následně vytvořila „odbornou komisi“, která rozhodla, že zóny jsou potřeba. Roční příjem městské části z placeného parkování? Přes třicet milionů korun. Tady je ten klíč. Peníze. A moc. Ale můžeme klidně dál snít sen o prosperujícím Česku.

exekuce

Dalibor Martínek: Exekuční mafii už se sbíhají sliny. Přichází období hojnosti

Za první čtvrtletí letošního roku narostl počet nově zahájených exekucí o 11,4 procenta. Za celý loňský rok byl nárůst zahájených exekucí 6,8 procenta. Celkově bylo vloni zahájeno 445 tisíc exekucí. V současnosti je v exekuci asi osm set tisíc Čechů, desetina dospělých.

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Pokuty za parkování? Také se chci fotit s novým stromem, pane starosto

Tentokrát osobní komentář. Netýká se velkých věcí, které se kolem nás dějí. Nechám stranou velkolepé gesto premiéra Petra Fialy, které oceňujeme my všichni, a také celý svět. Tady jsou, pane premiére, všechny palce nahoru. Jsem na vás hrdý, dobrá práce.

Přečíst článek

Reklama

Související

Erika Piirmets, první dáma estonské digitalizace

Nemůžete čekat, že lidé digitalizaci uvěří, když nebude transparentní, říká první dáma estonské digitalizace

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme