Sněmovna přehlasovala veto Pavla. Vrcholným politikům vzrostou platy skoro o sedm procent
Vrcholným politikům a dalším představitelům státu vzrostou letos platy skoro o sedm procent. Sněmovna znovu schválila spornou platovou novelu, když přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla. Hlava státu vrátila předlohu poslancům zejména kvůli platům soudců, které mají letos meziročně v podstatě stagnovat. Opoziční zástupci varovali, že do předlohy stejně jako loni zasáhne Ústavní soud. Soudci již dřív ohlásili, že na něj hodlají v případě přijetí novely obrátit. Prezident Soudcovské unie Libor Vávra sdělil, že zákon bude minimálně ze strany jednotlivých soudců žalobou napaden. Představitelé ANO a SPD trvali ve sněmovní debatě na zmrazení platů vrcholných politiků.
„Jak jsem opakovaně zdůraznil, tento zákon přijatý tímto způsobem bude minimálně soudci napaden žalobou, která před Ústavním soudem skončí,“ sdělil Vávra. Šéf Unie státních zástupců Tomáš Foldyna řekl, že čekal, že zákonodárci dají přednost „ústavnosti, právnímu názoru Ústavního soudu a principům právního státu“ před krátkodobým řešením. „Co se týče dalších kroků státních zástupců, budeme o jejich konkrétní podobě ještě diskutovat jak v rámci Unie státních zástupců, tak v rámci Justičního grémia a budeme je koordinovat s postupem soudců,“ dodal Foldyna.
Pro přehlasování prezidentova veta byly potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101. Pro novelu zvedlo ruku 102 ze 193 přítomných poslanců, proti jich bylo 91. Předlohu podpořili zákonodárci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 kromě Michaela Rataje (STAN), jenž nebyl přihlášený k hlasovacímu zařízení, a omluvených Stanislava Blahy (ODS) a Michaela Kohajdy (KDU-ČSL). Jeden hlas přidal vládnímu táboru nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO). Lidovec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) si měl ve výsledcích uvedeno, že se hlasování zdržel, jak ale sdělil na plénu, hlasoval pro. Proti hlasovali poslanci opozičních ANO, SPD a Pirátů.
Pavel se ve zdůvodnění veta neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu (ÚS), na který vládní novela reagovala, a to zejména v souvislosti se stanovením letošních soudcovských platů. Prezident kritizoval také zpětnou účinnost předlohy, když se podle ní mají počítat platy veřejných představitelů už od začátku letošního roku.
Úpravu pro letošní rok pokládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) za kompromis. Od příštího roku se do zákona vrací už dříve dohodnutý automatický valorizační mechanismus, poznamenal před poslanci. Po hlasování na sociální síti X napsal, že rozhodnutí Sněmovny odblokovalo nynější situaci. „Místo záloh se budou vyplácet standardní platy ústavních činitelů,“ uvedl.
„Dopředu víte, že to soudci znovu napadnou u Ústavního soudu,“ vzkázal vládnímu táboru Patrik Nacher (ANO). Podle jeho kolegyně z hnutí Heleny Válkové je předloha na 99,9 procenta protiústavní. „Opakovaně se nerespektují nálezy Ústavního soudu,“ řekla. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek kritizoval koalici za to, že nebrala v potaz připomínky soudců. Radovan Vích (SPD) podotkl, že platy politiků nemají razantně růst v době, kdy jiným obyvatelům setrvale klesá životní úroveň.
Debaty v obou parlamentních komorách
Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opoziční hnutí ANO a SPD při původním sněmovním schvalování neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nepřijal žádné usnesení. Prezidenta k vetování novely vyzvala Soudcovská unie nebo Unie státních zástupců. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. ÚS loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Studovat se vyplatí. Vysokoškoláci berou průměrně o 26 tisíc víc než lidé s maturitou
Money
Novela vrací do zákona koeficient tři. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo, pro vrcholné politiky a další funkcionáře 101 364 korun a pro soudce 121 685 korun. Soudcům mají platy vzrůst o zhruba 0,6 procenta, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce 109 516,5 korun. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky, kterou bere z paušální náhrady hlavy státu.
Sněmovna do novely vložila při jejím původním schvalování omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na nejvýše pět procent. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nebude. Poslancům a senátorům se navíc podle sněmovních úprav budou krátit platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Poslanci v předloze také důsledněji omezili platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
