Americký prezident Donald Trump chce zakázat vývoz elektroodpadu. Cílem opatření je zabránit tomu, aby se touto cestou ze země dostávaly kriticky důležité nerosty a snížit závislost na Číně v této oblasti. Podle dvou zdrojů agentury Reuters z Bílého domu Trump podepsal potřebné nařízení.
Díky opatření už nebude možné vyvážet ze Spojených států použité baterie a elektronický odpad. Podle zdrojů Reuters je záměrem zajistit, aby cenné suroviny jako například wolfram a drcené součásti baterií (v oboru označované jako takzvaná černá hmota, anglicky black mass) putovaly k americkým recyklačním společnostem.
Podle ekologické organizace Basel Action Network vyvážejí USA každý měsíc téměř 33 tisíc tun elektronického odpadu. Často obsahuje lithium a další recyklovatelné nerostné suroviny.
V EU dnes nastoupilo právo na opravu elektrospotřebiče. Česko je pozadu
Počínaje dneškem mají mít všechny členské země EU zavedeno takzvané právo na opravu. Týká se elektrických spotřebičů, kterým skončila záruční lhůta. Česko však implementaci evropské směrnice nedotáhlo do konce.
Americký recyklační průmysl tento vývoz dlouhodobě kritizuje. Argumentuje, že ponechání elektroodpadu v zemi by mohlo pomoci splnit cíle v oblasti domácí těžby nerostných surovin. Zároveň by podle něj nebyly potřeba nové, často nepopulární těžební projekty.
Domácí společnosti si navíc podle zdrojů Reuters vládě stěžovaly, že nemohou konkurovat zahraničním firmám, které za tento odpad platí ceny převyšující tržní úroveň.
V posledních 18 měsících se několik severoamerických recyklačních společností potýkalo s finančními potížemi. Patřily mezi ně podniky Li-Cycle a Ascend Elements, které byly nuceny podat návrh na zahájení insolvenčního řízení.
Druhý život baterií jako nadějný byznys. Z elektromobilů míří do úložišť
Když doslouží běžné auto, čeká ho většinou vrakoviště a kovové části recyklace v hutích. U elektromobilů je situace složitější. Lithiové baterie jsou technologicky náročné, špatně se rozebírají a jejich recyklace není jednoduchá. Česká firma 1PS Technology proto hledá cestu mezi odpadem a hutí: z použitých bateriových modulů staví nová energetická úložiště.
Ve skále nad norským fjordem vznikly dvě dutiny vysoké jako pražská Petřínská rozhledna. Norská dcera Metrostavu v nich dokončuje obří úložiště odpadu ze zinkové huti společnosti Boliden. Stavbaři během necelého roku a půl vyrubali 880 tisíc metrů krychlových horniny a už jednají o vybudování dalších čtyř kaveren.
Na první pohled připomíná vstup do podzemí u norského města Odda obyčejný silniční tunel. O několik stovek metrů dál se však prostor otevírá do rozměrů, které se vymykají běžné představivosti. Ve skále vznikly dvě kaverny o celkovém objemu téměř 800 tisíc metrů krychlových.
Každá je dlouhá přibližně 250 metrů, široká 30 metrů a vysoká až 74 metrů. Pokud by se postavila na výšku, téměř by se vyrovnala Petřínské rozhledně. Stavbaři proto podzemním prostorám přezdívají katedrály.
OBRAZEM: Litvínovu vévodí obří jeřáb. Zastřeší novou plaveckou halu
Na stavbě plavecké haly v Litvínově pracuje největší jeřáb, který je v Česku k dispozici. Je využíván ke zvedání devatenáctimetrových panelů o hmotnosti šestnáct tun.
„Délku a šířku si ještě umíme představit jako stanici metra. Když ale dodáte, že je kaverna vysoká 74 metrů, mluvíme o opravdové podzemní katedrále,“ říká generální ředitel Metrostavu Norge Jiří Horčička.
Ve skále zmizelo 880 tisíc kubíků horniny
Metrostav Norge zahájil práce v srpnu 2024. Nejprve prodloužil tři přístupové tunely navazující na existující podzemní systém. Poté začala samotná ražba dvojice hlavních kaveren. Vedle nich vznikla ještě menší komora o objemu 25 tisíc metrů krychlových, která bude sloužit k bezpečnému ukládání rtuti.
Tuneláři postupovali tradiční skandinávskou metodou drill & blast: do čela horniny vyvrtali otvory, vložili trhavinu, skálu odstřelili a rozdrcený materiál odvezli. Celkem takto odstranili přibližně 880 tisíc metrů krychlových horniny.
Objem prací zařadil Metrostav Norge v roce 2025 na druhé místo mezi největšími tunelářskými společnostmi působícími v Norsku. Ražbu navíc firma dokončila proti původnímu harmonogramu rychleji, už na začátku letošního roku.
Nejobtížnější částí bylo podle vedoucího projektu Antona Vida postupné otevírání kaveren od stropu směrem ke dnu. Těžká technika se pohybovala po strmých rampách a vytěžená hornina putovala přímo do fjordu. „Nyní provádíme především dokončovací betonářské práce. Na dně každé kaverny vzniká masivní železobetonová stěna, která bude po dokončení sloužit jako bezpečnostní zátka při postupném plnění úložiště odpadem,“ uvedl Vido.
Zátky mají zadržet odpad ze zinkové huti
V podzemí nyní utichly odstřely a hlavní slovo převzali betonáři. Na dně každé kaverny budují masivní železobetonovou stěnu, která se po zahájení provozu promění v bezpečnostní zátku. Za ní se bude prostor postupně plnit odpadem vznikajícím při výrobě zinku.
Objednatelem je švédská těžební a hutní společnost Boliden. V Oddě provozuje jednu z nejmodernějších zinkových hutí v Evropě. Po rozsáhlém rozšíření má její výrobní kapacita dosáhnout až 350 tisíc tun zinku ročně.
Dokončení současné zakázky je naplánováno na srpen 2026. Tím ale mohou práce českých stavbařů pod norskými horami teprve začít.
„S investorem už jednáme o možném pokračování projektu a připravujeme nabídku na výstavbu dalších čtyř kaveren. Vnímáme to jako výraz důvěry i ocenění práce celého našeho týmu,“ uvádí Horčička.
Z pražského metra až za polární kruh
Odda je největším podzemním projektem v historii skupiny Metrostav, nikoliv však její první zkušeností na severu Evropy. Čeští stavbaři vstoupili do Skandinávie v roce 2006 a od té doby se podíleli na stavbách v Norsku, Finsku, Švédsku, na Islandu i Faerských ostrovech. Celkem už na severu Evropy vyrazili více než 57 kilometrů tunelů.
Mezi nejvýraznější reference patří traťové tunely západního metra mezi Helsinkami a Espoo. Na Islandu firma postavila 5,6 kilometru dlouhý tunel Dýrafjörður, který proráží horský masiv mezi stejnojmenným fjordem a Arnarfjörðurem. Při ražbě tam stavbaři dokázali za jediný měsíc postoupit až o 405 metrů.
Nedaleko norského Trondheimu Metrostav vybudoval tunely Slørdal a Mjønes a 735 metrů dlouhý most Åstfjordbrua. Jeho pilíře zakládali stavbaři přímo ve fjordu za pomoci pontonů, lodních jeřábů a potápěčů. Podrobnosti uvádí Metrostav ve svém přehledu severských projektů.
Firma si vyzkoušela také práci na odlehlém faerském ostrově Suðuroy. Tam razila 1,2 kilometru dlouhý tunel mezi obcemi Fámjin a Ørðavík, který nahradil úzkou horskou silnici obtížně sjízdnou zejména v zimě.
Rekordní tunel a práce pod domy Osla
V roce 2025 Metrostav Norge dokončil ražbu dvoutubusového tunelu Grenland na nové trase dálnice E18. Obě tunelové trouby měří dohromady 5,5 kilometru. Stavbu komplikovaly poruchové zóny, silné přítoky vody i mrazy klesající ke 30 stupňům pod nulou. Jen na utěsnění jednoho z úseků spotřebovali stavbaři 660 tun cementu. Tunel vznikl jako součást obchvatu města Porsgrunn.
Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla
Metrostav Norge se podílí na výstavbě jednoho z klíčových projektů v oblasti Bærum – Gjønnes tunelu. Ten propojí Gjønnes s hlavní dopravní tepnou E18, která v úseku mezi městy Lysaker a Randstad právě prochází modernizací.
Dalším technicky náročným projektem je tunel Gjønnes v aglomeraci Osla. Metrostav Norge zde razí 2,8 kilometru podzemních úseků, místy jen několik metrů pod obytnými domy. Kvůli vibracím, hluku a ochraně podzemní vody musejí stavbaři horninu před každým odstřelem důkladně utěsňovat cementovou směsí. Projekt je součástí modernizace dopravního koridoru E18.
Dosud nejambicióznější zakázkou, kterou norská dcera české skupiny získala, je 12,4 kilometru dlouhý tunel Røldal na silnici E134. Po dokončení se má stát třetím nejdelším silničním tunelem v Norsku. Hodnota celé investice byla při podpisu smlouvy uváděna v přepočtu kolem 6,3 miliardy korun. Pro Metrostav by šlo o nejdelší tunel, na jehož výstavbě se kdy podílel. Zakázku získalo sdružení vedené Metrostavem Norge v roce 2025.
Severský trh se tak pro českou stavební skupinu během dvou desetiletí proměnil z odvážné zahraniční výpravy v jednu z jejích klíčových oblastí. Obří kaverny v Oddě jsou zatím nejviditelnějším, přestože z povrchu téměř nepozorovatelným, symbolem této proměny.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Metrostav Norge razí tunel jen pár metrů pod obytnými domy Osla
Česko vstupuje do rozhodujícího souboje o jednu z evropských gigafactory pro umělou inteligenci. Obří datové centrum za přibližně 100 miliard korun by vybudovaly České Radiokomunikace v Praze na Zbraslavi. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by projekt českým firmám a vědcům otevřel přístup k výpočetní kapacitě světové úrovně a zásadně zvýšil konkurenceschopnost země.
Česká republika se uchází o jednu z velkých evropských továren na umělou inteligenci. Evropská unie ve čtvrtek vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi takzvaných AI gigafactory, tedy rozsáhlých datových center určených k vývoji, trénování a provozu nejpokročilejších modelů umělé inteligence.
Projekt má podle dosavadních plánů vyrůst jako součást budovaného datového centra Českých Radiokomunikací v Praze na Zbraslavi. Celková investice by měla dosáhnout přibližně 100 miliard korun.
„Česká republika nechce být pouze uživatelem technologií, které vznikají jinde. Chceme být zemí, kde se bude špičková evropská infrastruktura pro umělou inteligenci budovat a kde budou vznikat nové modely, aplikace a technologická řešení,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Investici by táhly České Radiokomunikace
Největší část nákladů, zhruba 70 miliard korun, by měly nést České Radiokomunikace jako soukromý investor. Český stát by přidal 15 miliard a stejnou částkou by měla přispět Evropská komise.
Evropa postaví až sedm gigafactory pro umělou inteligenci. O jednu usiluje i Česko
Evropská unie vyhlásila soutěž na vybudování až sedmi obřích datových center určených pro vývoj a provoz umělé inteligence. Do projektu chce vložit deset miliard eur z veřejných zdrojů a přilákat dalších 20 miliard eur od soukromých investorů. O umístění jedné z takzvaných AI gigafactory se uchází také Česká republika.
České Radiokomunikace by zároveň nesly finanční rizika projektu a staly se vlastníkem i provozovatelem celé infrastruktury. Vláda podporu české přihlášce schválila už v červnu.
Podle Havlíčka nyní začíná rozhodující část soutěže. „Máme příležitost získat projekt, který může zásadně posílit konkurenceschopnost českého průmyslu, výzkumu i celé ekonomiky,“ řekl.
Česko soupeří s Francií, Finskem či Polskem
Evropská soutěž je rozdělena do dvou kategorií. Čtyři projekty mají připadnout na gigafactory střední velikosti, další tři na největší velkokapacitní zařízení.
O středně velkou gigafactory se vedle Česka ucházejí Francie, Finsko, Dánsko a Polsko. Do kategorie velkokapacitních projektů vstoupily Portugalsko, Španělsko, Německo, Itálie a Řecko.
Přihlášky mohou podávat konsorcia nebo účelově vytvořené subjekty, které propojí technologické firmy, výzkumné instituce a investory. Uzávěrka soutěže je 12. listopadu 2026.
Mezi hlavní hodnoticí kritéria budou patřit technologická úroveň projektu, jeho přínos pro Evropu, zabezpečení dat a diverzifikace dodavatelů. Evropský podnik EuroHPC následně sestaví pořadí uchazečů a vybere projekty, s jejichž provozovateli uzavře rámcové smlouvy.
Evropa dohání náskok USA a Číny
Gigafactory mají být technologickou páteří evropských ambicí v oblasti umělé inteligence. Nejde pouze o běžná datová centra. Zařízení mají spojovat desítky tisíc nejvýkonnějších AI čipů, rozsáhlá datová úložiště, vysokorychlostní sítě a zabezpečené cloudové prostředí.
Jejich výkon má sloužit k vývoji a trénování modelů s biliony parametrů, které si dnes kvůli mimořádným nákladům mohou dovolit především největší americké a čínské technologické společnosti. K infrastruktuře mají získat přístup evropské firmy, startupy, výzkumníci i veřejné instituce.
Evropská komise už v roce 2025 představila iniciativu InvestAI, jejímž cílem je mobilizovat pro rozvoj umělé inteligence v Evropě 200 miliard eur. Z toho 20 miliard eur vyčlenila právě na AI gigafactory. Nynější výběrové řízení má podle Komise odemknout investice přesahující 30 miliard eur. Evropská komise
Pro Česko by úspěch v soutěži znamenal nejen jednu z největších technologických investic v jeho historii, ale také možnost posunout se z role odběratele zahraničních technologií mezi evropská centra vývoje umělé inteligence.
Související
Karvinsko bez baterií. Babiš zazdil největší zelenou investici dekády
