Reklama

Vláda už přiznala barvu. Na slib, že rozhodně nezvýší daně, už zapomíná

Premiér Petr Fiala
ČTK
Lukáš Kovanda

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.

Reklama

I když v případě senátních voleb jsme nyní převážně zatím jen v „poločase“, neb druhé kolo přijde příští víkend, je zřejmé, že opoziční strany ANO a SPD uspěly. V obecních volbách získala SPD výrazně více zastupitelských křesel než před čtyřmi lety, a to hned o 331, hnutí ANO pak mírně, o 64 křesel, více. Strany vládní koalice budou mít křesel méně, stejně jako mimoparlamentní ČSSD nebo KSČM. Hnutí ANO ovšem zvítězilo v osmi ze třinácti krajských měst, zatímco v roce 2018 bylo první hned v jedenácti krajských městech. Na druhou stranu, jako před čtyřmi lety je hnutí vítězné v sedmnácti z 27 statutárních měst. O dva mandáty více má také v Praze, kde překonalo třetí Piráty, jejichž zástupce je momentálně primátorem.

volební místnost, ilustrační foto

VOLBY: Většinu velkých měst ovládlo ANO, tři senátoři vzešli už z prvního kola voleb

Češi o víkendu rozhodli o složení obecních zastupitelstev a už v prvním kole vybrali tři senátory. Souboj o zbývajících 24 křesel v horní komoře čeká kandidáty a voliče opět v pátek a sobotu, nejvíc finalistů má opoziční ANO. Tradičně nejvíc mandátů v komunálních volbách získala místní sdružení nezávislých kandidátů, ze stran jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhá byla ODS a třetí hnutí Starostové a nezávislí (STAN). V porovnání s výsledkem v roce 2018 zaznamenaly výrazný propad počtu zastupitelů sociální demokraté, komunisté i STAN. Ztratily také ostatní strany vládní koalice. Výrazněji si polepšilo opoziční hnutí SPD, mírně i ANO, které uspělo ve většině velkých měst.

Přečíst článek

Úspěch hlavní opoziční síly, hnutí ANO, se tedy dostavil, ovšem není nijak mimořádný. Rozhodně nenastalo žádné fiasko vládních stran. Ty se tak stále nacházející v pozici, kdy mohou voličské preference korigovat ve svůj prospěch a zůstat celkově „na svém“, případně si svoji pozici u voličů dokonce ještě oproti loňským parlamentním volbám upevnit.

Taková korekce se však neobejde bez již naznačené změny vládní politiky zejména v ekonomické oblasti. Vládní strany budou muset přistoupit ještě zřetelněji k praxi, kterou dosud převážně odmítaly. Budou muset rozšířit a prohloubit podpůrná opatření pro boj zejména s energetickou drahotou a vzít tak opozici zásadní téma, ne kterém se – jak vidno – poměrně úspěšně profiluje.

Jak na drahotu

Energetická drahota bude záležitostí i příštího roku, kdy ji navíc může doprovodit citelnější růst míry nezaměstnanosti. Vláda se tedy bude muset uchýlit k dalším programům pomoci domácnostem i firmám, takže se nutně ocitne v rozporu se svým klíčovým slibem ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní. Další podpůrné programy nelze realizovat bez prohloubení veřejného zadlužení, pokud tedy vláda nebude s to uskutečnit razantní škrty ve stávajících výdajích – čemuž tak zatím není. Hlubší zadlužení nakonec bude kompenzováno zvýšením daní, kromě výrazné inflace prakticky ani jiná možnost kompenzace není.

Reklama

Pokud vláda svá podpůrná opatření neprohloubí a nerozšíří, opoziční strany dále budou získávat body a preferenční procenta kritikou „vládní nečinnosti“. Navíc v příštím roce dále oslabí pocit sounáležitosti podstatné části české veřejnosti s Ukrajinou, který současné vládní koalici nahrává. To proto, že její rozhodná zahraniční a bezpečností politika – demonstrovaná zejména resorty zahraničí a obrany – je v kontextu války na Ukrajině přesvědčivě úspěšná. O tom ostatně svědčí i to, že ji opoziční strany ani raději příliš netematizují ve své kritice. 

Z hlediska ryze ekonomického není další prohlubování českého veřejného zadlužení žádoucí, ovšem realisticky je nutno zhodnotit, že vládní politici zřejmě nakonec budou chtít pragmaticky upřednostnit politické ohledy. A výsledek právě proběhlých voleb jim k tomu bude mocným impulsem. 

topení

Evropu zasáhne studená fronta. Vydrží Češi netopit?

Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností.

Přečíst článek

Ruský prezident Vladimir Putin si se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem rozumí

Skončí válka na Ukrajině ještě před 16. říjnem? Na Putina tlačí čínský prezident a napomoci by mohl i Kissinger

Válka na Ukrajině by mohla skončit letos před 16. říjnem. Vyplývá to z rozhovoru Deutsche Welle s ruským ekonomem Andrejem Illarionovem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina z let 2000 až 2005. Podle Illarionova Putin v posledních dnech znatelně změnil svoji dosavadní strategii. Zatímco ještě donedávna se zdálo, že na Ukrajině upřednostní dlouhou opotřebovávací válku, nyní náhle velmi pospíchá, vyhlašuje v zabraných ukrajinských regionech referenda, částečně mobilizuje a chřestí jadernými zbraněmi.

Přečíst článek

Český premiér Petr Fiala

Fiala vyzval k rozumnému hospodaření s energiemi, stát půjde příkladem

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.

Přečíst článek

Reklama

Související

plynovod, ilustrační foto

Češi a Poláci neustále kritizují Brusel, teď tu ale žadoní o peníze. Na dostavbu plynovodu Stork II

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme