Reklama

Skončí válka na Ukrajině ještě před 16. říjnem? Na Putina tlačí čínský prezident a napomoci by mohl i Kissinger

Ruský prezident Vladimir Putin si se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem rozumí
ČTK
Lukáš Kovanda

Válka na Ukrajině by mohla skončit letos před 16. říjnem. Vyplývá to z rozhovoru Deutsche Welle s ruským ekonomem Andrejem Illarionovem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina z let 2000 až 2005. Podle Illarionova Putin v posledních dnech znatelně změnil svoji dosavadní strategii. Zatímco ještě donedávna se zdálo, že na Ukrajině upřednostní dlouhou opotřebovávací válku, nyní náhle velmi pospíchá, vyhlašuje v zabraných ukrajinských regionech referenda, částečně mobilizuje a chřestí jadernými zbraněmi.

Reklama

Za výraznou změnou Putinova postupu není podle Illarionova úspěch ukrajinské protiofenzivy na bojišti. Mnohem důležitější prý byl nedávný summit Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu, druhém největším městě Uzbekistánu. Tam se Putin poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajině setkal tvář v tváří se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. 

Illarionov míní, že Si v Samarkandu na Putina zatlačil. Čínský prezident má totiž před sebou životní událost: 20. sjezd Komunistické strany Číny. Ten začíná už 16. října. Si chce, aby mu sjezd potvrdil setrvání u moci i přes letošní konec původního desetiletého funkčního období. Čínský prezident by se tak totiž vydal vstříc doživotnímu vládnutí a dále upevnil svoji moc. Aby se jeho plán zdařil, odstraňuje všemožné překážky, jež mohou potenciálně stát v cestě. 

Takže například čínský ministr spravedlnosti z let 2018 až 2020 Fu Čeng-chu si tento týden u soudu vyslechl rozsudek trestu smrti. Bude sice změněn na doživotí, ale i tak je zřejmé že Si si jde tvrdě za svým. Slíbil vymýcení korupce a Fua odsoudili právě za ni. Dost možná, že to byl ale mnohem spíše hlavně stranický rival současného prezidenta… 

pšenice, pšeničné pole (ilustrační foto)

Rusové čekají rekordní úrodu pšenice. Hladovějící svět má ale smůlu – na export obilí nepůjde

Zatímco svět a zejména rozvojové země bojují s nedostatkem obilí a jeho vysokými cenami, Rusko se dostává do opačné situace. Podle odhadů tamní poradenské firmy SovEcon letos dosáhne úroda pšenice rekordních 100 milionů tun. Jenže kvůli potížím s exportem – na který se u obilí sankce nevztahují, ale mnohé země se přesto obávají s Ruskem kvůli jeho invazi na Ukrajinu obchodovat – se obilí hromadí v Rusku a na vývoz zatím čeká, napsala agentura Bloomberg.

Přečíst článek

Kromě partajních soudruhů je Si Ťin-pchingovi překážkou na cestě k doživotnímu vládnutí nyní i Putin, resp. jeho válka na Ukrajině, která ani po sedmi měsících nekončí vítězně. Si si podle Illarionova nepřeje před klíčovým sjezdem čínských komunistů působit tak, že stojí na prohrávající straně. To by oslabilo jeho vnitropolitickou a vnitrostranickou pozici. Některý z dalších rivalů z řad stranických soudruhů, jichž se dosud nezbavil, by toho mohl využít. 

Reklama

Putin je na Číně závislý 

Proto právě měl Si na Putina v Samarkandu zatlačit, aby boje na Ukrajině ukončil. Samozřejmě tak, aby se jejich ukončení stále dalo vyložit jako vítězství. Nebo alespoň „neprohra“. Putin Čínu potřebuje, neboť kvůli západním sankcím je na ní nyní celé Rusko ekonomicky závislejší než kdykoli v minulosti. Jestliže si tedy možný doživotní čínský vládce ukrajinskou opotřebovávací válku a její nejednoznačná vyústění nepřeje, musel konat.  

Prezident Ruska  Vladimir Putin ruský ministr obrany Sergej Šojgu

Za první den od vyhlášení mobilizace bylo v Rusku zadrženo přes 1300 lidí

V Rusku bylo během 24 hodin zatčeno více než 1300 lidí poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil kvůli vývoji invaze na Ukrajině částečnou mobilizaci v zemi, první od druhé světové války. Uvedl to server CNBC s odkazem na údaje nezávislé skupiny pro lidská práva OVD-Info.

Přečíst článek

Po anexi zmíněných území by tak ruský prezident mohl deklarovat alespoň částečný úspěch. Čerstvě mobilizovaní záložníci by v takovém případě „vystužili“ vojenskou přítomnost v anketovaných oblastech, což má minimálně psychologický efekt. Harašení jadernými zbraněmi má pak pomoci odrazovat Západ a také Kyjev od toho, aby se anektovaná území snažil získat zpět.   

Proto tedy, zdá se, Putin svolal referenda, spíše tedy pseudoreferenda. Vlastně jde jen o divadélko, aby na jejich základě mohl k Rusku anektovat samozvanou Doněckou lidovou republiku a taktéž samozvanou Luhanskou lidovou republiku, které už od roku 2014 ovládají proruští separatisté. A rovněž aby anektoval nyní Ruskem okupované Záporožskou a Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny.

Putin se s Ukrajinou přepočítal

Je to samozřejmě i tak Putinova hra vabank a úplné ukončení bojů už před 16. říjnem opravdu nečekejme. Jisté zásadní jejich zmírnění ale vyloučit nelze. Nic jiného než taková sázka vabank nyní Putinovi – pod čínským tlakem – vlastně ani asi nezbývá. S Ukrajinou se přepočítal. A nemůže si dovolit zcela ztratit tvář.

Alespoň tedy tam, kde ji dosud jakž takž ještě má, tedy u podstatné části ruské veřejnosti a také – a vlastně zejména – právě u zemí v čele s Čínou. Ta společně s Indií nebo Tureckem dosud vystupovaly spíše neutrálně, pokoušely se hrát na obě strany konfliktu, ale nyní je takový postoj stále hůře udržitelný. Což nejvýrazněji, zdá se, demonstruje právě postoj Si Ťin-pchinga, jemuž jde v těchto dnech opravdu o hodně. 

Britská premiérka Liz Trussová a ukrajinský premiér Denys Šmyhal na zasedání Valného shromáždění OSN 21. září 2022.

Reakce na ruskou mobilizaci: Země G7 přislíbily další podporu Ukrajině

Ministři zahraničí ze skupiny sedmi nejvyspělejších zemí G7 potvrdili na středečním setkání v New Yorku svou spolupráci při rozšiřování podpory Ukrajině. Po jednání to řekl japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši. Podporu Kyjevu znovu vyjádřila i britská premiérka Liz Trussová na Valném zasedání OSN. Prohlášení o podpoře následují po středečním oznámení prezidenta Vladimira Putina o první válečné mobilizaci od druhé světové války a jeho hrozbě použití jaderných zbraní k „obraně jednoty země“, uvedla agentura Reuters.

Přečíst článek

Jde mu tak moc o hodně, že svého ministra zahraničí vyslal tento týden za stále vlivným doyenem americké diplomacie Henry Kissingerem. Oficiálně mu měl Wang I blahopřát k blížícím se stým narozeninám. Pekingu ovšem jistě neuniklo, že někdejší americký ministr zahraničí se letos na jaře vyslovil pro to, aby se Ukrajina smířila se ztrátou části svého území a umožnila tak válku ukončit. Tento výrok mnohé politiky Západu pobouřil, nicméně Kissinger míní, že z hlediska dlouhodobé stability Evropy je důležité, aby Rusko neutrpělo zničující porážku.  

Čínský ministr by mohl u Kissingera lobovat

Čínský ministr zahraničí tak nyní mohl u Kissingera lobovat za to, aby ten využil svého vlivu ve Washingtonu, a umožnil tudíž v důsledku právě to, aby Putin nečelil vyhlídce zničující porážky. Tedy mohl lobovat za to, aby Západ nakonec přivřel oči nad tím, že Rusku anektovaná území zůstanou, přičemž Čína „na oplátku“ učiní, co potřebuje a co může být nakonec přijatelné i z hlediska Západu, tedy dotlačí Putina k ukončení války. Putinovi by tak umožnila zachovat si tvář v jinak vlastně bezvýchodné situaci. 

Vladimir Putin, prezident Ruska

Putin nařídil v Rusku první mobilizaci od druhé světové války. A vyhrožuje všemi dostupnými zbraněmi

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil první mobilizaci od druhé světové války a varoval Západ, že pokud bude pokračovat v tom, co nazval „jaderným vydíráním“, Moskva odpoví silou svého obrovského arzenálu. „Pokud je ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu – to není blufování," řekl Putin v televizním projevu k národu podle agentury Reuters.

Přečíst článek
 

 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Ukrajinu osvobodíme, i přes Putinovy výhružky jadernými zbraněmi

Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo.

Přečíst článek
  

Reklama

Související

Boje na Ukrajině

Čeká nás druhá studená válka. Po Kyjevu přijde Tchaj-wan, píše vlivný historik Niall Ferguson

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme