Zajímá nás
Stanislav Šulc: Windfall tax je tu. A je plná nesmyslů
Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Čtyři sektory velkého byznysu budou od příštího roku platit dodatečnou daň ve výši 60 procent z nadměrných zisků. Zjednodušeně řečeno jde o těžaře, distributory a prodejce nějakých energetických komodit (včetně paliv) a banky. Dlouho se čekalo na konečné parametry, které parlament schválí. Zejména nebylo jisté, od kdy budou společnosti tuto daň muset odvádět. A pak byla otevřena otázka, zda jí nemají podléhat všechny banky, a nikoli jen ty největší.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Dnes ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.
Sněmovna schválila windfall tax pro banky i energetické firmy. Bude vysoká
Politika
Finální znění je de facto stejné jako to navržené ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. A jako taková daň tedy nejspíš začne platit. Tady jsou hlavní nesmysly, které se k ní pojí:
1. Není vítr jako vítr
Windfall tax se daň jmenuje proto, že jde o zdanění zisků, které firmám takříkajíc přivál vítr. Tedy zisky vzniklé v důsledku zásadních změn okolností ve světě a firmy se o ně údajně nijak „nezasloužily“. Pomiňme, že jde o do určité míry nesmysl, protože každý zisk je minimálně dílem dán připraveností firem. A přistupme na chvíli na hru vlády, že nějaký mimořádný zisk firmám v posledních měsících vzniká kvůli situaci na energetickém trhu.
A je to tady. Nová makroekonomická prognóza ČNB už nepočítá s růstem české ekonomiky v příštím roce. České hospodářství v roce 2023 čeká pokles o 0,7 procenta, řekl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.
Guvernér ČNB Aleš Michl: Připravte se na inflaci 20 procent. A v příštím roce na propad ekonomiky
Leaders
Přesto i pak je jedna windfall tax pro energetické firmy a banky zároveň zkrátka nesmyslná. Protože jde minimálně o dva různé „větry“, které tyto zisky přifoukávají. V evropské energetice to je dáno cenami takzvaného závěrného zdroje (tedy nejdražšího zdroje elektřiny, kterým se stal plyn).
U bank je situace zcela jiná. Těm „rostou zisky“ i v důsledku rostoucích sazeb centrálních bank, tedy u nás ČNB. Jenomže tu jsou dva rozdíly. U bank rozhodně nejde o jediný zdroj růstu zisků, kdyby tomu tak bylo, asi by tak horečně neprodávaly všem nejrůznější fondy, že? Zároveň u bank neplatí, že se dostaly do situace, kde by nikdy nebyly. Úrokové sazby na úrovni sedmi procent byly zcela běžné. To pro ceny elektřiny a plynu ale skutečně neplatí. Tam jsme skutečně někde mimo standardní realitu.
2. Zisky jsou tu teď, ne za tři roky
Další absurdita, která se do konečné podoby daně z mimořádných zisků dostala, aby ji dokázala schválit i ODS, je její účinnost. Od prvních momentů, kdy se o této dani začalo byť jen spekulovat, se objevila „debata“, zda by uvalení této daně už na zisky za rok 2022 nepředstavilo retroaktivitu. Zda by o nepřípustnou retroaktivitu šlo, či nikoli, je debata pro právníky. Pravdou je, že například Německo ji uvaluje už na letošní zisky. A například bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová upozorňuje, že současná situace je zcela mimo standardní ekonomické příručky, proto považuje nestandardní nástroje řešení za povolené.
České spořitelně i Komerční bance razantně rostou zisky. Může za to skutečně jen růst sazeb České národní banky, kvůli čemuž na banky chce uvalit windfall tax?
Spořitelně i Komerční bance vyrostly díky ČNB zisky o desítky procent. Zveřejnily je v den schvalování windfall tax
Zprávy z firem
Nicméně kabinet se nakonec uchýlil k odkladu účinnosti až na další rok. Windfall tax tak bude platit pro vybrané společnosti na léta 2023, 2024 a 2025. A opět se ukazuje, že jde o nesmyslný krok. U energetických firem zvýšené zisky vznikají nyní, tedy vznikaly letos. A to skutečně enormní. Na základě cen kontraktů na energie lze zvýšené zisky očekávat možná ještě v příštím roce (nikoli oproti letošku, ale spíše proti předchozím letům). Ale v roce 2024, natož 2025 již bude výnos této daně nulový.
Totéž ostatně bude platit i pro banky, sazby totiž již téměř jistě neporostou, a naopak budou klesat.
3. Stejně jde o perpetuum mobile
A konečně tu je ta finální částka. Sto miliard korun, tolik si stát namaloval, že na základě windfall tax vybere. A víte, kam ty peníze poputují? No ano, na doplatky energetickým firmám kvůli zastropování cen energií. Celý systém tak trochu připomíná perpetuum mobile na peníze. Energetické firmy dodají spotřebitelům energie za tržní cenu, lidé zaplatí ceny zastropované, rozdíl doplatí stát, tím firmám vznikne „mimořádný zisk“, který firma zdaní a pošle státu.
V Česku je benzin mimořádně dražší než v Itálii nebo ve Francii. A zdá se, že se to ještě nějakou dobu nezmění. 
Lukáš Kovanda: Špatná zpráva pro řidiče. Benzin zatím zlevňovat moc nebude
Názory
Takový systém asi může fungovat nekonečně dlouho, ale neřeší se dvě podstatné věci, které aktuální situace mohla přinést: úspory energií a inovace, tedy zkrátka větší energetická efektivita společnosti. Windfall tax tak připomíná náplast, kterou si člověk nalepí na otevřenou zlomeninu. Řešení problému nepřinese, ale pocit, že se něco dělá, rozhodně… no vlastně taky úplně nenastane.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl
Názory
Britská společnost Shell, která patří k největším producentům ropy na světě a která citelně vydělává na energetické krizi v Evropě, zatím daň z mimořádných zisků v Británii platit nebude. Legálně využívá možností, jak platbu takové daně oddálit nebo snížit na nulu. To je podle komentátora listu Financial Times (FT) Davida Shepparda jeden z důkazů, že vláda systém dobře nepromyslela a musí jej přepracovat, což znamená hlavně zjednodušit.
Shell zatím daň z mimořádných zisků v Británii neplatí, legálně se jí vyhne
Money
