Stanislav Šulc: Soud hodil Trumpovi na hlavu jeho vysněná cla. Může to mít zásadní dopady
Situace kolem dne osvobození, jak Donald Trump označuje uvalení „recipročních“ cel na veškerý dovoz do USA, dostává další rozměr. Do dění vstoupil federální soud, který Trumpovi hodil cla na hlavu s tím, že na jejich uvalení nemá pravomoci, ale udělat to může jedině Kongres. Dopady tohoto rozhodnutí mohou být dalekosáhlé. Od toho, že Donald Trump prostě bude ignorovat rozhodnutí soudu, po to, že se konečně vrátíme k debatě, co všechno vlastně je ona tolik vzývaná „bezpečnost“.
Pojetí bezpečnosti je ošemetná věc, která byla v historii mnohokrát zneužita pro nejedno zneužití moci. Klíčovým okamžikem dějin se tak stává 11. září, po němž svět v rámci touhy po naprosté bezpečnosti přišel s celou řadou společenských i technologických inovací.
Donald Trump v tomto tažení zahájeném republikánským prezidentem Georgem W. Bushem šel ještě dál. Za národní bezpečnost označuje vlastně úplně cokoli, co chce prosadit. Je to nutnost postavit zeď na americko-mexických hranicích, přejmenování a obsazení Panamského průplavu, případné odkoupení Grónska a samozřejmě uvalení globálních cel na veškerý dovoz do USA.
Spojení národní bezpečnost je natolik suverénní, že se až doteď nikdo nepozastavil, proč by vyděračské odkoupení Grónska mělo být otázkou národní bezpečnosti USA. Stejně jako se už nikdo neptá, proč je otázkou bezpečnosti navrácení stolečku v letadle do svislé polohy. Neřešte to, prostě to tak je.
Od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu letos v lednu prochází americký dolar turbulentním obdobím. Zatímco silné úrokové sazby by měly měnu podporovat, prezidentova nevyzpytatelná politika a slovní intervence přispívají k její volatilitě. Analytici varují před dalšími výkyvy.
Trump by chtěl silný i slabý dolar zároveň. Má však smůlu
Trhy
Co je vlastně bezpečnost
Americký federální soud nyní Trumpovi udělal poměrně tlustou čáru přes rozpočet (v důsledku dokonce doslovně). Jeho uvalení cel na veškerý dovoz prostřednictvím prezidentského dekretu označil za porušení kompetencí, které prezidentovi nepřísluší, protože cla takto může uvalit jedině americký Kongres. Soud tak označil Trumpovu kličku s národní bezpečností za trik, navíc rovnou za falešný.
Tím se stala celá řada věcí. Americký prezident již není tím, kdo si svéhlavě rozhodne, co je a co není národní bezpečností, nota bene nebude moci tak snadno přesvědčit o svých pravdách svět i nepřátele. Obecně americký soud lidstvu dovolil po téměř čtvrtstoletí zamýšlet se nad tím, co skutečně je snaha o bezpečnost, a co je pouhé zneužívání moci zastírané bojem s hrozbami.
Americký federální obchodní soud pozastavil platnost takzvaných recipročních cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Dolar na zprávu o pozastavení cel reagoval posílením.
Komplikace pro Trumpa. Federální soud pozastavil platnost jeho cel
Politika
Kdo respektuje soud
Jenomže má to ještě jeden rozměr. Donald Trump si zatím s rozhodnutími soudu nelámal hlavu, kauzu automaticky přehodil na Nejvyšší soud a ten na rozdíl od běžné praxe přijímá veškeré případy také zcela automaticky (jen pro kontext: Nejvyšší soud si kauzy vybírá).
A paralelně s tím jde masivní dehonestační kampaň vůči soudům, a hlavně soudcům, které podle příznivců Trumpa „nikdo nezvolil, a tak nemají právo určovat, co je národní bezpečnost, a co ne“.
V souvislosti s Donaldem Trumpem se tak čím dál častěji skloňuje jméno sedmého amerického prezidenta Andrewa Jacksona, který v roce 1830 podepsal takzvaný Indian Removal Act, na jehož základě došlo k etnické čistce amerického původního obyvatelstva. Nejvyšší soud poměrně drtivě odmítl podstatu tohoto zákona, podle soudců bílí přistěhovalci v Georgii nemají právo okupovat oblasti, na nichž žijí původní obyvatelé. Nicméně georgijský soud se rozhodl tento judikát ignorovat a za vlády Jacksona stejně jako jeho nástupce Martin Van Buren a podařilo se jim odsunou desítky tisíc členů 18 indiánských kmenů směrem na západ.
Aktuální situace tak může Ameriku přiblížit nehezkému okamžiku totální střetu jednotlivých aktérů demokratického procesu. A možná si Donald Trump přeje, aby k tomu došlo v době, kdy má zatím stále pohodlnou majoritu ve všech institucích.
Miliardář Elon Musk opouští post v exekutivním týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, kde se věnoval omezování výdajů federálních úřadů. Na své síti X napsal, že děkuje Trumpovi za poskytnutou příležitost s tím, že přichází konec jeho angažmá. Jeho úřad však nekončí, dodal později.
Musk odchází z Trumpovy administrativy, z úřadů vyházel 260 tisíc lidí
Leaders
Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize přišlo 21 přihlášek. Některé ale mají nedostatky, uvedl předseda Rady ČT Karel Novák. Při minulé volbě před dvěma roky přišlo 13 přihlášek, ale pět radní vyřadili pro nesplnění požadavků výběru. Tehdejšího vítěze tendru Jana Součka rada na začátku letošního května po roce a sedmi měsících ve funkci odvolala. Souček před dvěma lety porazil nejdéle sloužícího generálního ředitele Petra Dvořáka.
O post šéfa ČT je enormní zájem. Přihlášky podalo 21 lidí, některé mají nedostatky
Leaders
