Stanislav Šulc: Ruské peníze Ukrajině? Kontroverzní krok ovlivní cenu zlata
Lídři nejbohatších států se rozhodli, že využijí částečně ruské peníze na pomoc Ukrajině. Do napadené země mají plynout mimo jiné úroky ze zmražených aktiv ležících na účtech mimo Rusko. Ukrajina je přitom získá ve formě půjčky. Jde o bezprecedentní krok, jehož dlouhodobé dopady nikdo nezná a ani neřeší. Téměř jistě ale budou mít vliv na cenu zlata.
Dlouho se o tom spekulovalo, nyní dostává nejkontroverznější podoba pomoci Ukrajině ze strany západních mocností konečně reálnou podobu. Lídři nejbohatších států, kteří jsou součástí skupiny G7, se shodli na tom, že na pomoc napadené zemi využijí část ruských prostředků zmražených na účtech mimo Rusko.
Jen v Evropě na těchto účtech leží v přepočtu 280 miliard (odhad Bloombergu), které generují obří prostředky ve formě úroků. Celkem jde o tři až pět miliard dolarů ročně. Právě tyto prostředky chtějí státy využít pro Ukrajinu, která by získala až 50 miliard dolarů ve formě půjčky v nadcházejících letech.
Nejde jen o mimořádný úspěch Filipa Turka, hvězdy sociálních sítí podpořené miliardářem Richardem Chladem a exprezidentem Václavem Klausem. Finální výsledky voleb do Evropského parlamentu ukazují, jak sociální sítě nově formují společenská hnízda, která se uvnitř utvrzují o svých světonázorech a snaží se je vnutit celku. Ať to stojí co to stojí.
Stanislav Šulc: Eurovolby jako velké vítězství sociálních sítí
Názory
Splátka dluhu
Morálně téměř jistě jde o správný krok. Rusko napadlo sousední zemi ve snaze celou ji dostat do vlastního vlivu a část z ní začlenit do území Ruské federace. Západní státy na to reagovaly přísnými sankcemi, mezi nimiž bylo také zmrazení obřích sum ruské centrální banky na účtech vedených v dalších zemích.
Již to představovalo bezprecedentní a relativně kontroverzní krok. Nyní se však západní mocnosti rozhodly zajít ještě dál a chtějí ruské peníze využít přímo proti agresorovi. Ačkoli Ukrajina má z titulu půjčky tyto prostředky využít nikoli na vedení bojů, ale na pokrytí schodku státního rozpočtu. Ten je přitom samozřejmě vysoký kvůli vedení obranné války s Ruskem.
Spousta západních firem nadále pokračuje ve svém podnikání na území Ruska. A to i více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině. Bylo by velmi snadné šmahem všechny označit za proruské kolaboranty, kteří nadřazují zisk správné věci. Věc je však mnohem složitější, než si mnozí myslí. A to zejména v případě bank, jejichž radikální odchod ze země by Rusku zbytečně pomohl.
Stanislav Šulc: Proč je dobře, že evropské banky zatím zůstávají v Rusku? I kvůli penězům
Názory
Zlato jako jistota
Dlouhodobé dopady podobného kroku nejsou zcela jasné. Bezpečný pohyb peněz v rámci globální ekonomiky patří k pilířům jejího bezproblémového fungování, zvláště je-li řádně regulován. Nyní však tento pilíř dostává razantní trhlinu. A to trhlinu v samém centru bankovnictví – tedy trhlinu v důvěryhodnosti.
Podle části ekonomů tak podobné kroky vedou a nadále povedou k renesanci obliby fyzického zlata jako klíčového aktiva centrálních bank. To se ostatně již v posledním roce dělo. Právě centrální banky byly hlavním kupcem zlata a i kvůli jejich aktivitě v posledních měsících zlato překonalo hned několik rekordů.
Nejvíc přitom nakupovala Čína, která se dostává do stále větší zejména obchodní izolace a o jejíž potenciální válce s Tchaj-wanem se čile spekuluje již několik let. Je to snaha vyhnout se „chybě“, kterou udělalo Rusko a jež má nyní velký vliv na fungování ruské centrální banky? To ukáže čas. Snad se to projeví spíše později než zanedlouho.
