Stanislav Šulc: Proč je dobře, že evropské banky zatím zůstávají v Rusku? I kvůli penězům
Spousta západních firem nadále pokračuje ve svém podnikání na území Ruska. A to i více než dva roky od začátku ruské agrese na Ukrajině. Bylo by velmi snadné šmahem všechny označit za proruské kolaboranty, kteří nadřazují zisk správné věci. Věc je však mnohem složitější, než si mnozí myslí. A to zejména v případě bank, jejichž radikální odchod ze země by Rusku zbytečně pomohl.
V jednom ze svých zřídkavých mediálních vystoupení před několika dny promluvil stávající CEO finanční skupiny PPF Jiří Šmejc o tom, jak významné a správné rozhodnutí bylo opuštění ruského trhu krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Pro největší českou investiční skupinu to přitom bylo nadmíru složité – byl to necelý rok od tragického úmrtí zakladatele a šéfa skupiny Petra Kellnera, zároveň Rusko bylo pro PPF zajímavým trhem v době, kdy se stahovala z Číny.
Ačkoli ukončení ruských aktivit skupinu finančně hodně bolelo, bylo to podle Šmejce správné rozhodnutí. Což podle jeho slov potvrzuje fakt, že možností prodejů ruských podniků vlastněných neruskými vlastníky je stále méně. A tedy logicky, čím později se někdo rozhodne prodat, tím horších podmínek dosáhne.
Ruský prezident Vladimir Putin zamíří na několik dní do Číny. Setkat by se zde měl kromě jiných i s nejvýše postaveným mužem země prezidentem Si Ťin-pchingem. Půjde o první Putinovu cestu do zahraničí poté, co zahájil své páté funkční období v čele Ruska. A co od návštěvy a setkání obou vysoce postavených státníků čekat? Především prohlubování vazeb.
Co čekat od schůzky Putina se Si Ťin-pchingem? Ruský prezident požaduje několik věcí
Politika
Evropa tlačí na banky
Do velkého tlaku se tak dostávají zejména evropské banky, které své ruské pobočky neuzavřely nebo včas neodprodaly. Tlačí na ně Evropská centrální banka a nabádá je, aby přijaly jasný scénář odchodu z válčící země.
To je však mnohem složitější, než by se mohlo běžným spotřebitelům zdát. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi regulovaný sektor, i prodej jednotlivých bank musí získat schválení místního regulátora.
A to se může dost komplikovat. Například italské bance Intesa Sanpaolo schválil možnost odprodeje ruské divize samotný ruský prezident Vladimir Putin už vloni v září. Od té doby však proces prodeje pokračuje, protože jej komplikují místní úředníci.
Rusko nám bude škodit a nespokojí se s tím, že získá jen část Ukrajiny, je přesvědčen český prezident Petr Pavel. V rozhovoru s rakouským listem Die Presse také vyjádřil názor, že Evropa je na začátku delší konfrontace s Ruskem, která ale nemusí být vojenského rázu.
Rusko chce obnovit imperiální velikost Sovětského svazu, řekl rakouskému listu Pavel
Politika
Zisky rostou
Velmi často tak nejde o neochotu ukončit své ruské působení, jako spíše o nemožnost ten proces ani zahájit, natož dokončit. Agentura Bloomberg připomíná, že z velkých bank se ruských poboček zbavila zejména francouzská Société Générale, která kvůli tomu odepsala aktiva v hodnotě tří miliard eur.
Ale jinak celkový pohled na evropské banky podnikající v Rusku působí až tragikomicky. Celkově od zahájení ruské invaze snížily počet zaměstnanců v Rusku o pouhá tři procenta. A zisky se jim téměř ztrojnásobily, díky vysokým úrokovým sazbám, kterými ruská centrální banka podporuje kurs rublu na snesitelné úrovni.
Jenomže tyto zisky zůstávají v Rusku, protože pro banky je téměř nemožné dostat z Ruska ven jakékoli peníze. Ať už kvůli místní regulaci, tak i kvůli protiruským sankcím ze strany EU či USA. Situace tak potvrzuje Šmejcova slova o tom, že zůstávat v Rusku by i ze střednědobé perspektivy bylo pošetilé a byznysově špatné rozhodnutí.
Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.
Slíbili jim tučný výdělek, ale byla to lest. Ve válce na Ukrajině tak bojuje asi 280 Srílančanů
Politika
Maďaři jako vzor?
Jednou z mála bank, které se podařilo získat peníze zpět do vlasti za solidních podmínek, byla maďarská OTP. Ačkoli se její vedení dušuje, že to s politikou Viktora Orbána nijak nesouvisí, skutečnost, že právě Maďaři často nepřímo pomáhají ruskému snažení na Ukrajině, jistě svou roli sehrálo.
Je dobře, že banky netlačí na vedení EU ani svých domovských zemí, aby se politici chovali jako Orbán. Ale až je zase budeme chtít poučit, že by banky měly z Ruska okamžitě odejít, měli bychom chápat, co po nich vlastně chceme. I kdyby se jim podařilo nějak ze dne na den z Ruska odejít, znamenalo by to, že by válčícímu ruskému režimu nechaly jmění ve výši nejméně desítek miliard eur. A Rusko jistě velmi dobře ví, jak by s nimi naložilo.
Česká ekonomika začíná zvyšovat tempo růstu. Z prognózy České bankovní asociace vyplývá, že letos poroste skoro tak rychle jako americká, příští rok by měla tempo ještě zrychlit. A již v polovině letošního roku by se HDP mohl dostat na předpandemickou úroveň. Lepší pozdě nežli nikdy, chtělo by se říct. Jenomže zároveň tiká bomba ve službách, která může celý optimismus výrazně zbrzdit. Takže počkejme do žní, pak se ukáže.
Stanislav Šulc: Česká ekonomika jde konečně do trháku. Covid porazí skoro po pěti letech
Názory
Emmanuel Macron pro magazín The Economist osvětlil svá nedávná slova o možné „smrti Evropy“. Snaží se francouzský prezident být silným lídrem, kterých se kontinentu zrovna nedostává, nebo chce jen odvrátit porážku v eurovolbách?
Ničí mě evropský duch porážky, říká evropský jestřáb a pochmurný vizionář Emmanuel Macron
Politika
