Zajímá nás
Stanislav Šulc: Poslední handl paktu Zeman-Babiš
Andrej Babiš ohlásil kandidaturu na prezidenta krátce po návštěvě stávající hlavy státu. Schůzka s Milošem Zemanem zcela jistě pro Babišovo rozhodnutí nic neznamenala. Přesto se téměř jistě upletl poslední kšeft, který spolu tito dva technologové moci upletli. A zda to nakonec bude stačit na Babišovo zvolení, se ukáže už za necelé tři měsíce.
Politický vztah mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem je mnohem komplikovanější a barvitější, než si většina lidí chce přiznat. Mají mezi sebou příliš mnoho rozdílů. Zeman je intelektuál, homo politicus. Babiš je gründerský podnikatel, příslušník první generace podnikatelů schopný využívat skuliny v zákonech, jít na samou hranici legislativních možností a nejspíš často i za ně. Cílem jsou peníze. Všechny peníze jsou jeho peníze. Ostatně proto šel do politiky, aby ochránil svůj majetek a nemusel platit ostatním za tuto ochranu. Zemana naproti tomu peníze nezajímají, jeho zajímá moc a možnost hnout masami.
Ústava, konkrétně její článek 65 říká, že prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. A to se hodí, zvlášť když se spor o Čapí hnízdo nevyvíjí v Babišův prospěch, říká komentátorka newstream.cz Jana Havligerová.
Jana Havligerová: Babiš hraje o beztrestnost, férová hra to nebude
Názory
Další zásadní rozdíl mezi oběma muži pak je jejich vztah k východním nedemokratickým režimům. Zatímco Zeman se s notnou dávkou inspirace u místních podnikatelů vzhlédnul v ruském a čínském vedení země, Babiš tuto část světa nenávidí. A kdo si myslí opak, jen mylně zaměňuje Babišův oportunismus a populismus za skutečné názory. Naopak, pro Babiše bývala velmi důležitým spojencem Evropská unie, protože v mnoha zemích unie má firmy a spoléhá na unijní právní klima a svobodný pohyb lidí, zboží a služeb.
Směrem k prezidentskému systému?
Společného pak mají mnohem méně. Oba jsou populisté, byť každý z jiného důvodu. Oba jsou výsostní oportunisté, což se ukázalo hned několikrát v průběhu osmi let jejich společné „vlády“ (byť Babiš z toho byl premiérem jen čtyři roky). Během těch let byla cítit Babišova snaha oslabovat sílu parlamentu, premiéra, a naopak posilovat literu Ústavy ve smyslu, že prezident dělá vlastně všechno. A skutečnost, že tak činí na základě premiérových notiček, byla důsledně zamlčována. Nejzjevněji to bylo v případě dvojího nejmenování ministra (zahraničí a kultury), které navíc šikovně poškodilo ČSSD.
Bylo to jasné od začátku. Babiš dělal rok drahoty s oznámením, jestli bude nebo nebude kandidovat na prezidenta. Bylo snad až příliš průhledné, jak si hraje s veřejností. A už někdy v únoru či březnu se mluvilo o tom, že kandidaturu oznámí v říjnu. Stalo se.
Dalibor Martínek: Babiš bude prezidentem. Od jara naplňuje vítěznou strategii, drahé energie mu jenom pomůžou
Názory
Právě na tom hlavním se Babiš se Zemanem vždy domluvili a až se jednou bude psát velmi krátká kapitola českých dějin první půlky 21. století, budou vystupovat jako jeden muž ve snaze erodovat podstatu demokratických institucí.
Babiš jako Zemanův tip
O víkendu jsme nejspíš byli svědky uzavření posledního dealu obou mužů. Babiš dorazil na Hrad a je úplně jedno, zda již byl přesvědčen o své kandidatuře, nebo čekal na Zemanovu radu. Musel vědět, že Zeman pro něj neměl jinou přednášku než tu na téma „Andrej na Hrad“. Vše jiné by bylo pod Zemanovu hráčskou úroveň. Navíc žádná jiná osobnost neměla v očích stávajícího prezidenta takový potenciál nadále čeřit vody jako právě bývalý premiér. Je tak velice pravděpodobné, že Miloš Zeman dříve či později vystoupí a doporučí svým věrným právě Andreje Babiše jako svého nástupce.
Pro Andreje Babiše je prezidentský post samozřejmě snem. Zvláště poté, co se i jemu podařilo devalvovat roli premiéra, a naopak značně posílit právě roli hlavy státu. V kalkulu, zda jít do prezidentské volby, pak zcela jistě hraje svou roli i vleklé vyšetřování jeho osoby a nyní již i probíhající soud. Vzhledem k tomu, že by Babiš pravděpodobně obhájil mandát, pokud by byl skutečně zvolen, prezidentem by byl až do roku 2033 a do té doby bude kauza Čapí hnízdo už mimo realitu.
V prvním kole prezidentských voleb by v září vyhrál generál Petr Pavel. Je to poprvé od loňského září, kdy předstihl ve volebním modelu bývalého premiéra Andreje Babiše. Rozdíl je sice v rámci statistické chyby, ukazuje ale na dlouhodobě rostoucí preference Pavla a naopak stagnující u Babiše. Na třetím místě by skončila ekonomka Danuše Nerudová. Pavel by uspěl i v druhém kole volby. Pokud by Babiš postoupil do druhého kola, vyhrál by vždy ten druhý kandidát, vyplývá z aktuálního volebního modelu agentury Median.
Zlom v preferencích? Babiše by ve druhém kole volby prezidenta porazil úplně každý
Politika
Přesto tu je řada důvodů, proč Babiš do volby jít úplně nechtěl, a jako již mnohokrát v jeho životě „ho museli přemluvit“. Za všechny zmiňme jeden skutečně podstatný. Prezidentská volba má pro kandidáty jedno zásadní specifikum (společné již pouze pro senátní volby). Na konci prezidentského klání je jeden vítěz. A ostatní jsou navěky věků „bývalí kandidáti na prezidenta“. Prezidentské volby totiž lze na rozdíl od těch parlamentních opravdu prohrát. A prohře Babiš ve své dekádu trvající politické kariéře zatím nečelil.
Přesněji řečeno, zatím vždy se mu podařilo svým voličům vysvětlit, že je vítěz, i kdyby to bylo jen „morální vítězství“ (sic!), o které ho pak obrali trpaslíci, kteří se spojili. I proto je asi správné tvrzení, že Babiš rozehrál svou největší politickou hru. Vlastně jde o „all in“. I proto, že prohra by ho tentokrát skutečně pálila. Naopak potenciální výhra může vynést zatraceně hodně.
