10 let od Panama Papers: V daňových rájích se před daněmi skrývá přes tři procenta globálního HDP
Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.
Před deseti lety se díky úniku dat z panamské firmy Mossack Fonseca dostalo novinářům do rukou přes jedenáct milionů citlivých dokumentů, které odhalily spletitou síť světového bohatství a daňových rájů, praní špinavých peněz a daňových úniků. V kauze Panama Papers uvízla řada ultrabohatých, celebrit, politiků i diktátorů. I Češi zde měli svou stopu, třeba „zásluhou“ Petra Kellnera, Daniela Křetínského nebo Radovana Krejčíře.
Rozsah ukrývaných peněz byl značný. Nejbohatší lidé světa vynakládali obrovské úsilí, aby platili mizivé nebo vůbec žádné daně. K tomu jim pomáhali právníci, specializované firmy a experti vycvičení na ukrývání peněz. Nepřekvapivě kauza odstartovala obrovský skandál mimo jiné spojený s demisemi vrcholných politiků.
Velká část peněz v daňových rájích byla zcela „tajná“ na bezejmenných účtech. Zjištění vedlo k větší transparentnosti, zpřísnění dohledu a spolupráci mezi úřady v rámci systému automatické výměny informací.
Ačkoli prostředků do daňových rájů celkově proudí více než v době Panama Papers, rozsah „ulitých“ peněz se skutečně výrazně snížil. I tak ale nelze tvrdit, že by se dnes jednalo o zanedbatelný problém. Naopak, množství nedaněných peněz dosahuje rozměrů, které si běžný člověk má problém vůbec představit.
Nezisková organizace Oxfam k výročí publikovala studii, jejíž součástí je mimo jiné odhad nezdaněných peněz v daňových rájích. Částka se vystoupala až na astronomických 3,4 bilionu dolarů, což je ekvivalent více než tří procent globálního HDP. Pro ilustraci - Česká republika by s takovým rozpočtem mohla fungovat déle než 350 tisíc let.
Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.
Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane
Názory
Dohled i vyšší daně
Tyto praktiky se možná více než běžnému byznysu blíží organizovanému zločinu. Pro nejbohatší v praxi platí jiná pravidla, kdy chudí daně platit musí, ale ultrabohatí si mohou vybrat. „Nejde tu jen o rafinované účetní triky – jde o moc a beztrestnost. Když milionáři a miliardáři ukládají biliony dolarů do zahraničních daňových rájů, staví se nad povinnosti, které zavazují zbytek společnosti. Důsledky jsou stejně předvídatelné jako zničující: vidíme, jak naše veřejné nemocnice a školy trpí nedostatkem finančních prostředků, jak se naše sociální soudržnost rozpadá pod tíhou rostoucí nerovnosti a jak jsou obyčejní lidé nuceni nést náklady systému, který je zmanipulován tak, aby obohacoval jen hrstku vyvolených,“ vysvětil za Oxfam Christian Hallum.
Organizace navíc odhaduje, že 80 procent těchto prostředků náleží lidem patřících do skupiny nejbohatší desetiny procenta světa. Toto bohatství přesahuje výši majetku chudší poloviny obyvatel planety. Paradoxně nejvíce na tom tratí země globálního jihu, které nutně potřebují zlepšit daňové výnosy, protože ty často nejsou ve zmíněném automatickém systému zapojeny.
Oxfam proto patří mezi organizace, které vedle dalšího tlaku na transparentnost a spolupráci v daňové oblasti prosazují vyšší zdanění bohatých (a hlavně ultrabohatých) a zavádění majetkových daní. Zkušenosti z hrstky zemí, které nějakou formu mírné majetkové daně už mají (například Norsko), je to vlastně taková pojistka. Ve vícero případech je totiž v podstatě jedinou daní, kterou majetní zaplatí.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
