10 let od Panama Papers: V daňových rájích se před daněmi skrývá přes tři procenta globálního HDP
Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.
Před deseti lety se díky úniku dat z panamské firmy Mossack Fonseca dostalo novinářům do rukou přes jedenáct milionů citlivých dokumentů, které odhalily spletitou síť světového bohatství a daňových rájů, praní špinavých peněz a daňových úniků. V kauze Panama Papers uvízla řada ultrabohatých, celebrit, politiků i diktátorů. I Češi zde měli svou stopu, třeba „zásluhou“ Petra Kellnera, Daniela Křetínského nebo Radovana Krejčíře.
Rozsah ukrývaných peněz byl značný. Nejbohatší lidé světa vynakládali obrovské úsilí, aby platili mizivé nebo vůbec žádné daně. K tomu jim pomáhali právníci, specializované firmy a experti vycvičení na ukrývání peněz. Nepřekvapivě kauza odstartovala obrovský skandál mimo jiné spojený s demisemi vrcholných politiků.
Velká část peněz v daňových rájích byla zcela „tajná“ na bezejmenných účtech. Zjištění vedlo k větší transparentnosti, zpřísnění dohledu a spolupráci mezi úřady v rámci systému automatické výměny informací.
Ačkoli prostředků do daňových rájů celkově proudí více než v době Panama Papers, rozsah „ulitých“ peněz se skutečně výrazně snížil. I tak ale nelze tvrdit, že by se dnes jednalo o zanedbatelný problém. Naopak, množství nedaněných peněz dosahuje rozměrů, které si běžný člověk má problém vůbec představit.
Nezisková organizace Oxfam k výročí publikovala studii, jejíž součástí je mimo jiné odhad nezdaněných peněz v daňových rájích. Částka se vystoupala až na astronomických 3,4 bilionu dolarů, což je ekvivalent více než tří procent globálního HDP. Pro ilustraci - Česká republika by s takovým rozpočtem mohla fungovat déle než 350 tisíc let.
Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.
Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane
Názory
Dohled i vyšší daně
Tyto praktiky se možná více než běžnému byznysu blíží organizovanému zločinu. Pro nejbohatší v praxi platí jiná pravidla, kdy chudí daně platit musí, ale ultrabohatí si mohou vybrat. „Nejde tu jen o rafinované účetní triky – jde o moc a beztrestnost. Když milionáři a miliardáři ukládají biliony dolarů do zahraničních daňových rájů, staví se nad povinnosti, které zavazují zbytek společnosti. Důsledky jsou stejně předvídatelné jako zničující: vidíme, jak naše veřejné nemocnice a školy trpí nedostatkem finančních prostředků, jak se naše sociální soudržnost rozpadá pod tíhou rostoucí nerovnosti a jak jsou obyčejní lidé nuceni nést náklady systému, který je zmanipulován tak, aby obohacoval jen hrstku vyvolených,“ vysvětil za Oxfam Christian Hallum.
Organizace navíc odhaduje, že 80 procent těchto prostředků náleží lidem patřících do skupiny nejbohatší desetiny procenta světa. Toto bohatství přesahuje výši majetku chudší poloviny obyvatel planety. Paradoxně nejvíce na tom tratí země globálního jihu, které nutně potřebují zlepšit daňové výnosy, protože ty často nejsou ve zmíněném automatickém systému zapojeny.
Oxfam proto patří mezi organizace, které vedle dalšího tlaku na transparentnost a spolupráci v daňové oblasti prosazují vyšší zdanění bohatých (a hlavně ultrabohatých) a zavádění majetkových daní. Zkušenosti z hrstky zemí, které nějakou formu mírné majetkové daně už mají (například Norsko), je to vlastně taková pojistka. Ve vícero případech je totiž v podstatě jedinou daní, kterou majetní zaplatí.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
