Posílí ANO v Senátu? Kdo ovládne Prahu? Proč prezident nebude volit? Co sledovat v letošních volbách
Volby do obecních zastupitelstev mají tradičně trochu jinou roli než volby ostatní. Z celkových výsledků totiž nelze vyčíst téměř nic, protože největší počet zastupitelů vzejde ze skutečně nezávislých kandidátek. Pozorný divák přesto dokáže i z nadcházejících voleb vyčíst několik důležitých indicií o politické náladě ve společnosti. Čeho si tedy má letos smysl všímat?
Posílí ANO v Senátu?
Z celorepublikového pohledu se paradoxně největší příběh letos nebude psát na obecních zastupitelstvích, ale v Senátu. Tam totiž může skutečně nastat nějaký obrat.
Z 81 mandátů má aktuální opozice masivní zastoupení více než 60 křesel, ANO má jen 12 senátorů. I kdyby se ANO podařilo výrazněji uspět a Motoristé či SPD si připsali jedno až dvě vítězství, na poměru sil v Senátu se nic nezmění a Senát nadále bude spíše vládě komplikovat její legislativní apetit (což je důležité zejména při potenciální změně Ústavy, ústavních zákonů včetně volebních nebo mezinárodních smluv).
ANO to velmi dobře chápe a do podpory senátních kandidátů docela dost investuje. Přeci jen se nehraje o málo, když je v sázce 27 křesel. A pokud by se Babišovu hnutí podařilo výrazněji uspět, konečně by přestala platit fráze, že ANO Senát neumí. A to by bylo pro vládní hnutí vůbec nejdůležitější. Do jakýchkoli dalších voleb by šlo mnohem silnější.
Kdo reálně povede Prahu
Volby v Praze tradičně poutají pozornost už kvůli tomu, že jen tady se odehrává skutečně ten velký celostátní boj a volby mohou ukázat aktuální rozložení sil jednotlivých partají. ANO tu získává sice méně hlasů než na celorepublikové úrovni, přesto již neplatí, že by ANO v Praze propadlo, a naopak například TOP 09, která je na celostátní úrovni pod pětiprocentní hranicí, by v Praze dosáhla dvouciferného výsledku.
Co lze očekávat: ANO pravděpodobně dostane více než 20 procent hlasů, totéž se očekává od STAN, který patří k hlavním favoritům aktuálních voleb do pražského zastupitelstva (magistrát). Překvapit může také Spolu pro Prahu, což je koalice ODS a TOP 09, již vede Tomáš Portlík.
Podle volebních modelů, jež sledují volební potenciál (tedy maximální počet voličů zvažujících danou stranu), mohou kolem 20 procent získat ještě Piráti a také Praha sobě. Tyto dvě partaje cílí zejména na mladší voliče.
Výsledky by do jisté míry kopírovaly poslední dvoje volby, z nichž nevzešel žádný jasný vítěz a musely vznikat koalice „ochotných“ plné kompromisů. Naštěstí z toho nijak neprofitují antisystémové strany, kterým se v Praze tradičně nedaří.
Záležet bude zejména na konkrétních výsledcích ANO a Spolu pro Prahu, protože takzvaná velká koalice mezi ANO a ODS se na Praze poměrně očekává. Pokud ale nebude možné uzavřít ji jen ve dvou a bude potřeba třetí partner, může dojít k zásadnímu překreslování koaliční mapy a lze čekat koalici na půdorysu STAN-ODS-Praha sobě, případně STAN-Praha sobě-Piráti, naopak koalici ANO-ODS-STAN se jeví jako nepravděpodobná, ačkoli právě ta by měla nejširší mandát a také velký potenciál pro skutečně velké projekty, protože by se mohla více opřít o centrální vládu.
Válka, rostoucí ceny energií, nestabilita. To vše ovlivňuje světové trhy a centrální banky to musejí započítávat do svých modelů budoucího vývoje. Ukazuje se, že inflační tlaky sílí. Když se k tomu připočte rostoucí zadlužování států a nárůst potřeby investic do AI infrastruktury, výsledek je podle Tomáše Kudely ze SAB Finance jasný: Náklady na dluh se budou těžko vracet na hodnoty, na které jsme byli zvyklí před covidem.
Tomáš Kudela: Půjčovat si bylo až příliš snadné. Tahle doba se nemusí vrátit
Money
Potvrdí Motoristé pozice
Svůj díl koláče si zcela jistě na Praze uloupnou také Motoristé, ačkoli nasazením Kláry Sovové úspěchu příliš naproti nejdou. Svou práci, tedy odebrat několik procentních bodů voličům ODS (a možná také ANO), však Motoristé udělají, a to nejen v Praze, ale také v dalších krajských městech.
Nicméně Motoristé hrají o víc. Jde o jejich třetí volby od památných veleúspěšných voleb do Evropského parlamentu, a jedná se tedy o svého druhu maturitu. Ve volbách do Poslanecké sněmovny se jim povedlo využít momentum Filipa Turka a jeho kontaktů do manosféry a zároveň stáhnout nespokojené voliče Spolu. Jenomže vládní angažmá jim v mnohém ubližuje, a ačkoli se politologové vehementně snaží tvrdit, že jednání Petra Macinky brání Andreji Babišovi ve vysávání voličů Motoristů, celkové nadšení z „Motorek“ i mezi jejich voliči nijak závratně neroste.
Navíc tento typ voleb Motoristům příliš nevyhovuje. V Senátu jde většinou o volbu osobností, které ale Motoristé nemají (nebo přesněji: všichni tři jsou již angažovaní na celostátní úrovni), v obecních volbách pak zase příliš nefunguje šermování kulturními válkami, které jsou Motoristům vlastní. Na nejbližší úrovni prostě lidé víc řeší kanály než ideologii. A co se Prahy týče, tam motoristickou agendu řeší v podstatě všichni, takže to mají Motoristé o to těžší.
Dluhová katastrofa, nebo přestřelená politická rétorika? Zatímco domácí debata kolem českých veřejných financí houstne, investoři zachovávají podstatně větší klid. Česku za poslední rok zdražilo dlouhodobé financování prakticky téměř stejně jako rozpočtově vzornému Dánsku. Trhy tak scénář českého „dluhového armagedonu“ nepotvrzují. Zatím.
Lukáš Kovanda: Česko na cestě k dluhové katastrofě? Trhy tomuto příběhu nevěří
Názory
Kdo je lídrem opozice
Ano, do určité míry bude právě toto největší otázka spojená s aktuálními volbami. Zhruba od roku 2017 žijeme v představách, že spolu bojuje ANO a ODS. Letošní volby ale mohou ukázat, že realita se překresluje a že skutečným lídrem opozice je dnes STAN.
Dávalo by to smysl. Stejně jako ANO přetočilo řekněme daňově levicové politické spektrum do extrémně populistické podoby, totéž může STAN udělat pro středo-pravicovou část spektra. A v příštích volbách se tak proti sobě postaví dvě apolitické partaje.
Jenomže je potřeba připomenout, že k takovému tvrzení bude zoufale málo tvrdých důkazů. Reálně to může nastat jen ve velkých městech, v nichž ke všem těmto střetům dojde a jen tam uvidíme, jestli je STAN silnější než ODS (jak se tvrdí v Praze) a jestli má potenciál vyzvat ANO.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají větší naději na delší život než lidé se základním vzděláním, zjistili čeští statistici. Platí, že čím vyšší vzdělání, tím lepší ekonomická situace, zdravotní gramotnost. Muži se základním vzděláním se dožívají o devět let méně, než je průměr. 
Dalibor Martínek: Kdo studuje, žije déle
Názory
Jak uspějí antisystémové síly
Pravděpodobnost, že by v nadcházejících volbách výrazněji uspěly nejrůznější antisystémová hnutí, není velká. Tedy s těmi výjimkami, jež dlouhodobě patří k úspěšným v konkrétních obcích a antisystémovou rétoriku jen využívají pro aktuální aktivaci dlouhodobého elektorátu.
Nicméně je dobré sledovat, jak se bude dařit zejména ve větších městech komunistům, Přísaze, Trikoloře či různým PRO hnutím. Nicméně platí, že síla těchto partají přichází spíš při sněmovních volbách, kdy mohou překvapivě pokořit pětiprocentní hranici a stát se významnější politickou silou. Většinou na jedno období.
U Gordona Ramsayho zažil nejtvrdší pracovní školu svého života, v newyorském Eleven Madison Park se naučil, že špičková gastronomie nekončí na talíři. Teď třicetiletý Maroš Jambor stojí v čele jedné z největších legend české gastronomie – Zlaté Prahy.
Zlatá Praha není muzeum. Třicetiletý Slovák v ní zúročuje školu Gordona Ramsayho
Enjoy
A co Kuba
Výjimku tvoří hnutí Martina Kuby Naše Česko, kterému se podařilo akvírovat několik výrazných regionálních politiků a má poměrně sofistikovanou strategii cílící na vybrané regiony. Jeho úspěch v jižních Čechách (ať už si partaj sama definuje úspěch jakýmkoli procentuálním výsledkem) je v podstatě nevyhnutelný, taktéž může uspět v západních Čechách, na Ostravsku a částečně i v roztříštěných středních Čechách.
Kuba otevřeně říká, že jde o mladý projekt s dlouhodobými cíli, což mu částečně rozvolňuje ruce v tom, co kdo má považovat za úspěch. Vzhledem ke Kubovým silným vztahům v podnikatelské sféře má navíc nejspíš velmi dobré financování, díky čemu se z Našeho Česka pravděpodobně skutečně může stát nový stabilní hráč na politické scéně. A samozřejmě v dalších sněmovních volbách může být přesně tím hráčem, který bude rozhodovat o podobě vlády.
Drahá čokoláda ztrácí zákazníky a Lindt podruhé během šesti měsíců snižuje výhled růstu tržeb. Akcie švýcarského výrobce letos odepsaly třetinu hodnoty. Firma sází na levnější kakao, které jí má příští rok umožnit snížit ceny. Vedle slabší poptávky ale řeší také žalobu kvůli údajnému využívání dětské práce u dodavatelů.
Lindt narazil na cenový strop. Zákazníci šetří, výrobce čokolády chystá zlevnění
Zprávy z firem
Ztratí prezident přízeň?
Poslední bod je spíše nešťastný, než že by výrazněji zamíchal s kartami na české politické scéně. Přesto není dobré jej podcenit. Jde o skutečnost, že se prezident Petr Pavel aktuálních voleb nezúčastní jako volič. Důvodem je soukromá zahraniční cesta a údajná chyba v plánování, která prezidenta mrzí.
Role prezidenta je v Česku především symbolická, a také proto má tato chyba v podstatě výlučně symbolický rozměr. Nicméně ať už s prezidentem dlouhodobě souzníte, či nikoli, tento symbolický přehmat se prostě nepovedl. A že se jej jeho protivníci pokusí náležitě využít, je zcela jisté.
Stejné pivo, více sladu. Horké a suché počasí se letos podepsalo na sladovnickém ječmeni, který podle prvních rozborů Plzeňského Prazdroje obsahuje méně škrobu. Pivovar proto při vaření zvýší dávky sladu, aby zachoval požadovanou stupňovitost. Slabou sezonu hlásí také chmelaři: některým pěstitelům chybí proti běžnému roku až čtvrtina úrody.
Horko zamíchalo s českým pivem. Pivovary musí přidat slad, chmelaři sčítají ztráty
Zprávy z firem
