Partneři projektu

Od Trumpa k demokratům: Sázka na dovoz amerického plynu je krátkozraká

Od Trumpa k demokratům: Sázka na dovoz amerického plynu je krátkozraká
iStock
Jan Žižka

Porážka republikánů ve volbách do Kongresu se může dovozcům amerického plynu jevit jako dobrá zpráva. Oslabený prezident Trump už nebude mít takový prostor pro obchodní vydírání Evropy, v němž hrají fosilní paliva klíčovou roli. Vítězství demokratů ale posílí jiné tendence. Export plynu je terčem jejich kritiky kvůli ekonomickým i environmentálním dopadům. Plyn v Americe nejspíš zůstane předmětem velkých svárů a sázka na jeho dovoz do Evropy se může vymstít.

Podnět k pečlivému zkoumání nových poměrů v americké politice i energetice může evropským analytikům občas nabídnout i zdánlivě nesouvisející zpráva z jiného koutu zeměkoule. Jihokorejský výzkumník Kang Kyung-tae, citovaný listem Business Korea, se věnoval dopadům nedávných amerických voleb do Kongresu na odvětví loděnic. Stavba lodí je přitom klíčovým ekonomickým oborem jeho země. Kang dospěl k závěru, že je nutné počítat s poklesem poptávky na LNG tankery – speciální plavidla, která po celé zeměkouli přepravují zkapalněný zemní plyn.

Spojené státy jsou pro jihokorejské loděnice klíčovým zákazníkem. Větší vliv demokratů v USA však může vést k důslednějšímu posuzování environmentálních i ekonomických důsledků LNG projektů a zbrzdit výstavbu vývozních terminálů na americkém pobřeží.

Představa řady Evropanů, včetně české vlády, že dovoz amerického plynu je vhodným řešením pro zdejší energetiku, může dostat další trhliny po příštích prezidentských volbách. Nástupce Donalda Trumpa vůbec nemusí současného prezidenta v jeho nadšení pro vývoz surovin následovat. A to ani v případě, že jeho nástupcem nebude demokrat.

Lukáš Kovanda: Energetická krize zvyšuje náklady na vytápění i těm, kteří se chtěli drahému plynu vyhnout (ilustrační foto)

Energetická krize zdražuje vytápění i těm, kteří se chtěli drahému plynu vyhnout

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.

Přečíst článek

Žádné sci-fi

Možnost zbrždění LNG projektů rozhodně není žádnou sci-fi představou. Amerika už něco podobného zažila za prezidenta Joea Bidena, jehož administrativa schvalování některých nových vývozních terminálů opravdu pozastavila. Stopku pak zrušil Bidenův nástupce Donald Trump. Situací se předtím musel hodně zabývat i tehdejší český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, který pro něj dost nezvykle nešetřil kritickými výroky na adresu Washingtonu.

Amerika nyní po demokratickém ovládnutí Kongresu nejspíš zažije různá vyšetřování, jak Trumpovu energetickou politiku ovlivnily jeho osobní či byznysové vazby na ropnou a plynárenskou lobby. Trumpovy sympatie vůči fosilním palivům a odpor k obnovitelným zdrojům budou chtít mnozí demokraté nejspíš opět obrátit přesně naruby. Zatímco Česko se v Trumpově duchu postavilo do čela zemí EU, které lobbovaly za zmírnění evropských pravidel pro emise metanu u dovážené ropy a plynu, někteří američtí demokraté vyzývali Brusel k přesnému opaku. Žádali, aby Evropané z navrhovaných přísných regulí neslevovali.

Fixujte, dokud je čas. Zdražení innogy může být teprve začátek

Lukáš Kovanda: Fixujte, dokud je čas. Zdražení innogy může být teprve začátek

Energetický trh možná stojí před obratem. Po období zlevňování přichází innogy s oznámením, že od ledna zvýší ceny elektřiny a plynu zákazníkům bez fixace. Rodina s roční spotřebou 20 megawatthodin plynu zaplatí o 6680 korun více. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to jasný signál: vyplatí se porovnat současné nabídky a fixovat cenu dřív, než podobný krok oznámí další dodavatelé.

Přečíst článek

Nadbíhání Trumpovi i pověst „ropáků“

Američtí kritici metanových emisí vychází z jasné logiky – tento plyn má krátkodobě větší vliv na skleníkový efekt než oxid uhličitý. Redukcí emisí metanu je možné zmírňovat další globální oteplování účinněji než v případě jiných skleníkových plynů. Limity pro metan mají v USA podporu odborníků z obou politických táborů a jejich potřebu uznává i řada ropných a plynárenských společností. Některé americké firmy i globální investoři už vložili kapitál do technologií, které snižování emisí umožní.

Evropští odpůrci emisních limitů se mohli zalíbit současnému prezidentovi Spojených států a jeho okolí. Není však vyloučeno, že budoucí vládnoucí garnituře po Trumpovi se budou jevit spíše jako „ropáci“, kteří narušují environmentální úsilí amerických institucí i řady soukromých společností.

Vláda Spojených států se sice neúčastní listopadové klimatické konference COP 31 v Turecku, vyrazila tam ale 120členná delegace nevládních činitelů a zástupců amerických států i měst. Její představitelé mluví o obratu Ameriky k čisté energii, nebo dokonce  trochu předčasně o „zelené vlně“, kterou přinesly výsledky voleb do Kongresu. Demokratický guvernér Kalifornie Gavin Newsom vyzval evropské lídry, aby chápali, že vláda Donalda Trumpa je dočasná a neustupovali lobbyingu proti udržitelnosti a klimatickým regulacím.

Celý řetězec činností, jež předcházejí dovozu amerického LNG do Evropy – od těžby plynu, přes jeho zkapalňování, přepravu přes celý Atlantský oceán, až po opětovnou regasifikaci – je z hlediska emisí i celkových ekonomických nákladů nesmírně zatěžující. Legitimní otázkou zůstává, proč vlastně takový import dostává přednost před využíváním domácího uhlí, které aspoň nezpůsobuje nebezpečné závislosti v zahraničí. O využívání bezemisních jaderných a obnovitelných zdrojů i moderních technologií v energetice ani nemluvě.

Lukáš Kovanda: Amerika se topí v levném plynu, Češi platí násobky

Amerika má plynu přebytek a platí za něj zlomek evropské ceny. V EU se mezitím velkoobchodní plyn vyšplhal k 84 eurům za megawatthodinu. Téměř desetinásobný rozdíl začíná být vážným problémem pro evropský průmysl.

Přečíst článek

Export plynu vyvolává pochyby

Pozorovatelé si často všímají velkých rozdílů mezi levným plynem v USA, které se staly těžařskou velmocí, a mnohem dražší surovinou jinde ve světě. Stranou pozornosti někdy zůstává důvod těchto velkých cenových rozdílů. Kdyby americký plyn mířil bez omezení na světový trh, cenové rozdíly by se zmenšovaly. V případě plynu je úplně jiná situace než u ropy, kde je globální trh silně propojený s americkým. Proto také američtí voliči Donaldu Trumpovi vyčítají vysoké ceny pohonných hmot, které způsobila jeho válka na Blízkém východě.

Američané sice postupně budují více vývozních terminálů LNG, ukazuje se ale, že jich pořád není dost na to, aby plyn z USA srazil ceny na světovém trhu. A je pravděpodobné, že ve Spojených státech opět získají větší vliv odpůrci navyšování exportu, podle nichž by vyšší vývoz v krizových situacích znamenal výrazné zdražování nejen ropných produktů, ale také zemního plynu.

Podobné názory přitom nemusí být výsadou pouze demokratů. Americký viceprezident J.D. Vance po volbách do Kongresu naznačuje, že Trumpova administrativa se v mnoha ohledech odchýlila od své původní ideologie. Donald Trump kritizoval dřívější americké války v zahraničí, nakonec se sám pustil do nebezpečného dobrodružství na Blízkém východě.

Současný prezident se přiklonil k aktivnímu a agresivnímu přístupu USA na mezinárodní scéně, ať už ve vojenské oblasti nebo ve světovém obchodu, jeho nástupce v čele republikánů naopak může zvolit izolacionistickou politiku. A není vyloučeno, že místo Trumpova tlaku na okolní svět, aby nakupoval americké suroviny, i u republikánů převáží sázka na uchování amerických surovin zejména pro domácí potřeby.

Americký plyn přinesl Evropě úlevu. Začínají ale převažovat starosti

Americký plyn přinesl Evropě úlevu. Začínají ale převažovat starosti

Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.

Přečíst článek

Import plynu je velké riziko

Pro importéry je dlouhodobá sázka na plyn velkým rizikem, ať už surovinu dovážejí odkudkoliv. Stačí zablokovat jeden významný zdroj, jak ukazuje případ Ruska nebo v poslední době Kataru, a ceny na světových trzích (kromě USA) zamíří strmě nahoru. K velkým krizím se často přidávají lokální problémy, kterých si za klidnější situace pozorovatelé třeba ani nevšimnou.

Pro příklady není nutné chodit daleko. I kdyby se podařilo definitivně uvolnit dopravu v Hormuzském průlivu, obnovení toků katarského plynu bude postupné a oživení globální nabídky můžou komplikovat další faktory jako drsnější zima v některých oblastech světa nebo dopad klimatického jevu El Niño na nedostatek vody v kolumbijských či brazilských hydroelektrárnách.

Zdražování plynu v kritických situacích je možné do jisté míry předcházet dlouhodobými kontrakty třeba právě na LNG z Ameriky. Zdaleka však nejde o ideální řešení. Jakýkoliv importér musí počítat s velkými výkyvy cen nejen v krátkodobém, ale i dlouhodobém horizontu, podle toho, jak vyhrocené jsou v daném období globální konflikty. Česká společnost ČEZ je sice ochotná americký plyn nakupovat, ale požaduje státní garance pro období, kdy budou ceny na trhu nižší než její náklady.

Lekce od Putina i Trumpa: Evropa musí urychleně omezovat dovoz plynu

Nekončící hormuzská krize je pro Evropu dalším silným varováním. Válka na Blízkém východě zatím způsobila větší problémy jiným oblastem světa, ale hrozba, že se Evropanům příští zima prodraží, stoupá. Děsivý je i (snad) dočasný návrat k ruskému plynu. Lekce od Vladimira Putina i Donalda Trumpa ukazují, že Evropa musí dovoz plynu co nejrychleji omezovat.

Přečíst článek

Plyn ano, ale co nejméně

Advokáti fosilních paliv mají pravdu v tom, že svět se bez ropy ani plynu ještě dlouho neobejde. Tím spíše, že země jako Německo nebo Česko v posledních letech nesmyslně opovrhovaly jinými zdroji. Dobře známý je německý jaderný exit nebo české zaostávání v budování jak obnovitelných, tak jaderných zdrojů. Flexibilní plynové elektrárny, které dokáží pružně přizpůsobovat svůj výkon, budou pořád velmi důležité pro stabilitu přenosové soustavy. Navíc svět zatím nemá k dispozici komerčně dostupné technologie pro veškerou náhradu plynu v průmyslu.

Náhrada plynu v evropské energetice bude postupná, rozhodně by ale měla být prioritou z bezpečnostních, ekonomických i klimatických důvodů. Klíčovou roli bude mít elektrifikace včetně přechodu od plynových zdrojů k tepelným čerpadlům. Elektřina by měla hrát daleko větší roli nejen v dopravě, ale také v teplárenství a průmyslu.

Kritici elektrifikace tvrdí, že nemůže naplnit očekávání, protože se bez fosilních zdrojů neobejde samotná výroba elektřiny. Jan Rosenow, profesor energetické a klimatické politiky na Oxfordské univerzitě, ale dokládá, že moderní technologie jako elektromobily nebo tepelná čerpadla by snižovaly emise, i kdyby elektřinu teoreticky vyráběly jenom plynové zdroje. Ve skutečnosti je důležité, aby dekarbonizace stála na obou nohách – elektrifikace by ideálně měla jít ruku v ruce s narůstajícím podílem čisté výroby elektřiny.

Donald Trump slibuje americkým státům bohatství z umělé inteligence a spolupráci s Bílým domem

Trump ztratil Kongres. Přichází čas politických gladiátorů?

Americká ekonomika roste tempem, které jí Evropa může závidět. Donaldu Trumpovi to ale volební vítězství nepřineslo. Republikáni přišli o obě komory Kongresu a prezident místo ústupu mění nejbližší spolupracovníky. Do čela Bílého domu přichází architekt jeho tvrdé protiimigrační politiky Stephen Miller. Trump tak sice ztrácí kontrolu nad zákonodárnou mocí, rozhodně se ale nehodlá vzdát té výkonné. Čeká Ameriku další vlna prezidentských dekretů a politických střetů?

Přečíst článek

Plynové elektrárny sice poskytují elektroenergetice potřebnou pružnost, která vyvažuje nestabilitu obnovitelných zdrojů, ale Jan Rosenow upozorňuje, že tím se možnosti flexibility nevyčerpávají. Kromě samotných elektráren k ní přispívají úložiště energie, mezinárodní propojení elektrických sítí a vhodnější rozložení poptávky po elektřině v čase. Rozumní politici nebudou za každou cenu prosazovat nákupy plynu, ale zaměří se na hledání ideálního mixu různých možností flexibility ve spolupráci s energetiky.

Pokud už je však třeba jisté množství plynu nakoupit, bude daleko lepší, když to bude z geograficky i hodnotově blízkých zemí. Pro Evropu je bezesporu takovou zemí Norsko. Na druhé straně není možné spoléhat jen na jednu zemi, takže bez diverzifikace zdrojů a cest plynu se také neobejdeme. Americký plyn může v takovém mixu zůstat, ale určitě by neměl být dominantní.

Další díly ze seriálu Energie a politika Jana Žižky

Související

Americké jaderné projekty jsou pro Korejce zatím „holubi na střeše“. Dukovany stále mají zásadní význam

Přečíst článek