Dalibor Martínek: Petr Hlaváček v Praze vymýšlí perpetuum mobile
Vyjednávání o vedení Prahy se začíná táhnout. Vítěz voleb, Petr Hlaváček za Starosty, hned po vítězných volbách avizoval, že nechce dopustit situaci, která nastala po minulých volbách v Praze, kdy se vyjednávání táhla pět měsíců. Ale přestože se mu po volbách naskytla ideální příležitost okamžitě sestavit vládní koalici, začal vymýšlet.
Spolu a Starostové by v Praze dali dohromady 34 hlasů, čímž by získali většinu na pražském magistrátu a mohli by společně rozvíjet všechny ty krásné projekty, které deklarují. Tomáš Portlík, šéf pražského Spolu, by mohl dávat Praze tempo. Mluví o rozvoji velkých projektů, dopravních, Radlické radiále a podobně.
Také Hlaváček by mohl rozvíjet své projekty, jako je Pražská developerská společnost či Vltavská filharmonie. S Portlíkem nejsou v rozvoji projektů v žádném sporu. Jistě by jim to klapalo. Mohl by to být skvělý tandem pro urychlení všech velkých pražských projektů, výstavby městského okruhu nebo trasy metra D. Vzájemně by si nemuseli překážet, oba politici se veřejně tváří jako kamarádi, jistě by se vždy dokázali domluvit.
Výběr se zužuje, ceny stoupají. Nabídka nových bytů v Praze se ve třetím čtvrtletí zmenšila o více než desetinu, průměrná nabídková cena přesto vzrostla na 186 tisíc korun za metr čtvereční. Podle Deloitte Develop Indexu jsou v přepočtu na metr nejdražší nejmenší byty. Ceny pražských novostaveb se od roku 2014 téměř ztrojnásobily.
Praze ubývají nové byty. Ceny dál rostou, za metr už chtějí developeři 186 700 korun
Reality
Jenže domnělý idealista Petr Hlaváček už po vítězných komunálních volbách začal prohlašovat, že by chtěl mít v Praze širší koalici, nechtěl by vládu nad městem stavět na převaze jednoho či dvou hlasů v zastupitelstvu. Hlaváček by prý byl rád, aby nové vedení města zastupovalo více Pražanů. A začal hledat třetího partnera. Nemá moc na výběr. Buď to bude Praha sobě v čele s Adamem Scheinherrem, nebo Piráti s Terezou Nislerovou. Hlaváček tak opakovaně vyjednává.
Cíle stejné, nefunguje chemie
O prioritách či cílech rozvoje asi nebude žádný velký spor. Všechny tyto strany vlastně mluví o tom stejném. Chtějí „zajistit bydlení“. Což je nesmysl, Praha žádné byty nestaví a ani nepostaví. Bydlení zajistí jenom jednodušší povolování a rychlejší výstavba soukromých developerů. Je to takový planý slib Pražanům.
Všechny strany také podporují výstavbu klíčové infrastruktury, tady není žádný spor. Nikdo není proti zeleni, městu krátkých vzdáleností. Lupou by se musely hledat rozdíly v programech čtyř stran, které aspirují na posty ve vedení města. Nejde o program, ale o posty. Kdo čemu bude vládnout. Jde o vliv, možnost ovlivňovat dění v dopravě, výstavbě, investicích, řízení městských firem. Praha s rozpočtem 110 miliard korun je zajímavé sousto, kterého se nikdo nechce vzdát.
O nutnosti bytové výstavby v Praze jsem mluvil mnohem dřív, než se ostatní probrali, říká Petr Hlaváček, radní Prahy a kandidát na primátora za STAN. Metropolitní plán, na jehož přípravě se významně podílel, má být jedním z nástrojů. První, s kým bude po volbách jednat, je Tomáš Portlík ze Spolu. Roční jízdné v MHD by výrazně zvýšil a nebojí se to říct pár dní před volbami.
Rozhovor s Petrem Hlaváčkem je součástí seriálu rozhovorů Newstreamu s lídry klíčových politických stran, které aspirují na vedení hlavního města. Hlaváček si umí představit budoucí koalici města s Adamem Scheinherrem, lídrem Praha sobě. Nicméně, je to osobní. Zítra přineseme rozhovor s Tomášem Portlíkem.
Petr Hlaváček: Parkování v Praze je směšně levné. Zdražil bych ho, stejně jako MHD
Politika
Klíč k sestavení rady hlavního města se skrývá jinde. Jde o osobní vztahy. Hlaváček se nemusí se Scheinherrem, proto trojkoalice s Prahou sobě ještě nevznikla. Scheinherr si také trochu nediplomaticky hned po prohraných volbách začal diktovat, jaký post v radě by chtěl. Portlík by zase nechtěl vládnout s Piráty, které po čtyřleté zkušenosti považuje za nestabilní a nedůvěryhodné partnery.
Hlaváček, kdyby chtěl, by mohl sestavit městskou radu hned. Bojí se dvou případných přeběhlíků. Jenže, právě takto „křehká“ koalice by v sobě skrývala sílu jednoty. Nikdo by ji nechtěl rozbít, každý by chápal svůj vliv na vládu nad městem. Jednotliví hráči by se takzvaně drželi pod krkem, dohoda by se vždy našla.
Hlaváčkova myšlenka, že když budou v koalici tři partneři, a zdá se, že je mu jedno, jestli by to byli Piráti nebo Praha sobě, bude koalice silnější, je nesmysl. Naopak, konstelace tří stran by byla mnohem více třaskavá. Místo stmelení se dvou stran nad společným zájmem by vzniknul, a možná vznikne, méně soudržný tým. Zájmy jednotlivých aktérů se budou mnohem více tříštit. Místo větší síly by vznikl, a možná vznikne, mnohem méně pevný slepenec, čekající každý den na rozbušku, která ho roztříští.
Hlaváčkovi se okamžitě po volbách nabízelo řešení povolebního uspořádání vedení Prahy. Místo toho vymýšlí něco, co nebude dávat hlavu ani patu a bude roznětkou budoucích sporů.
