Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Michal Nosek: SMS místo politiky. Jak Petr Macinka ukázal, že drzost není strategie

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci po jednání vlády, 2. března 2026, Praha.
profimedia
Michal Nosek

Kauza údajných výhrůžných zpráv směrem k prezidentovi neukazuje jen právní limity. Odhaluje styl politiky, který zaměňuje odvahu za hulvátství a odpovědnost za marketing. A Motoristé sobě v ní nepůsobí jako alternativa, ale jako problém.

Začněme fakty. Policie věc odložila. Nepravomocně. Jinými slovy, nepodařilo se prokázat trestný čin. To ale není totéž jako potvrzení, že se nic nestalo. V rovině politiky otázky zůstávají. Policie tak ukončila prověřování esemesek, které ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zasílal na Pražský hrad

Podle dostupných informací šlo o komunikaci, kterou Petr Pavel označil za pokus o nátlak v personální věci. To není banální spor ani ostřejší výměna názorů. Pokud hlava státu mluví o vydírání, nejde to odbýt větou, že nejde o trestný čin.

Petr Macinka

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Petr Macinka by jistě chtěl být důležitým člověkem. Ambice má viditelné, povzbudilo ho k takovému náhledu sama sebe necelých sedm procent hlasů voličů v posledních parlamentních volbách. Nyní jako mocipán tu svými úšklebky provokuje názorové oponenty, jindy školí bývalou ministryni zahraničí Spojených států. Otázkou je, zda jen provokuje, nebo se svým způsobem snaží prosadit nějaký myšlenkový koncept.

Přečíst článek

Macinkova obrana stojí právě na tomhle minimu. Nezaznívá jasné vysvětlení, co přesně psal a proč to mělo být v pořádku. Místo toho přichází procesní argument. Policie nic neprokázala. Jenže politická odpovědnost není totéž co trestní právo. Politik nemusí být odsouzen, aby se prokázalo, že jednal špatně.

Podstata problému je jinde: pokus ovlivňovat prezidenta zákulisní komunikací v personálních otázkách. To není autenticita ani ostrý styl. Je to obcházení standardní politické soutěže. Jde o snahu získat vliv jinak než otevřeně.

Přehřáté turbo

Motoristé sobě se stylizují do role svěžího hráče. Jenže to, co předvádějí, není svěžest. Spíš kombinace hlučnosti a ega, která vydává neomalenost za odvahu. V takovém podání se politika mění v soutěž, kdo si dovolí víc. Nebo, jak se to nosilo v páté třídě základní školy. Kdo dočůrá dál. A pak se tím za školou může pochlubit. Zhruba to zatím Motorisé předvádějí. Krom destrukce je za nimi jen objevný nápad, aby lidé chodili po schodech. 

Celá kauza tak nestojí na paragrafu, ale na úsudku. Na schopnosti rozlišit mezi legitimním tlakem a nepřijatelným nátlakem. A právě tady Macinkova reakce selhává: místo vysvětlení přichází mlžení, místo reflexe bagatelizace. V duchu principu spalovacího motoru. Nasátí, stlačení, pak výbuch a nezbytný výfuk smradu. A tak stále dokola.

Pokud chtějí Motoristé působit jako seriózní alternativa, budou muset změnit tón. Méně afektu, víc odpovědnosti. Jinak zůstanou tím, čím teď působí. Hlasitou skupinou zvláštních postav, která si plete viditelnost s relevancí, a drzost se strategií.

Donald Trump trvá na blokádě Íránu, Írán posílá nový návrh. Boj o Hormuzský průliv pokračuje

Průlom na obzoru? Írán nabízí otevření Hormuzu a konec války
ČTK
 nst
nst

Írán a Spojené státy zintenzivňují zákulisní diplomacii ve snaze proměnit křehké příměří v trvalý mír. Klíčovým bodem zůstává kontrola nad Hormuzský průliv, zatímco Washington trvá na námořní blokádě.

Írán předložil Spojené státy nový návrh na řešení konfliktu, zatímco obě strany pokračují v zákulisní diplomacii s cílem přetavit křehké příměří v trvalejší dohodu. Íránský postoj byl podle státní agentury IRNA předán americké straně prostřednictvím Pákistán, který už dříve sehrál roli prostředníka při prvních přímých jednáních.

Podrobnosti návrhu zatím nejsou známy, zejména v otázkách íránského jaderného programu nebo budoucnosti námořní dopravy. Právě osud Hormuzský průliv, kterým před válkou proudila zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, zůstává klíčovým bodem sporu. Obě strany dávají najevo, že čekají na první krok toho druhého, uvádí agentura Bloomberg.

Blokáda trvá

Prezident Donald Trump mezitím potvrdil, že Spojené státy neustoupí od námořní blokády íránských přístavů. Podle něj tato opatření výrazně omezují příjmy Teheránu z exportu ropy a mají ho přimět k ústupkům. Írán ale takový postup odmítá.

„Hodně štěstí s blokádou země s takovými hranicemi,“ prohlásil předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf. Podle něj musí být blokáda zrušena, aby bylo možné obnovit jednání i plně otevřít klíčovou námořní trasu.

Dubaj

Lety na Blízký východ stagnují. Češi místo toho objevují Evropu a vyrážejí na prodloužené víkendy

Kvůli pokračujícímu konfliktu v Íránu zůstává letecké spojení z Prahy na Blízký východ omezené. Čeští cestovatelé proto mění plány – častěji míří do evropských metropolí nebo severní Afriky a roste i zájem o krátké pobyty během prodloužených víkendů.

Přečíst článek

Washington zároveň jedná se spojenci o vytvoření mezinárodní námořní mise na ochranu průlivu. Iniciativa označovaná jako „Maritime Freedom Construct“ má zajistit bezpečnost přepravy v regionu. Některé země, například Nový Zéland, však podmiňují svou účast dosažením stabilního příměří.

Tvrdší tón mezitím zvolilo i íránské vedení. Nový nejvyšší vůdce Mojtaba Khamenei uvedl, že Írán se nevzdá svých jaderných ani raketových technologií a ponechá si kontrolu nad Hormuzský průliv. Tím zpochybnil šance na rychlé uzavření dohody.

Situace na místě zůstává napjatá. Írán v posledních dnech aktivoval protivzdušnou obranu nad Teheránem kvůli neupřesněné hrozbě bezpilotních prostředků. Ve Spojených státech čelí administrativa kritice kvůli rostoucím nákladům konfliktu. Někteří zákonodárci upozorňují, že oficiální odhady mohou být výrazně podhodnocené.

Modžtaba Chameneí

Íránský vůdce Chameneí: USA patří na dno Perského zálivu

Jediné místo, které Spojené státy v Perském zálivu mají, je na jeho dně, uvedl podle agentury AP íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v psaném prohlášení, které dnes zveřejnila íránská média. Teherán podle něj v reakci na válku zahájenou USA a Izraelem nastavil nová pravidla pro využívání Hormuzského průlivu, ze kterého budou mít prospěch všechny státy zálivu.

Přečíst článek

Donald Trump zároveň jednal s iráckým premiérským kandidátem Ali al-Zaidi o posílení vztahů a omezení vlivu Íránu v Irák. Íránská ekonomika mezitím vykazuje známky oslabení, když místní měna v posledních dnech klesla na nové minimum.

Napětí se promítá i do vývoje na energetických trzích. Cena ropy Brent v pátek klesla zhruba o tři procenta na přibližně 110 dolarů za barel, přesto za celý týden zůstává v růstu. Vývoj kolem Hormuzský průliv tak nadále patří k hlavním faktorům ovlivňujícím globální ekonomiku.

Související

Stanislav Šulc: Nová levice se starým obsahem aneb Jak Vladimír Špidla zkouší křísit mrtvolu

Bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla
ČTK
Stanislav Šulc

Vladimír Špidla a Jiří Dienstbier zkoušejí křísit sociální demokracii. Tady jsou tři důvody, proč se to téměř jistě nepovede.

Symbolicky na Svátek práce se rozhodli bývalí zkušení harcovníci sociální demokracie v čele s Vladimírem Špidlou a Jiřím Dienstbierem zkusit ještě jednou štěstí v politice a zahájili sběr podpisů pro založení nové strany. Má nést jméno Nové sociální demokracie a vzhledem k tomu, že podle českého práva stačí tisíc podpisů a může vzniknout politický subjekt, nejspíš se to povede. Co ale bude dál? A může vůbec nová levicová strana uspět?

Jednoduchá odpověď zní: ne. A má to mnoho důvodů, k němž se postupně dostaneme, ale tím hlavním je nepříznivá kombinace času, potřeb ve společnosti a převažujícího étosu, který je vytvářeno sociálními sítěmi. Tento koktejl je pro cokoli, co se odkazuje na sociální myšlenky, nastaven extrémně nepřátelsky. A v důsledku toho je úplně jedno, kdo v té straně bude, jaké ponese jméno a jaký program bude nabízet, vše levicové, tedy v dnešním žargonu „levičácké“, bude velmi rychle zesměšněno, pohaněno a následně marginalizováno.

A kdyby tento scénář v případě Nové sociální demokracie náhodou nenastal, můžeme mluvit rovnou o zázraku. Ale ty se v současnosti nedějí.

Levice nemizí, zmizela

Nyní detailněji k tomu, proč ten pro Špidlu a spol. negativní scénář spíše nastane. První podstatný důvod je samotná levicovost. Ta za poslední dvě dekády prohrála svůj boj nejen s pravicí, ale zejména s populistickou, či možná přesněji pragmatickou „politikou“.

Ukazuje se to všude v Evropě. Klasické sociálnědemokratické strany sice ještě někde mohou uspět (v posledních letech například v Německu, kde si ale podepisují čím dál důslednější ortel smrti, nebo v Dánsku, kde musejí tvořit velmi složité koalice), ale jejich politika se může prosadit jen tam, kde je sociální smír a nivelizace zakořeněná v DNA místních lidí. Všude jinde se i takto orientované strany podílejí na vládách, které plní program spíše z opačného ideového spektra.

Jako nejúspěšnější se tak ukazují ty vlády, které samy sebe definují jako středové, většinu programu mají spíše doprava, ale občas přihodí nějaký ten levicový ústupek například ve formě podpory seniorů. Nic nad rámec toho v současném světě nelze očekávat, protože dle převažujícího étosu již tohle je moc levicové. V posledních týdnech vyšlo v evropských médiích hned několik textů na téma, že v Evropě mizí levice, ale to je hodně nepřesné, pravda totiž je, že levice zmizela.

Stavební dělník

V Česku pracuje přes milion cizinců. Ve stavebnictví je to každý pátý

V Česku pracuje legálně milion a osmdesát tisíc cizinců, vyplývá z aktuální analýzy statistického úřadu. Číslo vychází z expertních odhadů ministerstva práce a průmyslu. Zahraničních pracovníků přibývá, ale jen pozvolna.

Přečíst článek

Hrdá levice horší než komunismus?

A tím jsme u druhého zásadního problému případné Nové sociální demokracie. Snaží se vracet s něčím, co v podstatě nikdo nechce: hrdou levici, která se neváhá za levici označit. Jenomže v rámci ideového boje, který probíhá dnes primárně na sociálních sítích, je to v podstatě sebevražda. Je to dokonce horší než se dneska označit za komunistu, což zní jako paradox, ale takový už je svět.

Když se ale podíváte na feed vlivných sociálních sítí, tedy Instagramu, TikToku a X, levicového tam nenajdete buď nic, nebo to je ve značně zesměšněné podobě, aby každý uživatel pochopil, o jakou hloupost jde.

A jestli se pokusí Nová sociální demokracie cílit na dávné voliče původní SOCDEM, to už zračí naprosté nepochopení dnešního světa. O ty se totiž pere většina spektra od ANO přes SPD, Stačilo, Přísahu, Motoristy až po hejtmanský spolek Naše Česko i některé politické proudy, které zatím nemají konkrétní tvar a zatím jsou schované za různé think tanky. A všichni mají silnější pozici než Nová sociální demokracie, i proto, že sami sebe označují nejrůznějšími termíny, jen ne za levici. Někteří jsou pragmatičtí, další konzervativní a jiní třeba jen softově „rozpočtově odpovědní“, ale bez ohledu na obsah jejich politiky levicový není nikdo.

Nafta na čerpacích stanicích zlevňuje

Lukáš Kovanda: Nafta v Česku výrazně zlevnila. Patříme k nejrychlejším v EU

Ceny nafty v Česku v druhé polovině dubna prudce klesly a tempo zlevňování patřilo k nejvyšším v celé Evropské unii. Za poklesem stojí především nově nastavená regulace, která nutí čerpací stanice rychleji promítat vývoj velkoobchodních cen do těch koncových.

Přečíst článek

Bez lídra ani silný TikTok nestačí

A jsme u třetího podstatného důvodu, proč je nová aktivita těchto politiků předem odsouzená k zániku. Tou je absence onoho dnes tak požadovaného silného lídra. Sice si Evropa érou silných lídrů již několikrát prošla, ale Evropané po tom zjevně touží znovu. A při vší úctě k intelektu Vladimíra Špidly i velkým schopnostem Jiřího Dienstbiera, ani jeden z nich není tím crowd pleaserem, po nichž dnes lidé touží.

To souvisí i s tím, že alespoň na základě prvotních indicií Nová sociální demokracie nechce stát na kulturních válkách, identifikování nepřítele, ale chce nabídnout intelektuální silou vytvořený program. V roce 1996 to asi šlo, ale v roce 2026? Na to by nestačil ani silný TikTok.

Warren Buffett

Konec Buffettovy éry bolí: Berkshire Hathaway ztrácí dech a Greg Abel čelí první velké zkoušce

Rok po oznámení odchodu investiční legendy Warrena Buffetta se ukazuje, jak silně byla důvěra investorů spojená právě s jeho jménem. Akcie Berkshire Hathaway výrazně zaostávají za trhem a nový šéf Greg Abel musí přesvědčit, že firma dokáže uspět i bez svého ikonického lídra.

Přečíst článek

Související

Kodaň povede Sisse Marie Wellingová ze socialistického uskupení Zelená levice

Levice nebo pravice. Umírněný střed je odsouzený k prohře, naznačují volby v Kodani

Přečíst článek
Zohran Mamdani

Zohran Mamdani Newyorčanům nabídl alternativu. Zvykejme si, podobných výsledků bude přibývat

Přečíst článek
Doporučujeme