Lukáš Kovanda: Volají po euru a kárají vládu za dluhy. Větší pokrytectví se hledá těžko
Euro bývá prezentováno jako nástroj podporující stabilitu a rozpočtovou odpovědnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Empirica však dospěl k opačnému závěru: vlády v eurozóně reagují na rostoucí zadlužení podstatně slaběji.
V souvislosti s kritikou vlády kvůli zamýšlenému rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet často kritizují titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo obdobu výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy. Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, oficiálním periodiku Rakouské ekonomické asociace.
Euro může oslabit rozpočtovou disciplínu
Euro totiž podle studie může představovat nástroj, který vládě členské země eurozóny otevře dveře k méně ukázněné, ba neukázněné rozpočtové politice. To je vlastně totéž, co kritici vytýkají legislativě uvolňující rozpočtová pravidla v ČR, kterou prezident vetoval, ale sněmovna ji přehlasováním veta zřejmě nakonec prosadí.
Bitcoinová firma spojená s rodinou amerického prezidenta Donalda Trumpa dál těžce prodělává na těžbě bitcoinů. Od svého vrcholu ztratily její akcie přibližně 95 procent hodnoty. Propad byl tak výrazný, že firma v červenci provedla reverzní štěpení akcií v poměru jedna ku patnácti. Tím uměle zvýšila cenu jedné akcie, aby splnila podmínky pro další obchodování na burze Nasdaq. 
„Bitcoinu věříme absolutně,“ říká Eric Trump. Na jeho těžbě přitom pálí investorské miliardy
Trhy
Nutno říci, že ani přijetí eura, ani nyní vetované legislativní rozvolnění rozpočtových pravidel automaticky neznamenají rychlejší zadlužování Česka. Umetají k němu však cestu, po níž se země nakonec nemusí vydat.
Například podle přesvědčení ratingové agentury Fitch se po ní Česko nakonec nevydá, nebo alespoň ne v rozhodující míře. Přehlasování veta, které agentura předpokládá, ji totiž nevedlo ke zhoršení ratingového výhledu Česka – ten zůstává stabilní –, natož samotného ratingu.
Rating nebo ratingový výhled se přitom během posledních více než šesti let, od propuknutí pandemie covidu-19, zhoršil už téměř polovině zemí EU. Česku se rating naposledy zhoršil na konci 90. let, jak ukazuje mapka níže.
Dánská koruna je k euru připoutaná už více než čtvrt století. Její nynější slabost ale ukazuje, že i velmi pevný kurzový režim může dostat pružnější výklad. Trh si klade otázku, zda Kodaň nechce vlastní měnu využívat podobně jako Česko – jako pojistku proti slabé eurozóně a podporu exportní konkurenceschopnosti.
Dánsko zkouší slabší korunu. I pevná vazba na euro může mít volnější otěže
Názory
Země mimo eurozónu reagují na dluh důrazněji
Zmíněná studie z žurnálu Empirica zpochybňuje rozšířené přesvědčení, že přijetí a používání eura vede příslušné vlády k větší rozpočtové disciplíně. Autoři analyzovali data z let 1990 až 2021 a zkoumali, jak jednotlivé země reagovaly na rostoucí veřejný dluh.
Použili přitom takzvané fiskální reakční funkce – tedy metodu sledující, zda vlády při vyšším zadlužení skutečně zlepšují své hospodaření. Do zkoumání zahrnuli také období před rokem 1999, kdy euro vzniklo, aby mohli porovnat rozpočtovou ukázněnost stejných zemí před přijetím eura a po něm.
A výsledek? Reakce zemí eurozóny na růst dluhu je výrazně slabší než u evropských států mimo eurozónu. Když se dluh zvýší, vlády zemí platících eurem zlepší primární rozpočtové saldo v průměru jen o 0,046 procentního bodu. Ve státech mimo euro je reakce více než dvojnásobná a dosahuje přibližně 0,104 procentního bodu. Jinými slovy, země mimo eurozónu mají větší tendenci „utahovat opasky“, když se jejich dluh zvyšuje.
Bulharsko přijalo euro a už se prudce zadlužuje, spoléhá na Němce, že jeho dluhy zamázne. Eurozóna není žádný klub silnějších, rekordních více než 71 procent zemí s jednotnou měnou má nyní horší rating než Česko. Přitom ještě v roce 2008 to bylo 0 procent, komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Eurozóna není VIP klub. Bulharsko hned testuje její slabiny
Názory
Pocit společné záchranné sítě
Podle autorů lze tento rozdíl vysvětlit tím, že členství v eurozóně oslabuje tlak finančních trhů na jednotlivé vlády. Investoři totiž předpokládají, že v krajní situaci existuje vyšší pravděpodobnost evropské pomoci nebo společného řešení.
Ekonomové tento jev označují za morální hazard – pokud někdo očekává, že případné problémy nebude muset nést výhradně sám, mívá menší motivaci chovat se obezřetně.
Euro tedy rozvolňuje rozpočtová pravidla v tom smyslu, že si nezodpovědný politik může říct ono švejkovské „To se nám to hoduje, když nám jiní půjčují“, respektive že jiní – tedy další země eurozóny – mohou nést část nákladů našeho vlastního zadlužování.
Nedělejme si iluze, že takoví politici v zemích eurozóny nejsou a nebudou. Jsou a budou.
Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Lukáš Kovanda: Proč přijetí eura může zasadit české porodnosti další ránu
Názory
