Ekonomický diář Pavla Párala: Vláda se snaží přiblížit penzijní armagedon
Dnes připadá na sto lidí v produktivním věku (20–64 let) přibližně 32 seniorů starších 65 let, do roku 2050 tento počet vzroste na 50 až 60 seniorů na sto pracujících. Nikoho zodpovědného to nemůže nechat v klidu. Neřešení penzí v této situaci zavání státním bankrotem a každá normální vláda by to řešila.
Ministr práce Juchelka je zcela v klidu. Nejenže chystá naplnění předvolebního slibu demontovat penzijní reformu předchozí vlády Petra Fialy, ale ještě přitápí pod kotlem. Před pár dny navrhl, že by se mohla lednová povinná valorizace důchodů zdvojnásobit. Důvod? Podle Juchelky zákonné zvýšení o tři stovky je málo. A tak by se mohly přidat další tři stovky. Jen tak z dobrého srdce. A pochopitelně na dluh, protože rozpočet je ve schodku. A ten pochopitelně poroste dál, dle vládní libosti. Stát to bude zhruba deset miliard korun ročně, které pochopitelně budou každý rok valorizované.
Je to už druhý nápad na rozdávání penzistům v krátké době. Babišova vláda na svém zasedání před vládní dovolenou schválila navýšení penzí o pětistovku pro penzisty starší osmdesáti let a o další pětistovku za každých dalších pět let.
Druhým opatřením je zvýhodnění pracujících důchodců, kteří měli jako motivaci k další práci dosud snížené sociální pojištění. Ale nyní se jim ještě navíc bude každý rok zvedat vyměřovací základ důchodu o jeden a půl procenta a tím zvyšovat penze.
Senioři nad 80 let mají dostávat k důchodu pravidelně víc peněz. Vláda schválila novelu, podle níž by se penze od příštího roku zvyšovala každých pět let podle věku, u osmdesátníků nově o 500 korun. Od roku 2028 se má vrátit i navyšování důchodu za práci v penzi. Účet pro stát ale může postupně vyrůst na desítky miliard korun ročně.
Nový bonus pro seniory. Po osmdesátce má důchod růst každých pět let
Money
Malá opatření, obrovský účet
Tato na první pohled malá opatření mají ve skutečnosti zničující náklady. V roce 2027 by přidání podle věku mělo stát státní rozpočet nominálně 2,6 miliardy korun. Čáska by postupně rostla. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.
Zvýhodnění pracujících důchodců vychází ještě mnohem dramatičtěji. Pokud by díky pobídkám přibyly dva tisíce pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba nominálně 0,8 miliardy korun a stát by z daní a odvodů získal 0,3 miliardy korun. Částky by postupně rostly. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 0,4 miliardy korun. V roce 2060 by si přidání vyžádalo 54,4 miliardy korun a příjem by byl 1,1 miliardy korun.
Sněmovna schválila změny v nakládání s rozpočtem. Až normu podepíše prezident, bude moci vláda utrácet za výstavbu silnic a dálnic, železnic nebo za energetické projekty, kolik bude chtít, a nebude se to počítat do schodku rozpočtu.
Dalibor Martínek: Babiš prolomil hráz. Může utrácet, jak se mu zlíbí
Názory
Demontáž reformy teprve přijde
A to pořád nejsme u té destrukce penzijní reformy, která má přijít příští rok. Přidat se má i další rozdávání v podobě rozšíření počtu rizikových profesí, jejichž pracovníkům má být umožněn dřívější odchod do penze. Fialova vláda tyto profese pořádně proškrtala, protože náklady na tyto předčasné důchody byly moc vysoké. Nyní nejsou nová čísla známa, ale desítky miliard to během pár let v klidu být mohou.
A v rámci této změny důchodového zákona má dojít na nejhorší: k opětovnému zastropování věku odchodu do penze na 65 letech a zvýšení valorizací z jedné třetiny růstu průměrných mezd na polovinu. Mimochodem, aktuálně Německo zvedá důchodový věk na 68 let.
Jen dopad vyšších valorizací a sníženého penzijního věku by měl přijít v roce 2060 na 190 miliard v dnešních cenách. Do té doby bude nabíhat po desítkách miliard ročně už za deset let. Lze nad tím určitě krátkodobě v tomto volebním období přivírat oči. Ale fakt, že tato politika žene zemi ke státním bankrotu někdy za pětadvacet let, je nepopiratelný.
Vláda slibuje, že po dalším růstu schodků začne od roku 2028 znovu šetřit. Jenže za plánem zatím nejsou věrohodné úspory, ale víra v růst, boj s šedou ekonomikou a jednorázové příjmy z prodeje státního majetku, píše ve svém komentáři ekonomický novinář Pavel Páral.
Ekonomický diář Pavla Párala: Pohádky o zázračném růstu české ekonomiky
Názory
Brusel varuje, rozhodne však vláda
A snaží se to Babišovi vysvětlit i Evropská komise. Podle premiérova prohlášení v CNN Prima News Babiš v reakci na dotaz proč se zastropování věku oddaluje až na příští rok, uvedl, že vláda nadále věk zastropovat chce, naráží ale na problém v Bruselu. „My o tom vedeme debatu s Evropskou komisí, které se to nelíbí.“
Bohužel, ať se to komukoli líbí, nebo nelíbí, EU nemá kompetence zasahovat do důchodové politiky, a tak si Babiš nakonec prosadí, co chce. Nakonec ten opravdový průšvih nás čeká až tak od poloviny století, a to je časový horizont, který Babiše vzhledem k jeho věku už nemusí zajímat. I když rozpad penzijního systému kvůli juchelkovskému rozdávání mimořádných valorizací a dalších přilepšení možná přijde o něco dříve.
