Lukáš Kovanda: Více než sedmdesát jedna procent zemí eurozóny má horší rating než Česko. Jde o historický rekord
Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.
Po včerejším přijetí eura ze strany Bulharska vzrostl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česká republika, na historicky rekordních více než sedmdesát jedna procent. Již od loňska tak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko má více než dvě třetiny států platících eurem.
V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?
Sedm hubených let v Česku končí
Money
Lepší rating než Česko vykazuje podle agentury Fitch pouze šest zemí eurozóny. Jde o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Hned tři z těchto zemí – Finsko, Rakousko a Irsko – však mají rating lepší pouze o jediný stupeň, a spadají tak do stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika. Všechny ostatní státy eurozóny, včetně nejen Francie, ale také Belgie, Estonska, Slovinska či Španělska, mají nejen horší rating než Česko, ale zároveň i rating nižší kategorie.
Rating nejvyšší („tříáčkové“) nebo druhé nejvyšší („dvouáčkové“) kategorie, do níž patří i Česká republika, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko. Přitom Finsku agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating rovněž loni, a to začátkem června, také z AA+ na AA. Irsko naopak patří k nemnohým zemím eurozóny, jejichž rating se zlepšuje – loni koncem května mu jej Fitch zvýšila z AA- na AA.
Česká republika drží rating AA- nepřetržitě od začátku srpna 2018, tedy již více než sedm let. Je přitom pozoruhodné, že za tuto dobu byl stav českých veřejných financí předmětem četných, často vášnivých debat – politických, odborných i veřejných. Z pohledu mezinárodně respektované ratingové agentury Fitch se však hodnocení Česka nezměnilo ani jedním směrem. Jak se říká, doma není nikdo prorokem.
Celkem patnáct z jednadvaceti zemí eurozóny, tedy více než sedmdesát jedna procent, má nyní horší rating než Česká republika. Jde o dosud nejvyšší podíl v historii. Ještě začátkem března 2008 přitom měly všechny státy eurozóny lepší rating než Česko – včetně Řecka a Slovinska, které přijalo euro v roce 2007, i Kypru a Malty, jež vstoupily do eurozóny v roce 2008.
Zatímco tedy v březnu 2008 mělo sto procent zemí eurozóny lepší rating než Česká republika, nyní – v lednu 2026 – je to již pouze zhruba dvacet devět procent. Tento vývoj odráží výrazné zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny za posledních necelých osmnáct let, zatímco Česká republika dokázala své veřejné finance v tomto období dále zlepšovat.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska na stupni A-. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že Fitch v dohledné době jeho změnu neočekává. Agentura upozornila, že na rating Slovenska má příznivý vliv členství země v Evropské unii a v eurozóně. Zároveň však poukázala na rostoucí státní dluh a omezení pro hospodářský růst ve středně dlouhém období.
Agentura Fitch potvrdila Slovensku rating, varuje však před sílícími ekonomickými limity
Money
Pouze tři země eurozóny dnes mají lepší rating než Česká republika o více než jeden stupeň. Jde o Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují nejvyšší možné hodnocení AAA. Tyto tři státy jsou zároveň jedinými zeměmi eurozóny s ratingem vyšší kategorie než Česko.
Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika (AA nebo AA-). Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating nižší kategorie než Česko, tedy „jednoáčkové“ nebo ještě horší hodnocení.
Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.
Maďarsko následuje Mexiko či Argentinu. Dojednal Orbán měnovou unii s USA?
Politika
