Lukáš Kovanda: Thyssenkrupp bude masivně propouštět. Teď se to krajně nehodí

Největší německá ocelárna, Thyssenkrupp, plánuje masivní propouštění a snižování stavů po tisících. Na ikonický podnik dolehla zelená agenda.

Thyssenkrupp, největší výrobce oceli v Německu, chystá masivní propouštění a snižování stavů. Dotknout se má tisíců zaměstnanců jejího největšího závodu, jenž se nachází v Duisburgu. Plánované opatření souvisí se zásadní restrukturalizací výroby v podniku, který je jednou z „vlajkových lodí“ německého průmyslnictví a jehož kořeny sahají do roku 1811. Restrukturalizace má vést ke snížení výrobní kapacity v Thyssenkrupp o 22 procent, jak podnik uvedl včera večer.

Klíčovými důvody potřeby restrukturalizace a s ní souvisejícího snižování stavů zaměstnanců jsou vysoké ceny energií v Německu, nutnost uskutečňovat nákladné investice do ozeleňování produkce a levnější asijská konkurence.

Německo prochází náročnou transformací své energetiky, v jejímž rámci už povypínalo všechny své jaderné elektrárny. Přitom vsadilo na ruský plyn coby záložní zdroj za čisté, avšak nestabilní zdroje typu větrných a solárních elektráren. Po ruské invazi na Ukrajinu se však od ruského potrubního plynu odstřihlo, přičemž dodávky z velké části nahradilo dražším dovozem plynu ve zkapalněné podobě.

Ocelárny Thyssenkrupp potvrdily, že jednají o prodeji podílu Křetínskému

Zprávy z firem

Německá společnost Thyssenkrupp jedná s českou energetickou společností EPH podnikatele Daniela Křetínského o možném vytvoření společného podniku se svou ocelářskou divizí Steel Europe. EPH by mohla podnik podpořit svými odbornými znalostmi v oblasti energetiky, uvedl Thyssekrupp ve sdělení, ve kterém rozhovory s EPH označil za konstruktivní a otevřené.

ČTK

Přečíst článek

Bezemisní ocel něco stojí

Zelená agenda, jež z velké části motivuje onu zmíněnou transformaci německé energetiky – takzvanou Energiewende –, je tudíž jádrem současných problémů Thyssenkrupp, a potažmo celého německého průmyslu. Tyto problémy z německé ekonomiky činí „nemocného muže Evropy“, na což doplácí také Česko, pro nějž je jeho západní soused stěžejním obchodním partnerem.

Zejména právě v důsledku prosazování ambiciózní zelené agendy ceny energií v Německu výrazně převyšují ceny v Asii či například ve Spojených státech, což činí německý, a obecněji evropský průmysl mnohem méně konkurenceschopný. To je podstata současných závažných problémů Thyssenkrupp a dalších německých a evropských průmyslových ikon, včetně třeba BASF, největší chemičky světa.

Varovné je omezování evropské průmyslové výroby samo o sobě, leč ještě naléhavěji v kontextu probíhající války na Ukrajině. Ruská vojska jsou momentálně nejblíže zásadnímu prolomení ukrajinské frontové linie za celou dobu od prvních dní války v únoru 2022. Ukrajinská armáda se musí vypořádávat s nedostatkem zbraní a munice, zatímco Rusko má své dodávky jak z vlastních zdrojů, tak ze Severní Koreje či Íránu.

Guptovo ocelářské impérium je v problémech. A nejen v Česku

Zprávy z firem

Ocelářská společnost Liberty Steel se potýká s problémy od pádu jejího hlavního věřitele Greensill Capital v roce 2021. Kromě Česka, kde vlastní Liberty Ostrava, čelí hospodářskému poklesu a dluhům také v Británii nebo Rumunsku.

ČTK

Přečíst článek

Při případném postupu ruských vojsk Ukrajinou se akutnější stane otázka přímého střetu s evropskými zeměmi NATO. Současně hrozí, že možný (staro)nový prezident Spojených států Donald Trump se zřekne závazků Spojených států vůči spojencům v NATO, což by dále zhoršilo bezpečnostní situaci v Evropě. Za takové situace by jistě přišla vhod co nejvyšší výrobní kapacita evropského průmyslu, včetně výroby oceli, jež bude potřebná k výrobě zbraní a vojenské techniky. Spoléhat se za takové situace na dodávky oceli ze zemí typu Turecka nebo Číny, jež se tento týden zavázala prohloubit „strategickou koordinaci“ a spolupráci s Ruskem, může být krajně pošetilé.

Další komentáře ekonoma Lukáše Kovandy čtěte zde

Český průmysl potřebuje ruský plyn, říká sklář František Novosad

Názory

České sklo má na kahánku. Skláře drtí zejména drahé energie, na projektu Green Deal nenechají nit suchou. Do toho přišel vládní balíček, který mimo jiné zvyšuje daňové odvody za využívání plynu pro tavení skla. Skláři se bouří, žádají po vládě nějaká opatření. Nicméně, síla českých sklářů už není co bývala. „Dobré rady“ vlády, aby šetřili na energiích, skláře rozpalují do běla. „Buď jedu na sto procent, a sklo roztavím, nebo jedu na nulu,“ říká František Novosad, jeden z posledních matadorů českého sklářského byznysu, kdysi světově proslulého. Novosad vlastní sklárnu v Harrachově, historicky nejstarší provoz v Česku založený v roce 1712. Aby ekonomicky přežil, založil před dvaceti lety jeden z prvních minipivovarů v Česku.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Alexandr Vondra: Příští parlament určitě znovu otevře zákaz spalovacích motorů

Politika

Patří k nejvýraznějším českým tvářím v Evropském parlamentu a po prvním, jak on sám říká „překvapivým“ zvolení se bude Alexandr Vondra ucházet o české hlasy jako lídr kandidátky vládní koalice Spolu. A jako takový zcela jistě bude patřit k vůdčím postavám příštího parlamentu. „Hlavními tématy voleb bude bezpečnost a pak sociální a ekonomické dopady Green Dealu,“ myslí si místopředseda ODS. Co považuje za své hlavní úspěchy na evropské půdě? A jak může Evropa uspět v sílící globální konkurenci?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Green Deal „vyžene“ do Asie část výroby firmy Petrof

Názory

Petrof přesunuje část výroby do Asie, konkrétně do Indonésie. Největší evropský výrobce akustických klavírů a pianin tak „využívá příležitost“, kterou nabízí Green Deal EU. Z něj tedy ovšem těží indonéský výrobní partner, který od královehradecké legendy se 160letou tradicí získává nejen pracovní místa, ale hlavně cenné know-how, akumulované od poloviny 19. století.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek