Německé mainstreamové strany mají problém. Bude Sasko-Anhaltsko precedentem?
Regionální volby v Sasku-Anhaltsku vyhrála krajně pravicová Alternativa pro Německo. To, že se uskupení ve volbách daří, není žádná novinka. Jenže ve východoněmecké zemi strana vyhrála naprosto drtivě. Možná se dočká i historicky prvního postu zemského premiéra. Zbývá jediná otázka: Je to jen začátek převzetí moci?
Hlasy se v době psaní tohoto textu ještě počítají, nicméně je naprosto jisté, že volby v Sasku-Anhaltsku rozdílem třídy vyhrála Alternativa pro Německo. Patrně jen těsně nezíská absolutní většinu. Křesťanští demokraté z CDU, kteří tu vládli přes dvě dekády, oproti posledním volbám přišli o skoro dvacet procent hlasů, sociální demokraté nejspíš nedosáhnou ani na deset procent.
AfD pochopitelně slaví. V očích jejích lídrů nedělní volby nebyly jen o tomto zhruba dvoumilionovém regionu, ale mají být odrazovým můstkem k převzetí vlády na federální úrovni. I v celostátních průzkumech strana prozatím s velkým náskokem vede. Sasko-Anhaltsko má být precedentem.
AfD vyhrála, vládu ale ještě jistou nemá
Otázkou je, jak s výsledkem AfD naloží. I když zvítězila s obrovským rozdílem, není jisté, že vládu v Sasku-Anhaltsku skutečně povede. K většině stále potřebuje ještě několik hlasů. Jako obvykle to bude mít se skládáním koalice obtížné, i tentokrát většina stran spolupráci s tímto antisystémovým uskupením předem vyloučila.
Jako jedna z lehčích variant se jeví spolupráce s malou populistickou formací Aliance Sahry Wagenknechtové, která jednání připustila, tu však v průběhu volební noci překvapivě odsoudil lídr AfD Ulrich Siegmund. Skoro jako by mu o premiérský post až tak nešlo. Na řadu tak patrně přijde získávání přeběhlíků z ostatních stran, hlavně z konzervativní CDU.
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.
AfD ovládla volby v Sasku-Anhaltsku a vyslala silný signál do Berlína
Politika
Nespokojenost s mainstreamem
Z hlediska politického marketingu se ale nelze moc divit, proč se AfD do zemské vlády nehrne za každou cenu. Když se podíváme do programu, bylo by velmi obtížné jeho jednotlivé body plnit. Velká část je zaměřena na migraci a kulturní otázky. AfD chce ztížit život migrantům, lidi bez patřičných dokumentů hned deportovat, dokonce i separovat děti ze škol. V mnohém by narazila na mezinárodní smlouvy, ale hlavně na to, že důležité pravomoci spadají do gesce federální vlády.
Jelikož je cílem právě federální úroveň, vedení AfD by mohla vyhovovat spíše role oběti, kterou mainstreamové strany nepustí k moci, ačkoli má ze všech největší podporu. Vládní angažmá se pojí i s odpovědností, takže populistické straně může také uškodit. Často se stává, že se strany tohoto typu v praxi zrovna neosvědčí. Opozice je pro kampaň před federálními volbami jistější.
Sasko-Anhaltsko je přitom regionem, který reformy potřebuje. Patrně to ale nebudou ty, které navrhuje AfD. Patří k nejchudším oblastem Německa, pokud jde o příjmy obyvatel. Migrace je tu též problém, ale spíše kvůli nedostatku pracovníků, protože země po roce 1990 zažila velký populační odliv. Tlak na omezení migrace by tento problém mohl ještě zhoršit.
AfD těží z nespokojenosti s dlouhodobým zaostáváním země zejména za západní částí Německa, ale řešení příliš nenabízí.
Připravované reformy Merzova kabinetu narážejí na odpor veřejnosti, snižují oblibu vládní koalice a nechávají vyrůst AfD. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier je ale považuje za nutné.
Merz chce zachránit německou ekonomiku. Voliči mu za to utíkají k AfD
Politika
CDU a SPD hledají odpověď
Velká podpora pro AfD také nemusí být přímo hlasem pro její kandidáty a program, ale i vyjádřením nespokojenosti s tradičními stranami. CDU a SPD nejsou schopny na nástup AfD efektivně zareagovat, nepochybně čelí dost možná až existenční krizi.
Je třeba ale sledovat další části Německa. Třeba za dva týdny se bude volit nové vedení hlavního města. Ani v Berlíně se dle průzkumů nedaří mainstreamovým stranám, i tam se do popředí dostávají radikálnější síly – zde je to však Levice. Pro tradiční strany by tato data mohla posloužit jako impuls ke změně jejich nevýrazné politiky.
Jen zrádci a idioti
Jak číst volební výsledky od nás? Velmi ostře je okomentoval polský premiér Donald Tusk. „V Polsku mohou úspěch AfD oslavovat jen idioti nebo zrádci,“ uvedl na síti X. Podobné je tomu i v Česku.
Alternativa pro Německo totiž nepůsobí jako neškodná populistická strana, která si chce užít svých pět minut slávy, ale jako skutečný destabilizační prvek. Její politika může poškodit velmi důležitou evropskou ekonomiku.
Problémem je i kulturní část programu, která není jen protiimigrační, ale také se snaží zapomínat na nacistickou kapitolu z německé historie. V minulosti se AfD vymezovala i proti Benešovým dekretům. Lídři, včetně Ulricha Siegmunda, se navíc obklopují lidmi s neonacistickou a extremistickou minulostí.
Německá AfD míří k dalšímu volebnímu průlomu. V Berlíně se podle průzkumu dotahuje na CDU a ve dvou východoněmeckých zemích má šanci volby vyhrát.
AfD dál sílí. Pravicově extremistická strana posiluje už i v Berlíně
Politika
Sympatie k Rusku jsou další problém
Ani v případě složení vlády v Sasku-Anhaltsku by AfD neměla přímý vliv na zahraniční politiku. I ta je ovšem alarmující. Euroskepticismus nikoho nepřekvapí, k tomu je ale třeba připočíst sympatie k Rusku, což zrovna v době dronových útoků na letiště v Lipsku – jen kousek od hranic Saska-Anhaltska – Evropa zrovna nepotřebuje.
