Chcete vědět, kolik bere kolega? Zeptejte se
Zaměstnanci od ledna dostanou právo zeptat se, kolik činí průměrný plat na pozici, kterou ve firmě zastává. Pro Česko, kde není zvykem o těchto věcech komunikovat, to podle profesora práv Masarykovy univerzity Petra Hůrky bude tvrdý oříšek.
Vláda v poslední srpnový den konečně schválila novelu zákoníku práce, která zavádí evropská pravidla transparentního odměňování. Hlavní změnou, která ostatně protáhla přípravu transpozice evropské normy, byla podoba povinnosti zaměstnavatele sdělit zaměstnanci na jeho dotaz výši mzdy jeho kolegy. Podle přijatého návrhu by měl zaměstnanec mít možnost zeptat se na výši průměrné mzdy na své pozici.
Pokud je tedy někdo třeba účetní u výrobní firmy, měl by dostat informaci o tom, kolik v průměru účetní v této firmě berou, přičemž by mělo být rozlišeno, zda jde o muže či ženu. Ostatně hlavním posláním evropské legislativy bylo narovnat dlouhodobé rozdíly mezi odměňováním mužů a žen.
Výplaty přestanou být ve firmách přísně střeženým tajemstvím. Zaměstnavatelé budou muset zprůhlednit pravidla odměňování, říkat uchazečům nabízenou mzdu předem a připravit se i na nové kontroly a reporting. Co konkrétně zaměstnavatelům přinese transparentní odměňování, rozebírají právníci z advokátní kanceláře PRK Partners v podcastu na Kus řeči s právníky. 
Konec tajností kolem mezd. Firmy budou muset ukázat, jak své lidi platí
Zprávy z firem
Další změnou, kterou novela přináší, je povinnost firem uvést před nástupem do zaměstnání, třeba v náborových inzerátech či při jednání s uchazečem, výši nabízené mzdy. Už dříve také začal platit zákaz, podle něhož se zaměstnavatel nesmí ptát uchazeče o zaměstnání, kolik bral na svém předchozím působišti.
A zároveň dovoluje zaměstnancům o svých mzdách mluvit. Zákaz poskytnout komukoliv informace o výši mzdy, odměn a benefitů byl donedávna dokonce častou součástí pracovní smlouvy.
Bude to tvrdý oříšek
Profesor Právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity Petr Hůrka upozorňuje, že v Česku není zvykem o mzdách komunikovat. Informace o tom, jaká mzda, odměny a benefity jsou spojeny s nabízenou pozicí, podle něj často přicházela až po uzavření pracovního poměru v podobě platového výměru. Zaměstnanec pak byl mnohdy nepříjemně překvapen, protože očekával víc.
Hůrka upozornil také na to, jak ošidná může být možnost zjištění výše průměrného platu v případě, kdy je na dané pozici malý počet zaměstnanců. Jako příklad uvedl firmu, v níž z pěti zaměstnanců jsou dvě ženy. Když se tedy jedna zeptá na průměrnou mzdu, automaticky se jí dostane informace o tom, kolik bere její kolegyně. To pak může vyvolat ze sociologického hlediska nepříjemnou situaci. Nicméně v řadě zemí to funguje bez problémů. A pokud by zaměstnanec měl pocit, že je jeho výdělek podprůměrný bezdůvodně, má prostředky, jak se bránit. Prokázání oprávněnosti rozdílu a případná náprava budou na firmě.
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování, kterou musí Česko do své legislativy implementovat do června příštího roku, zřejmě i přes obavy a žádost o dvouletý odklad účinnosti ze strany zaměstnavatelských svazů v platnost vstoupí. Experti ale upozorňují, že zejména menší firmy budou čelit problémům. Takový byl závěr panelové diskuze „Pomůže směrnice EU snížit Gender Pay Gap v Česku?“, kterou uspořádala organizace Business & Professional Women CR (BPWCR).
Výše mzdy už nebude tabu. Směrnice EU o transparentnosti je výzva, která vyžaduje další diskusi
Money
Administrativní náročnost
Dalším problémem je, že pro zaměstnavatele bude velmi náročné nové povinnosti implementovat. Firmy budou v prvé řadě muset přesně specifikovat jednotlivé pozice a vymezit pravidla odměňování. Při hodnocení práce se bude vycházet z objektivních kritérií, například složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a pracovních podmínek. Zohlednit bude možné také dovednosti potřebné k výkonu konkrétní práce, včetně schopnosti řešit problémy, zvládat stres nebo koordinovat práci s dalšími lidmi.
Firmy také nově dostanou povinnost pravidelně reportovat úřadům rozdíly v odměňování mužů a žen. Bude se to ale týkat jen firem se stovkou a více zaměstnanci a periodicita bude odstupňována podle velikosti firem. Zaměstnavatelé s nejméně 250 zaměstnanci budou reportovat každoročně, zaměstnavatelé se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky. První reporting začne v roce 2028 a bude platit pro firmy se 150 a více zaměstnanci, u zaměstnavatelů se 100 až 149 zaměstnanci tato povinnost nastoupí v roce 2031.
Češky se na důchod dosud finančně připravovaly o dost méně než muži. Zvláště starší generace s tím měla problém. Zeptali jsme se expertek z Generali Penzijní společnosti a ze Swiss Life Select, do jaké míry to ještě platí a zda se to začíná už konečně měnit.
Expertky varují: Češky čeká delší, ale chudší stáří. Změní na tom něco mladá generace?
Money
Pětiprocentní rozdíl spustí povinné posouzení
Hlavním cílem evropské úpravy je narovnat rozdíly mezi odměňováním mužů a žen. Jak podtrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), samotný rozdíl mezi průměrnou odměnou žen a mužů automaticky neznamená porušení zákona. „Podrobné posouzení odměňování bude zaměstnavatel povinen provést pouze tehdy, pokud se v některé skupině prací objeví rozdíl v průměrné hodinové odměně žen a mužů nejméně pět procent, tento rozdíl nebude možné vysvětlit objektivními a nediskriminačními důvody a zaměstnavatel jej do šesti měsíců nenapraví. Objektivním důvodem mohou být například rozdílné pracovní podmínky, pracovní výkonnost nebo výsledky práce,“ uvádí ministerstvo.
Pokud takový rozdíl mezi mzdou mužů a žen nastane, má zaměstnavatel přijmout opatření k narovnání neodůvodněných rozdílů. „Posouzení bude zároveň projednáno se zástupci zaměstnanců. Smyslem je umožnit nápravu především přímo na úrovni zaměstnavatele,“ dodává MPSV.
„Je škoda, že se snaha odstraňovat rozdíly v odměňování vztahuje pouze na muže a ženy a nikoli také na rasu, věk a další faktory,“ podotýká profesor Hůrka.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo připravit novelu zákoníku práce. Jedním z navrhovaných ustanovení bude také možnost zjistit, kolik berou vaši kolegové. A když to na stejné pozici bude výrazně víc, budete mít právo se zeptat, proč. Dobré úmysly tentokrát zastírá fakt, že půjde jen o další růst závisti ve společnosti, které nevadí, když trpí, hlavně když vedle trpí víc.
Stanislav Šulc: Češi už zase budou slavit, že sousedovi chcíply dvě kozy
Názory
Česko má zpoždění
Členské státy byly povinny tato pravidla zavést už od 7. června a Česko tak má zpoždění. Navíc se budou povinnosti zavádět postupně podle velikosti firmy, respektive počtu jejích zaměstnanců.
Gender pay gap nebo také rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen je velkým tématem a diskuze o něm získává v posledních letech na hlasitosti. Značnou měrou k tomu přispívá také konference Equal Pay Day, jejíž v pořadí už 14. ročník proběhl minulý týden. Na akci vystoupila řada zajímavých osobností, ženy přitom byly v jednoznačné přesile. Představila se mezi nimi i Kamila Makhmudová, finanční ředitelka a členka boardu Raiffeisenbank. V rozhovoru pro Newstream popsala, s jakými překážkami vedle nerovného odměňování se musejí ženy v byznysu potýkat. 
Rovnost v odměňování je právem každé ženy, říká finanční ředitelka Raiffeisenbank
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
