Rusku dochází palivo. Zakazuje vývoz nafty a chystá se dovážet ze zahraničí
Ukrajinské útoky na ruské rafinerie začínají citelně dopadat na běžný život v Rusku. Řidiči v řadě regionů čekají dlouhé hodiny u čerpacích stanic a domácí produkce nestačí pokrývat rostoucí poptávku. Moskva proto zakázala vývoz nafty, zvýší výrobu méně ekologických paliv a ještě během července začne pohonné hmoty dovážet.
Rusko přistoupilo k mimořádným opatřením ve snaze zvládnout prohlubující se palivovou krizi. Vláda zakázala vývoz motorové nafty a připravuje dovoz pohonných hmot ze zahraničí. Současně chce zvýšit výrobu paliv nižších ekologických tříd, aby na domácím trhu rychle doplnila chybějící zásoby.
Opatření oznámil ruský vicepremiér Alexandr Novak během porady s prezidentem Vladimirem Putinem, která se věnovala fungování dopravy a energetického sektoru. Situace na trhu podle něj zůstává složitá a mezi obyvateli vyvolává rostoucí obavy.
Fronty u pump se prodlužují
Nedostatek benzinu a nafty se už projevuje v mnoha ruských regionech. Na některých čerpacích stanicích musí řidiči čekat na tankování celé hodiny. Počet vozidel ve frontách roste a spolu s ním se prodlužuje i doba potřebná k doplnění paliva.
Rusy podle Gallupu zachvátil největší ekonomický pesimismus za nejméně dvě dekády. Většina lidí vidí zhoršování podmínek i životní úrovně, klesá důvěra ve vládu i armádu a náladu dál zhoršuje nedostatek pohonných hmot po ukrajinských útocích na rafinerie.
V Rusku houstne nespokojenost. Klesá důvěra ve vládu i armádu
Politika
„To vše vedlo ke zvýšení zátěže v síti čerpacích stanic, zvýšil se počet aut čekajících ve frontách a v důsledku se prodloužila doba potřebná k natankování,“ uvedl Novak podle státní agentury TASS.
Podle vicepremiéra se na problémech podepsal souběh několika faktorů. Výroba paliv klesla kvůli poškození rafinerií, zatímco domácí poptávka meziročně vzrostla o třetinu.
Zákaz vývozu má posílit domácí trh
Zákaz vývozu nafty se vztahuje také na samotné producenty a podle ruské vlády má platit do 31. července. Moskva si od něj slibuje, že větší část produkce zůstane v zemi a zamíří přímo na domácí čerpací stanice.
„Dnes jsme zavedli zákaz vývozu paliva pro diesely, což umožní zvýšit dodávky na vnitřní trh,“ řekl Novak.
Ani zastavení exportu však zřejmě nebude stačit. Rusko proto ještě během července zahájí dovoz pohonných hmot. Současně plánuje navýšit výrobu paliv, která nesplňují nejvyšší ekologické normy. Prioritou Kremlu je v tuto chvíli především rychlé stabilizování trhu.
Ukrajina míří na ekonomické zázemí války
Palivová krize je důsledkem zesilujících ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Kyjev systematicky útočí na rafinerie, sklady a další zařízení spojená s výrobou a distribucí pohonných hmot.
Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti, která leží na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž byl cíl útoku vzdálen téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. O napadení drony informovaly i ruské regionální úřady. Po nočním ruském útoku na Kyjev a okolí naopak zahynulo přes 20 obyvatel, uvedly ukrajinské úřady.
Ukrajina zasáhla rafinérii v ruské Sibiři, dva a půl tisíce kilometrů od hranic
Politika
Cílem je omezit zásobování ruské armády a zároveň oslabit příjmy Moskvy z vývozu ropy a ropných produktů. Ty představují jeden z klíčových zdrojů financování války proti Ukrajině.
Kyjev zároveň spoléhá na to, že nedostatek paliv a rostoucí nespokojenost obyvatel zvýší tlak na ruské vedení. Dopady války, které byly pro značnou část ruské společnosti dlouho vzdálené, se tak stále výrazněji promítají do každodenního života.
Příměří zůstává v nedohlednu
Jednání o ukončení bojů se mezitím neposunula. Vladimir Putin podmiňuje zastavení války tím, že Ukrajina předá Rusku celý Donbas, včetně území, která se ruské armádě od začátku invaze nepodařilo obsadit.
Kyjev takový požadavek odmítá. Navrhuje, aby byly boje zastaveny na současné linii fronty. Rozdílné postoje obou stran tak nadále brání dosažení dohody.