Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Nenechte se ošálit fata morgánou. Rok 2023 bude pro Čechy druhý nejhorší v historii
Čeká nás těžký rok. Lidé, kteří si to odmítají přiznat, protože „obchody jsou plné“, žijí v zajetí mentálních klamů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je dalším ekonomem, který v anketě byznysového portálu newstream.cz představuje svou vizi pro rok 2023.
Čechy čeká druhý nejhorší rok historie. Po tom letošním. Alespoň tedy z hlediska vývoje životní úrovně vyjádřené reálnými výdělky. Ty v roce 2023 klesnou o zhruba tři procenta. To je sice přibližně třikrát méně než letos, ovšem i tak jde stále o dvojnásobek poklesu v krizovém roce 2013. Ten byl přitom až do letoška z hlediska vývoje životní úrovně tím vůbec nejhorším v historii samostatné České republiky od roku 1993.
Přestože propad životní úrovně bude v příštím roce „jen“ třetinový v porovnání s letoškem, je poměrně pravděpodobné, že lidé budou ekonomickou tíseň vnímat palčivěji než letos. Z řady důvodů.
Inflace nejspíš nadále zůstane dvouciferná a může za to i aktuální politika České národní banky, myslí si bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance a respektovaná ekonomka Jana Matesová. Jak se podle ní bude vyvíjet česká ekonomika v příštím roce? 
Jana Matesová: Ekonomika se propadne. Lidé přestanou nakupovat to, co nepotřebují
Money
Odborný výzkum na pomezí ekonomie a psychologie se v posledních několika desetiletích soustředí na podchycení celého souborů mentálních klamů, z nichž některé způsobují, že člověk si ekonomickou tíseň plně uvědomuje až s určitým zpožděním. A to právě může být v nadcházejícím roce.
Kolik peněz je hodně?
První z takových klamů představuje takzvaná peněžní iluze. Naše mysl má sklon přikládat až přílišnou váhu nominálním veličinám. Tedy například číslům, která vidíme na výplatní pásce. Jestliže tato čísla narostou, dostavuje se prakticky automaticky libý pocit. Máme totiž dojem, že jsme bohatší.
Nominálně mzdy za celou ekonomiku letos vzrostly o zhruba sedm procent. Takže celá řada lidí alespoň přechodně propadá iluzi, že má o sedm procent vyšší příjem. Že je o sedm procent bohatší. Jenže to by platilo jen při nulové inflaci. Důležité totiž nejsou peníze samy o sobě, ale to, co si za ně koupíme – jejich kupní síla. A ta drtivé většině pracujících letos dramaticky propadá. O již naznačených zhruba devět procent. Právě kvůli mimořádné inflaci, jež je za letošek celoročně zhruba šestnáctiprocentní.
Rozhodnutí o výstavbě továrny Volkswagenu na baterie do elektrovozů v České republice je podle Michala Semotana z J&T Banky klíčové pro zdárný rozvoj tuzemského průmyslu. Pokud k tomu nedojde a pokud vláda Petra Fialy i nadále bude praktikovat rozhazovačnou fiskální politiku, zaděláváme se na pořádný průšvih v nadcházejících letech, vysvětluje zkušený ekonom v anketě byznysového portálu newstream.cz o ekonomických výhledech na rok 2023.
Michal Semotan: Příští rok problémy nečekám, trable mohou přijít za dva roky
Leaders
Lidská mysl se ale nechává klamat právě peněžní iluzí, která nemístným zveličením nominálních veličin upozaďuje ty skutečně podstatné, tedy reálné. Lidem tak nějaký čas trvá, než „zpracují“, že sice mají nominálně o sedm procent více, ale i tak jsou o skoro desetinu chudší.
Toto prozření tedy může přijít právě v roce 2023. I kvůli tomu, že teprve právě v nadcházejícím roce na běžnou populaci opravdu plošně dolehne energetická drahota, třeba kvůli letošnímu doběhnutí fixací. Pokud nechce být běžná domácnost zaskočena, musí si na platby za plyn „dát stranou“ pro příští rok čtyřnásobek letošní sumy, na platby za elektřinu pak dvoj- až trojnásobek. Samozřejmě, bez zastropování by se obecně jednalo ještě o vyšší násobky.
Plné nákupáky klamou tělem
Druhý mentální klam, který zatím ještě většinovou populaci udržuje v blažené nevědomosti, představuje takzvané zkreslení dostupností. Lidské vnímání je zkrátka zkresleno tím, co je mu dostupné. Ekonomická tíseň se zpravidla šíří „odspoda“. Nejprve jsou zasaženi nejzranitelnější. Patrné je to z pohledu na klienty potravinových bank. Tradičně se jednalo o osamělé seniory a matky samoživitelky. Letos k nim ale přibyli také senioři, kteří osaměle nežijí, nebo matky, které partnera mají – de facto jde o mladé rodiny s dětmi. Ač se tedy ekonomická tíseň populací šíří, ještě není rozšířena natolik, aby ji všudypřítomně pociťovala většina běžného obyvatelstva. K tomu ale může dojít v roce 2023.
Jak se bude česká ekonomika vyvíjet v následujícím komplikovaném roce? Byznysový portál newstream.cz přináší sérii pohledů významných tuzemských ekonomů. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek předpokládá, že po prvotním útlumu začne poptávka opět oživovat.
Pavel Sobíšek: Inflace zůstane přes deset procent, koruna oslabí
Money
Letos ještě je z hlediska řadového občana běžnější návštěva obchodního centra nebo restaurace než potravinové banky. Taková návštěva je tudíž též z hlediska jeho vnímání „dostupnější“. A zde právě vzniká ono druhé zkreslení. Běžní občané totiž stále zavítají spíše do shopping mallu než do potravinové banky. A co „oči nevidí, to srdce nebolí“. Takže běžný občan si nedělá hlavu z plnících se potravinových bank. Naopak, hlavou kroutí nad tím, kde že je ona krize, když jsou obchodní centra a restaurace plné.
Jenže obchodní centra mohou zčásti plnit i lidé, kteří jen přišli „na čumendu“, ohřát se, či se zdarma připojit na wi-fi. Podle nejnovějších dat ČSÚ se maloobchodní tržby v Česku aktuálně propadají druhým nejvýraznějším tempem v tomto miléniu. Výrazněji padaly už jen na jaře 2020, kdy všem byla podstatná část kamenných obchodů zavřená kvůli první vlně covidu. Zjevně tedy i lidé v obchodních centrech kupují dramaticky méně zboží než před rokem.
Patříte do exkluzivního klubu přežívších?
Navíc se dostavuje třetí mentálních klamů, jenž celou situaci ještě pořád lakuje na růžovo. Nazývá se zkreslení přeživšími. „Přeživší“ jsou v tomto kontextu lidé, které ekonomická tíseň dosud neskolila. Stále ještě mají dost peněz na to, aby pořídili plný košík potravin v hypermarketu nebo zašli na oběd do restaurace. Ti, kteří „nepřežili“, už tam nebudou. Nebo alespoň ne s plnými košíky. Ti se přišli do shopping mallu ohřát, ušetřit na wi-fi nebo jen tak zevlují. Anebo nepřišli vůbec. Jsou třeba místo toho v potravinové bance. Sešli z očí, sešli z mysli. Takže běžný občan, návštěvník obchodního centra, má z důvodu mentálního zkreslení přeživšími mylný pocit, že vůbec neexistují. A že žádná krize tudíž není.
S ekonomickými prognózami je to v současné nejisté době složité, píše v komentáři pro Newstream David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte. A dodává: „Jisté je jen to, že půjde o složitý rok“. 
David Marek: Čeká nás složitý rok. Není jisté, že budeme mít dost plynu
Názory
Popsaný propad maloobchodních tržeb může tlumit i to, že vyhlídka inflace nadále rapidní i v příštím roce vede lidi právě proto k utrácení. Bojí se, že přijdou o nemalou část kupní síly svých úspor – což je opodstatněná obava –, takže si za ně honem rychle chtějí něco pořídit. Takové vzorce chování odhalily odborné studie třeba v případě nákupů oděvů.
Aby toho nebylo málo, lidská mysl zhusta podléhá i takzvanému optimistickému zkreslení. Ráda budoucnost vidí lepší, než jaká ve skutečnosti bude. I to ještě evidentně udržuje zákazníky v obchodech a restauracích. V nadcházejícím roce se může dostavit vystřízlivění. Do toho dále zeslábne pocit sounáležitosti s Ukrajinou a jejími uprchlíky a letošní obdivuhodná ochota celé řady našich spoluobčanů, nabývající až rysů určité celonárodní pozitivní vlny a semknutí, podílet se na jim určené pomoci.
Samozřejmě, i příští rok zvládneme. Jen vězme, že pro mnohé z nás bude těžší ten letošní.
Jak se budou vyvíjet klíčové ukazatele tuzemské ekonomiky v příštím roce? Pokračujeme v anketě mezi uznávanými ekonomy s Petrem Bartoněm, hlavním ekonomem investiční skupiny Natland.
Petr Bartoň: Jaký bude rok 2023? To se ukáže na svátek svatého Valentýna
Názory
Rok 2022 se do historie zapíše zejména negativními událostmi v čele s největším válečným konfliktem od druhé světové války v podobě ruské invaze na Ukrajinu a s ní související energetickou krizí a zdražováním energií a inflací nejen v Evropě. Z více než pěti tisíc článků, které byznysový server Newstream v letošním roce dosud zveřejnil, ale možná překvapivě nejvíce zaujala čtenáře reportáž Zdeňka Pečeného založená na velmi negativních zážitcích z cestování po Řecku. Kterých deset článků vás letos nejvíce zaujalo? Tady je přehled.
Co čtenáře Newstreamu nejvíce zaujalo v roce 2022? Válku na Ukrajině i energetickou krizi trumfla reportáž z Řecka
Enjoy
