Reklama

Lukáš Kovanda: ECB boří měnově-politické tabu. Bohatí tak budou ještě bohatší a chudí ještě chudší

Christine Lagardeová, šéfka ECB
ČTK
Lukáš Kovanda

Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.

Bohatí budou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Takový může být výsledek měnové politiky, kterou si právě kvůli této hrozbě, již sama připouští, Evropská centrální banka až do dneška odpírala. Právě dnes však toto tabu ruší. Musí. Rozevírání nůžek bohatství v celé eurozóně vlivem měnové politiky je tak nyní hrozbou, kterou přiznává sama hlavní instituce měnové politiky, „strážkyně eura“. 

V oblasti měnové politiky eurozóny – a vlastně měnové politiky obecně – jde o přelomovou událost s potenciálně nedozírnými následky, ekonomickými, ale zejména sociálními.

Šéfka ECB Christine Lagardeová vůbec poprvé připustila, že centrální banka zemí eurozóny uplatní to, co si dosud zapovídala, totiž souběh zvyšování klíčových úrokových sazeb na straně jedné a programu rozsáhlého odkupu dluhopisů na straně druhé. Dosud ECB vždy říkala, že nutným předpokladem zahájení zvyšování úroků je předchozí ukončení programu odkupu dluhopisů.

Už je to tedy jinak. Co to znamená? ECB nyní bude zvyšovat své základní úrokové sazby a zároveň tlačit dolů úrokové sazby tam, kde by hrozilo, že se vymknou kontrole. Vymknutí kontrole hrozí zejména úrokům z dluhu předlužených zemí typu Itálie, potenciálně ale třeba také Francie. Kvůli záchraně těchto ekonomik, které patří v eurozóně k největším, je ECB ochotná pošlapat své dosavadní zásady.

ECB zachraňuje trhy, průšvih hrozí na jihu Evropy

Uplynulý týden byl krvavou lázní nejen na kryptoměnách a akciích, ale také na trhu s vládními dluhopisy. ECB nyní oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly ve výnosech dluhopisů chudších a bohatých zemí.

Přečíst článek

Například ještě na sklonku loňského roku členka vedení ECB Isabel Schnabelová prohlašovala, že souběh zvyšování úroků a programu nákupu dluhopisů potenciálně může zapříčinit rozevírání nůžek bohatství ve společnosti. Program odkupu dluhopisů totiž stlačuje úroky obecněji, takže bohatým lidem zlevňuje financování nákupu nemovitostí nebo akcií. Chudší lidé ale zpravidla žádné nemovitosti ani akcie nevlastní, takže z programu tolik nemají.

Přilévání oleje do ohně

Program odkupu dluhopisů – známý také jako kvantitativní uvolňování nebo „tištění miliard nových peněz“ – je obecněji považovaný za celospolečensky přínosný v čase, kdy je inflace trvaleji pod inflačním cílem centrální banky. Pokud je inflace nízká, hrozí totiž její opak – deflace. Jestliže by nastala takzvaná deflační spirála, obecný pokles cen v ekonomice by vedl k tomu, že firmy nepokryjí své náklady a budou muset rozsáhle propouštět – nejdříve spíše málo kvalifikované zaměstnance z chudších vrstev.

Proto až dosud mohla ECB tvrdit, že odkupem dluhopisů sice možná nafukuje ceny akcií a nemovitostí, ale zároveň tím samým programem brání tomu, aby chudší přicházeli o práci. Takže si polepší bohatí i chudí.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Přečíst článek

Jenže jestliže je dnes inflace v eurozóně na zhruba čtyřnásobku cíle ECB, deflace žádnou hrozbu pochopitelně nepředstavuje. ECB se tak ocitá v situaci, kterou nezažila, kdy musí zdůvodnit odkup dluhopisů jinak než hrozbou deflace. Odkup dluhopisů je totiž pro-inflačním činitelem. Takže ECB dnes také vlastně připouští, že v čase rekordní inflace bude provozovat pro-inflační měnovou politiku.

Bude tak dále povzbuzovat vzestup cen akcií nebo nemovitostí, takže bohatí lidé, kteří do nich investovali, budou proti inflaci, kterou ECB bude částečně pomáhat roztáčet, chráněni lépe než chudí. Zvláště právě chudým totiž rekordní inflace – částečně ještě roztáčená Evropskou centrální bankou – ukousne zásadní část kupní síly jejich úspor, pokud nějaké mají. Chudí totiž nemají majetek v akciích nebo nemovitostech. Inflace tak může více poškodit chudé než bohaté právě i čistě vlivem měnové politiky ECB.

ECB ale musí v programu odkupu dluhopisů pokračovat, neboť bez něj by se závažně přiblížil bankrot zemí typu zmíněné Itálie. Tím, že ECB vykupuje dluhopisy italské vlády, totiž stlačuje úrok na italském dluhu, což umožňuje oddalovat možnou platební neschopnost, tedy bankrot, Itálie.   

Inflace, ilustrační foto

Dalibor Martínek: Máme se inflací prošetřit, nebo projíst? Nebo je jiná možnost?

Je fascinující, s jakou nonšalancí někteří přední čeští ekonomové mávnou levou rukou nad inflací. Ale prosím vás, třináct procent, co to je. Před třiceti lety jsme tady měli dokonce dvacet procent, a taky jsme to přežili. A už se mě na to neptejte, o inflaci mluvím pořád, už mě to nebaví. Skutečná lehkost bytí.

Přečíst článek

Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde

Reklama

Související

ilustrační foto

Které země letos zvýšily základní sazby? Podívejte se na přehled

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme