Reklama

Dalibor Martínek: Máme se inflací prošetřit, nebo projíst? Nebo je jiná možnost?

Inflace, ilustrační foto
iStock
Dalibor Martínek

Je fascinující, s jakou nonšalancí někteří přední čeští ekonomové mávnou levou rukou nad inflací. Ale prosím vás, třináct procent, co to je. Před třiceti lety jsme tady měli dokonce dvacet procent, a taky jsme to přežili. A už se mě na to neptejte, o inflaci mluvím pořád, už mě to nebaví. Skutečná lehkost bytí.

Reklama

Markantní rozdíl mezi obavami lidí z budoucího vývoje a přezíravého nadhledu elit.

Jak se tedy má člověk, a také stát postavit k nevídanému růstu cen?

Jsou dva možné přístupy. Jeden praví, že je třeba šetřit, utáhnout si pověstné opasky, nějak to přetrpět, víc se snažit a zvládnout to vlastními silami. Typickým zastáncem této varianty je Česká národní banka. Prostě všichni zchudneme, jak říká její guvernér Jiří Rusnok. Nabízí se laciná poznámka, tomu se to mluví.

Druhou stranu reprezentují odbory. Zdražuje se? Pak nechť firmy zaměstnancům inflaci kompenzují. Nebo stát. Nebo Evropská unie. Prostě někdo.

Oba přístupy mají svoji logiku. V prvním případě se argumentace uvíjí směrem, že když ceny enormně rostou, je potřeba zdražit, například výší úroků. Aby lidé přišli o choutky utrácet. V druhém případě je logikou, že zaměstnanci za inflaci nemohou, a když mají majitelé firem na investice a na svá drahá firemní auta, měli by mít i na zvýšení platů zaměstnanců.

Reklama

Generální ředitel Penamu a člen představenstva skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík.

Chleba může stát i stovku a rohlík deset korun, záleží teď na vládě, říká šéf Penamu

Až raketově rostoucí ceny potravin zejména kvůli dražším energiím, pohonným hmotám a dopadům války na Ukrajině je zásadní problém, který musí vyřešit zejména vláda, míní šéf tuzemské pekárenské jedničky společnosti Penam ze skupiny Agrofert Jaroslav Kurčík. „Česká republika si musí říct, jestli chce říkat: Budu volná, otevřená ekonomika, ale holt tady budou drahé potraviny. Anebo do toho zasáhne a řekne: Ne, musím obyvatele zabezpečit. Je to o sociálním smíru,“ říká.

Přečíst článek

Která logika je správná?

Po pořádku. Společenský sentiment skutečně není dobrý, spousta lidí věští chudobu, špatné časy. I lidem, kteří dosud dobře vycházeli s penězi a hrdě se mohli řadit ke střední třídě, teď chodí desetitisícové faktury za plyn. A zdražuje i vše ostatní. To už je o nervy. Idiotská válka Rusů na Ukrajině takové úvahy jen podporuje.

Zastánci „protrpění se“ inflací pomocí vyšších úroků tvrdí, že v Česku se máme vlastně dobře. A to v podstatě nelze popřít. Sice si málokdo z nás pamatuje, co bylo před deseti lety, ale objektivně lze říct, že se máme lépe. Před deseti lety bylo v Česku 4,5 milionu aut, nyní jich je 6,3 milionu. A auto, to je pro Čecha míra. Průměrný plat za posledních deset let vzrostl o 56 procent. Inflace o „pouhých“ 22 procent. I když započítáte letošní očekávanou rekordní inflaci, pořád bude kumulovaný růst cen za deset let „jenom“ 35 procent. Menší než u platů. Nezchudli jsme.

Štěpán Křeček, ekonom BHS

Křeček: Putinova inflace lidem sníží životní úroveň

Ukrajinci budou tlačit na zvýšení cen nájmů i vybavení bytu.

Přečíst článek

Ani apel na vlastní aktivitu není mimo. Ano, každý by se měl v první řadě snažit sám za sebe, a nečekat, že mu stát bude něco kompenzovat. Ostatně, z jakých peněz by ta kompenzace byla? Od státu? Od Unie? A co je to za peníze? Buď jsou vybrány na daních, nebo jsou na dluh. Který budou splácet naše děti. Pokud z daní, zazvoňte rovnou u svého souseda řekněte mu do očí, že chcete víc jeho peněz.

Je tu však i druhá strana věci. Zaměstnanci skutečně nemohou za zdražování. Všechny ty drahé cihly, ocel, železo, plyn, potraviny a tak dále, na tom všem si obchodní či výrobní firmy udrží svou ziskovost. Prostě přenesou ceny na koncového zákazníka. Majitelé netrpí. Zvednou ceny. Vše platí koncový odběratel, spotřebitel. Což znamená, že firmy by se neměly vymlouvat na budoucí investice, a měly by řádně platit zaměstnance.

To však neřeší problém s inflací. Problém, o kterém věhlasní ekonomové tak neradi diskutují. A vůbec se nechci pouštět do debaty, zda je inflace zavlečená či domácí. Nyní už je samozřejmě z větší části kvůli vnějším faktorům, kvůli válce na Ukrajině. To za Andreje Babiše a jeho „boje“ proti covidu, který stál státní kasu osm set miliard korun navíc, ještě neplatilo.

Peníze, ilustrační foto

Lukáš Kovanda: V Česku začal historicky rekordní pád životní úrovně

V Česku už začal historicky největší pokles životní úrovně, jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.

Přečíst článek

Takže zpět ke klíčové otázce. Má stát kompenzovat lidem růst cen? Máme se inflací „projíst“ na úkor budoucích generací, nebo ji „protrpět“? Vláda se, a teď pozor, pochvala, zatím staví k problému věcně. Zvedá sociální dávky, podporuje chudé. Střední třída, pokud tady ještě nějaká je, se bude muset inflací protrpět. A ty složenky posplácet.

Hlavně, pane bože, ať nikoho nenapadne, abychom se inflací proinvestovali. To by zase bylo zbytečně rozlitého betonu.

>>>>>> Vše k inflaci čtěte zde <<<<<<

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Přečíst článek

Reklama

Související

Dalibor Martínek: Soumrak hospod přichází. Kuchyňky firem se plní zaměstnanci s krabičkami

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Vynechat maso, sprchovat se studenou, pít zelený čaj. Probouzí se moudrost národa

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Přišly nové zálohy. Půjde se do ulic, nebo lidé zatnou zuby?

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme