Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Čínské burzy se zatřásly. Nový Mao jde tvrdě proti tech miliardářům
Akciové tituly pevninské Číny obchodované na hongkongské burze se v pondělí propadly o 7,3 procenta. Jedná se o nejhlubší propad příslušného ukazatele – Hang Seng China Enterprise Index – od světové finanční krize roku 2008. Prudce rovněž oslabil hlavní ukazatel hongkongských akciových titulů – Hang Seng –, jenž ztratil 6,4 procenta. Slábnou také čínské akcie obchodované jinde ve světě, třeba v USA.
Jde o nejhorší reakci ukazatele Hang Seng China Enterprise Index na výsledek vrcholného sjezdu komunistické strany, konaného jednou za pět let, od roku 1994, kdy začal být daný ukazatel sestavován.
Výsledek by přitom byl zřejmě ještě horší, pokud by Čína nevykázala překvapivě solidní údaj k růstu své ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Čínská ekonomika od července do září přidala meziročně 3,9 procenta, zatímco podle expertů to nejspíše měla být jen 3,4 procenta.
Navzdory pozitivnímu překvapení z čínské reálné ekonomiky tedy pevninské akcie obchodované v Hong Kongu zlevnily na svoji nejnižší úroveň (za celé období od roku 2001) vůči americkým akciím zařazeným do stěžejního indexu USA, Standard & Poor’s 500, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Koncem roku 2001 přitom Čína byla přijata do Světové obchodní organizace, což je zásadní milník jejího ekonomického i geopolitického vzestupu posledních desetiletí.
Akcie v Hongkongu po sjezdu čínských komunistů zahájily nový týden prudkým poklesem. Hlavní index Hang Seng před koncem obchodování odepisoval zhruba sedm procent. Ztráty ale mají také akcie v pevninské Číně. Trh výprodejem reaguje na předpoklady, že dosavadní prezident Si Ťin-pching a jeho nový tým budou v nadcházejícím funkčním období preferovat ideologii na úkor ekonomiky.
Investoři prchají z Hongkongu. Paniku na burzách vyvolali čínští komunisté
Money
Až příliš hladký průběh vrcholného sjezdu čínských komunistů, jenž skončil o víkendu, je pro trhy špatnou zprávou. Burzy stahovaly dolů předně technologické tituly typu Alibaby. Na sjezdu totiž svoji moc upevnil stávající prezident Si Ťin-pching, který tak bezprecedentně započíná své třetí funkční období. Stává se tak nejdéle vládnoucím čínským „kormidelníkem“ od dob Mao Ce-tunga.
Si přitom uplatňuje razantní postoj vůči právě technologickým firmám. Jedni mají za to, že tak činí z obavy, aby mu technologičtí byznysmeni, jakým je třeba Jack Ma, nepřerostli přes hlavu. Jiní míní, že nechce dopustit přílišné bohatnutí úzké skupiny technologických podnikatelů a vrcholných manažerů jejich firem, které by dále markantně rozevíralo nůžky bohatství čínské společnosti a zadělávalo tak na její nebezpečnou destabilizaci.
Prezident Si se ovšem po sjezdu v nejužším vedení politbyra obklopí nejen loajalisty, trhu méně nakloněnými pohlaváry, ale také zastánci tvrdé linie postupu vůči covidové nákaze. Trhy tak padají i z důvodu obavy, že režimní politika nulové tolerance covidu nezmírní.
Město Čchao-čou na jihovýchodě Číny plánuje postavit větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než mají úhrnem všechny elektrárny v Norsku. S odvoláním na pětiletý plán města v provincii Kuang-tung o tom informovala agentura Bloomberg. Čchao-čou hodlá zahájit práci na projektu do roku 2025. Výkon větrné farmy, která se bude nacházet v Tchajwanském průlivu ve vzdálenosti 75 až 185 kilometrů od pobřeží, bude podle zmíněného plánu činit 43,3 gigawattu.
Čína plánuje větrnou elektrárnu na moři s větším výkonem, než má Norsko
Money
Podle oficiálních čínských statistik, jež je ovšem třeba brát s jistou rezervou, je dosavadní tvrdý postup Peking vůči covidu účinný. Vždyť třeba ve Spojených státech podlehlo covidu dosud přes milion lidí. Navzdory tomu, že Čína je více než čtyřikrát lidnatější než USA, covid si tam dosud vyžádal jen něco přes 5000 obětí. Přitom pokud by měl počet covidových úmrtí vzhledem k lidnatosti odpovídat situaci v USA, muselo by být v Číně těchto úmrtí zhruba 4,2 milionu.
Zastánci nulové tolerance vůči covidu se obávají, že zmírnění restrikcí by mohlo způsobit citelný nárůst počtu zemřelých a rovněž destabilizovat společnost. Raději tak volí cestu restrikcí, které ovšem zapříčiňují slabší hospodářský růst, čímž omezují ziskovost firem obchodovaných na burzách pevninské Číny i Hongkongu.
Hlavní akciový index v Hongkongu je nejníže od finanční krize v roce 2009. Vytrvale klesá už téměř dva roky a za jeho nejnovější potíže může podle analytiků postoj nového správce Hongkongu. Ten podle nich ve své středeční řeči nenastínil žádný konkrétní plán, jak zastavit sílící vliv jiných finančních center v Asii, zejména pak Singapuru.
Investoři už Hongkong odepsali. Akcie tam od začátku roku spadly o třetinu
Money
