Topolánek: Přechod z uhlí na ekologičtější paliva bude teplárny stát 180 miliard
Náklady na modernizaci tuzemských tepláren, jejichž provozovatelé budou muset do roku 2030 nahradit staré technologie spalující uhlí novými zdroji tepla i jeho rozvody, se budou pohybovat kolem 180 miliard korun. Projekty jsou financovány pomocí dotací z modernizačního fondu, teplárny v něm mají k dispozici 87,5 miliardy korun. Na dnes zahájené dvoudenní konferenci Dny teplárenství a energetiky v Olomouci to řekl předseda Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Teplárny do roku 2030 přejdou z uhlí, které je nyní hlavním palivem, převážně na zemní plyn, pevnou biomasu a biometan. „Celkové investice do roku 2030 odhadujeme na 180 miliard korun,“ uvedl Topolánek, podle kterého úspěšná transformace tuzemského teplárenství je podmíněna přijatelnou podobou legislativy EU a zajištěním odpovídajících prostředků v programu zaměřeném na podporu modernizace soustav zásobování tepelnou energií.
S EU je podle Topolánka kvůli mnohamiliardovým investicím tepláren nutné jednat o výši jejich přiměřeného zisku, která zohlední náklady na modernizaci a tržní úrokové sazby. Topolánek upozornil, že při modernizaci tuzemského teplárenství bude důležitá také podpora tepla vyráběného z obnovitelných zdrojů a zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
V energetice se pohybuje již 15 let. Je dlouhodobým odpůrcem spekulací na trzích s energiemi. V současnosti se Jan Palaščák věnuje budování skupiny Amper, v níž mimo jiné vyvíjí fintechové energetické start-upy CO2IN či Amper Meteo. V roli poradce je členem klimatické komise hlavního města Prahy, které se nyní potýká s problémy při nákupu energií. „Už je to téměř rok, co začaly dramaticky růst ceny plynu. Kdo neměl nakoupeno 90 až 100 procent budoucí spotřeby dopředu, má dneska velký problém,“ upozorňuje Palaščák.
Jan Palaščák: Nikdo pro Putina neudělal tolik, jako spekulanti na trhu s energiemi
Leaders
Uhelné technologii odzvonilo
Provozovatelé tepláren připravili stovky záměrů. Přibližně polovina plánovaných modernizací tepelného zdroje je postavena na spalování zemního plynu, pětina počítá s přechodem na biomasu a desetina je zaměřena na energetické využití odpadů. Plánovány jsou také modernizace tepláren za využití tepelných čerpadel, elektrických kotlů, bioplynu, využití odpadního tepla a různé kombinace zdrojů a paliv. Schváleny jsou už dotace na projekty tepláren přes 40 miliard korun.
Například energetická společnost ČEZ plánuje do roku 2030 investovat do modernizace a transformace svých teplárenských lokalit na nová paliva podle dřívějších propočtů 30 až 40 miliard korun. Více než miliardu korun bude stát modernizace Teplárny Přerov. Nové kotle budou spalovat biomasu a tuhá alternativní paliva vyrobená z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Uhelná technologie bude v přerovské teplárně po instalaci nových kotlů odstavena.
V případě zastavení dodávek ruského plynu do Evropské unie, o kterém se hovoří v souvislosti s dalšími sankcemi proti Rusku kvůli jeho vojenskému útoku na Ukrajinu, by Česká republika nemohla rychle nahradit obrovský výpadek z jiných zdrojů a ocitla by se bez této důležité energetické suroviny. Nedostatek plynu by ohrozil výrobu tepla, dodávky plynu do domácností a firem, jelikož Česko je téměř ze 100 procent závislé na ruském plynu. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky to řekl předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.
Mirek Topolánek: Bez plynu z Ruska tu máme zpátky středověk
Názory
Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.
Miliardář Jan Řežáb našel byznys budoucnosti. Odpad pálí plazmou
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
