Zelené sny střídá uhelná realita. Pálí se víc než před covidem

Globální kapacita uhelných elektráren se loni zvýšila téměř o jedno procento na 2100 gigawattů (GW). Přispělo k tomu zvýšení poptávky po elektřině po oživení z pandemie nemoci covid-19, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnila americká ekologická skupina Global Energy Monitor (GEM).

Celkem je v 79 zemích světa v provozu více než 2400 uhelných elektráren. Ve výstavbě je jich dalších více než 189. „Je to nárůst o malé číslo,“ uvedla analytička GEM Flora Champenoisová. „Ale přichází v době, kdy svět potřebuje dramatický pokles kapacity, nikoli nárůst.“

Vědci a aktivisté tak naléhají na svět, aby přešel od uhlí k čistším zdrojům, jako je solární a větrná energie, vzhledem k tomu, že uhlí při spalování vypouští nejvíce oxidu uhličitého.

V Číně, která je největším světovým znečišťovatelem klimatu, kapacita nových elektráren vzrostla o 25,2 GW. Tento růst téměř vyrovnal uzavření uhelných elektráren s kapacitou 25,6 GW ve zbytku světa. Čína slíbila, že její emise oxidu uhličitého dosáhnou vrcholu před rokem 2030 a že do roku 2060 bude uhlíkově neutrální.

Svět se ale v poslední době zaměřil hlavně na energetickou bezpečnost, a to kvůli výpadkům elektřiny a geopolitické nejistotě od invaze Ruska na Ukrajinu. Země, jako je Německo, také znovu uvažují o zvýšení využívání uhlí, aby tak nahradily zemní plyn z Ruska.

Až se vyřeší plyn, musí se Evropa zbavit závislosti na ruském uranu. Česku by to trvalo roky

Money

Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Spojené státy, které jsou druhým největším producentem emisí oxidu uhličitého, se na listopadovém jednání Organizace spojených národů o klimatu spolu s dalšími zhruba 40 zeměmi zavázaly, že do konce roku 2022 ukončí mezinárodní financování většiny projektů využívajících fosilní paliva. Vláda prezidenta Joea Bidena ale možná brzy zváží výzvy k udělení výjimky ze svých slibů, protože situace na energetických trzích je napjatá kvůli invazi na Ukrajinu, upozornil tento týden jeden z představitelů USA.

Kapacita nově budovaných uhelných elektráren se však loni snížila, a to o 13 procent na dosavadní minimum 457 GW. V roce 2020 naopak poprvé od roku 2015 kapacita nově budovaných uhelných elektráren vzrostla.

Lukáš Kovanda: Pokud se EU odpojí od ruských energií, benzín bude v Česku za šedesát

Názory

Německo spadne do recese, pokud dojde k odpojení dodávek ruského plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. Jeho ekonomika by se letos propadla o takřka dvě procenta. Vyplývá to z včera zveřejněných propočtů Bundesbanky. Cena ropy Brent by podle ní v případě zastavení dodávek vylétla až nad 170 dolarů za barel. Takže pohonné hmoty by se v Česku prodávaly minimálně za 60 korun na litr. Před úplným odpojením EU od ruské ropy dále varuje americká ministryně financí Janet Yellenová. Jak moc je scénář odpojení nyní reálný?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek