Na jedné straně slýcháme, jak jsou obnovitelné zdroje stále levnější a praktičtější, ale zároveň země i firmy dávají zelené projekty k ledu. Ačkoli by se technologie našly váhavost politiků a firem ekologickou transformaci brzdí.
Energetická skupina ČEZ dokončila převzetí většinového podílu v největším tuzemském distributorovi plynu GasNet. Touto akvizicí ČEZ podporuje přechod teplárenství od uhelné energetiky k zemnímu plynu a vodíku, oznámila firma. Za 55,21 procenta v distribuční firmě ČEZ zaplatil 846,5 milionu eur (zhruba 21,2 miliardy korun). Prodávaný podíl dosud spravovala společnost Macquarie Asset Management.
Energetická společnost ČEZ použije na přechod uhelné elektrárny v Mělníku na nový plynový zdroj dotaci 308 milionů eur, tedy zhruba 7,53 miliardy korun. Peníze firma získala z modernizačního fondu. Současné uhelné bloky elektrárny má nahradit nový paroplynový zdroj s horkovodní akumulací tepla. Informoval o tom Ekonomický deník. Jde o zatím největší dotaci z modernizačního fondu.
Německá společnost Thyssenkrupp jedná s českou energetickou společností EPH podnikatele Daniela Křetínského o možném vytvoření společného podniku se svou ocelářskou divizí Steel Europe. EPH by mohla podnik podpořit svými odbornými znalostmi v oblasti energetiky, uvedl Thyssekrupp ve sdělení, ve kterém rozhovory s EPH označil za konstruktivní a otevřené.
Nadcházející zimní měsíce mohou nemilosrdně poukázat na nedostatečné zateplení domu a odhalit i další problémy, spojené i s možnými vyššími účty za energie. Co s tím? Jedním z řešení může být možnost využití státního programu Nová zelená úsporám. Ten pomůže s výměnou starých kotlů, instalací fotovoltaiky nebo úsporného systému na ohřev vody ale třeba i s výstavbou pasivního domu nebo vybudováním zelené střechy.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Česká průmyslová skupina MTX Group Petra Otavy bude v horizontu následujících šesti let investovat více než 7,5 miliardy korun do udržitelných projektů, modernizace a zelené transformace svých podniků a technologií. K naplňování dlouhodobé strategie pomůže i její nově založená energetická divize MTX Renewables.
Největší portugalská energetická společnost EDP investuje 25 miliard eur (zhruba 586 miliard korun) do obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2026 chce jejich instalovanou kapacitu téměř zdvojnásobit na 33 gigawattů (GW). Ve svém strategickém plánu uvedla, že 21 miliard eur investuje její větrná a solární divize EDP Renováveis, což je čtvrtý největší producent obnovitelné energie na světě, čtyři miliardy eur pak budou směřovat do elektrických sítí.
Demonstranti z řad původních obyvatel a ekologických aktivistů, včetně Švédky Grety Thunbergové, zablokovali přístup k několika norským ministerstvům. Požadují odstranění větrných turbín z pastvin, které tradičně využívají domorodí chovatelé sobů Sámové, informovala agentura Reuters.
Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Krize naopak rozšířila využívání obnovitelných zdrojů energie, poptávka po nich by měla růst i v příštím roce. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor.
Poslanci Evropského parlamentu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Dnešním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
