Globální proměny vrací vítr do plachet americké ekonomiky. USA aktivně prosazují své zájmy, business čte dobře vodu a nikdo nečeká v těchto turbulentních časech na ohlodané kosti. V Asii se započal proces decouplingu, kdy se mnohé ekonomiky stále vehementněji emancipují od Číny a snaží se těžit z rivality obou mocností. Samotná Čína se nachází uprostřed probíhajících, nastupujících či potenciálních krizí, píše v komentáři ekonom ve společnosti J&T David Havrlant.
Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.
Budoucnost je vždy nejistá, nicméně se hodí mít o nadcházejícím vývoji ucelenou představu. Ta se samozřejmě nemusí nutně naplnit. I tak je výhodné mít možnost porovnat, zda se ekonomická realita ubírá lepším či horším směrem oproti našim očekáváním. Makroekonomická predikce JTIS předpokládá návrat americké ekonomiky k příznivému standardu v průběhu příštího roku. Hlavní rizika pro hladký průběh zachycují alternativní scénáře.
Výkon amerického hospodářství je na trendu, napětí na trhu práce zvolna ustupuje, měnová politika se vyvázala z epizody ultra nízkých úrokových sazeb. Ekonomika je připravena těžit z probíhající přestavby globálních dodavatelských řetězců, očekávané zpomalení globálního ekonomického růstu ustojí. Evropa naopak utrpí v důsledku probíhající deglobalizace a fragmentace hospodářské ztráty, neb není ani odhodlána efektivně bránit své zájmy, ani schopna produktivně využít nově vznikajících příležitostí. Jak hluboký bude její pád je nejisté, píše ve svém komentáři ekonom z J&T David Havrlant.
Nová studená válka mezi ideologickými bloky se odehrává mimo jiné na poli současného i budoucího ekonomického blahobytu. Hospodářský růst je obvykle doprovázen sociální stabilitou, konjunktura uvolňuje prostředky pro výzkum a vývoj. Kapitál následuje inovace a utváří prostředí pro další rozvoj stran financí, infrastruktury a znalostí. Pokud chce demokratický blok uspět, musí se znovu naučit nastavovat podmínky pro ekonomický růst a zejména jej vidět jako hodnotu, kterou je třeba podporovat a chránit, píše ve svém komentáři ekonom J&T David Havrlant.
Paranoidní naladění mezi velkými ekonomickými celky sílí spolu s tím, jak se vytrácí synchronizovaný ekonomický růst. Ochota ke spolupráci je jen loňský sníh, přičemž se každý snaží udržet nebo získat, co se dá. Ostrovy budoucí prosperity se tak poměrně rychle profilují. Více než kdy jindy platí: kdo chvíli stál, už stojí opodál.
Americká ekonomika absorbuje razantní normalizaci měnové politiky nad očekávání dobře. Reálná aktivita již roste v souladu s dlouhodobým trendem, nezaměstnanost zůstává rekordně nízko při přílivu nových pracovníků, inflace přitom výrazně zpomalila. Soukromé i veřejné investice poskytují solidní základ pro pozitivní výhled. Co by se tedy mohlo pokazit? Něco přece. Vysoké ceny ropy a příliš slabá Čína představují hlavní hrozby pro americkou i globální ekonomiku, míní analytik J&T David Havrlant.
Nárůst pomyslné vzdálenosti Číny od západních obchodních partnerů se viditelně propisuje do širšího makroekonomického rámce. Akcentování ideologicko-politického rozkolu přináší již nyní znatelné rozpojení ekonomické dynamiky, která může vyústit ve střednědobou ekonomickou divergenci. Proces asynchronizace se přitom rozvíjí v podmínkách nebývalé fluidity globálního kapitálu. Tím je situace nová a důsledky není snadné předvídat, zejména pokud bude přítomen zesilující Matoušův efekt.
Stále se hledají nové důvody, proč ekonomika USA spadne do recese. Ta se přitom opakovaně odsouvá na další půlrok. Je to mimo jiné tím, že jsou při činu strukturální posuny, které jsou mnohem rozsáhlejší než přechodné zaváhání v rámci hospodářského cyklu, píše ve svém komentáři pro Newstream analytik J&T David Havrlant.
Inflace je v globálním měřítku na ústupu, měnové autority si však ještě nemohou zcela oddychnout. Alespoň ty prozíravé se budou mít prozatím na pozoru. Do poklesu přechází část cen souvisejících s nabídkovou stranou, avšak poptávková inflace se může ještě přihlásit o slovo. Tu obvykle krotí utažená měnová politika, která se manifestuje například kladnou reálnou úrokovou sazbou nebo snížením množství peněz v ekonomice. Analytik J&T David Havrlant ve svém komentáři pro Newstream shrnuje, v jaké pozici jsou na této křižovatce tři ekonomiky.
Nedávné pády regionálních bank v USA předjímají vrchol utahování měnových podmínek, i když se velmi pravděpodobně nepřetaví v kataklyzmatický šok, který by poslal americkou a nejspíše i světovou ekonomiku ke dnu. Nastávající zpřísnění úvěrových podmínek v základním scénáři makroekonomického výhledu nicméně přispěje k přechodnému oslabení domácí spotřeby a urychlí tak nástup poptávkové dezinflace. Ta umožní postupnou normalizaci měnové politiky vedoucí ke zrychlení ekonomického růstu na trendové hodnoty v průběhu příštího roku.
Úrokové sazby v USA vyletěly vzhůru nejrychleji od osmdesátých let. Levné peníze a snadné úvěry, které jsou považovány za motor ekonomické expanze, jsou věcí minulosti. Objevují se první významnější oběti v bankovním sektoru. Poměrně spolehlivé indikátory recese, jako je inverze výnosové křivky, jsou nejvýraznější za poslední čtyři dekády. Recese nicméně delší dobu nepřichází. Postačí pro případný ekonomický pád mírný negativní impulz, nebo se musí dostavit systémové selhání výraznějšího kalibru? Na to ve svém komentáři pro Newstream odpovídá ekonom David Havrlant z J&T.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
„Stran ekonomického vývoje v USA máme v týmu JTIS pro tento rok tři scénáře. Přitom možnost jejího propadu sice zůstává na stole, posouvá se však směrem k nižší pravděpodobnosti,“ komentuje pro Newstream David Harvlant z J&T. Rozhodný boj Fedu s inflační hydrou podle něj nese výsledky, což otevírá prostor pro střednědobou expanzi reálné ekonomiky i růst akciových trhů.
Co přinese nadcházející rok pro americkou ekonomiku? Nejen ekonomové a investoři si kladou tuto otázku a podle svého přesvědčení upravují prognózy a přeskupují portfolia. Výhled je v nynější situaci velmi nejistý a osciluje mezi fundamentálně odlišnými scénáři. To se odvíjí zejména od horizontu působení měnové politiky, respektive zpoždění, s nímž se nastavení měnových podmínek propisuje do jednotlivých segmentů ekonomiky. Přitom nadále platí: když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu.
Kyjevská správa oznámila urgentní evakuaci dvou nemocnic v metropoli kvůli obavám z možných ruských 🚀 úderů na tato zdravotnická zařízení. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Jedno z evakuovaných zařízení je podle úřadu dětská nemocnice.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) 👨 Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v pondělí vedení strany, že dostával malé balíčky a že žádné peníze nepřijímal. Dnes o tom informoval magazín Der Spiegel.
Je naivní se domnívat, že pokud by Rusko zvítězilo na Ukrajině, jeho tanky se na našich hranicích 🛑 zastaví. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl v projevu na univerzitě Ludovika v Budapešti, kde dopoledne jednal se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem.
Bývalý rumunský prezident Ion Iliescu, který se stal hlavou státu po pádu Ceaušescova režimu na konci roku 1989, byl 👨⚖️ obviněn ze zločinů proti lidskosti. Stalo se tak v souvislosti s vyšetřováním potlačení protestů z června 1990, kdy zemřeli nejméně čtyři lidé, napsala agentura AFP. Obviněni byli i tehdejší premiér Petre Roman a šéf tajné služby Virgil Magureanu.
ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní 🏭 teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026. Novinářům to v Dětmarovicích řekli zástupci skupiny ČEZ.
Francie a Německo dnes podepsaly memorandum o 🤝 společném vývoji a výrobě tanku budoucnosti, který má nahradit současné válečné stroje obou zemí. Miistři zahraničí Sébastien Lecornu a Boris Pistorius to během schůzky v Paříži označili za významný milník, od něhož však k hotovému tanku zbývá podle nich ještě dlouhá cesta, informovaly tiskové agentury.
Soud na ruském Dálném východě odsoudil podnikatele 👨 Olega Kana, známého jako krabí král, k 17letému vězení za objednání vraždy konkurenta. Informovala o tom list Kommersant, podle kterého byl Kan souzen v nepřítomnosti. Před ruskou spravedlností se skrývá na neznámém místě v cizině, přičemž kolují zvěsti, že zemřel v Británii.
Britská těžební společnost Anglo American ❌ odmítla nabídku na převzetí, kterou jí předložil australský rival BHP Group. Firma uvedla, že částka 31,1 miliardy liber (zhruba 912 miliard korun), kterou BHP nabízí, ji výrazně podhodnocuje. Nebere ani v potaz potenciál, který má podnikání firmy do budoucna, uvedl podnik ve zprávě určeném regulačním orgánům. Spojením by vznikl největší producent mědi na světě.
Největší ruská banka Sberbank v prvním čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 11,3 procenta na 397,4 miliardy rublů (téměř 101 miliard korun). Banka současně v dnešním oznámení výrazně zvýšila prognózu růstu úvěrů pro drobné zákazníky na letošní rok.
Antimonopolní úřad povolil holdingu CE Industries Jaroslava Strnada nákup potravinářské společnosti 🍏 Fruta Podivín, kterou dosud vlastnil koncern Orkla Foods. Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, uvedl úřad.