„Malý výlet“ se protáhl na půl roku. Trumpova válka s Íránem naráží na limity
Donald Trump vstupoval do války s Íránem s tím, že půjde o krátký konflikt. Po půl roce ale Teherán stále odolává, Hormuzský průliv funguje jen omezeně a Washingtonu se tenčí zásoby munice. Americká administrativa proto stále více sází na sankce a ekonomický tlak, píše agentura AP.
Válka s Íránem měla být podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jen „malým výletem“ na několik týdnů. Dnes ale konflikt trvá přesně půl roku a jeho konec není na dohled. Washingtonu se navíc tenčí zásoby munice a místo dalších útoků začíná stále častěji mluvit o sankcích a ekonomickém tlaku, píše agentura AP.
Trump přitom dál tvrdí, že americké útoky zdevastovaly íránskou ekonomiku, zničily část vedení země a výrazně oslabily její vojenské kapacity. Írán ale nepřestal vzdorovat a našel silnou páku v podobě Hormuzského průlivu, kterým prochází významná část světového obchodu s ropou a plynem.
Trump opakuje, že průliv zůstává otevřený. Ve čtvrtek uvedl, že jím za předchozí den proplulo 24 lodí. Před válkou se přitom denní průměr pohyboval kolem 130 plavidel.
Trumpovo tažení proti „woke“ už není jen kulturní válkou. Má totiž i velmi konkrétní finanční efekt: miliony dolarů míří do americké státní kasy. Firmy raději platí za urovnání sporů, než aby se s ní pouštěly do dlouhých a nákladných soudních bitev. Například nyní Deloitte, přestože obvinění z pozitivní diskriminace odmítá, zaplatí. A ne málo, v přepočtu skoro půl miliardy korun. 
Tažení proti „woke“ vynáší Trumpovi stamiliony
Politika
Válka, které se Trump chtěl vyhnout
Pro prezidenta, který dlouhodobě staví na heslu „Amerika na prvním místě“, je vleklý konflikt politicky nepříjemný. Trump v minulosti kritizoval své předchůdce za dlouhé války v Iráku či Afghánistánu a během kampaně sliboval, že se podobným „nekonečným válkám“ vyhne.
Půl roku bojů s Íránem už ale podle AP stálo Spojené státy více než 37,5 miliardy dolarů a konflikt poškodil Trumpovu popularitu před listopadovými volbami do Kongresu.
Ve Washingtonu navíc sílí obavy, že spotřeba munice může začít ohrožovat celkovou bojeschopnost americké armády. Administrativa se proto stále více obrací k sankcím.
Trump zároveň tvrdí, že s návratem Íránu k jednacímu stolu není kam spěchat.
„Neplatí svým vojákům. Jsou ve velkých problémech. Mají velmi malé kapacity… Nechceme s nimi mluvit. Nepotřebujeme se scházet nebo tak něco,“ řekl ve čtvrtek novinářům.
Diplomacie zatím bez výsledku
Pákistán a Katar se snaží obě strany přimět k diplomatickému řešení. Katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání byl ve čtvrtek v Teheránu, kde se pokoušel oživit jednání mezi Íránem a Spojenými státy a přispět k obnovení provozu v Hormuzském průlivu.
Trump ale podle AP nejeví zájem vrátit se k podmínkám červnové dohody, která zajistila klid zbraní a vytvořila prostor pro jednání o trvalém míru. Místo toho tvrdí, že Írán zlomí ekonomický tlak a americká námořní blokáda jeho přístavů.
Podle geopolitické analytičky Aarathi Krishnanové Írán bezpochyby utrpěl vážné škody v důsledku vojenských úderů i dlouhodobých sankcí. Trump se ale podle ní může přepočítat, pokud očekává, že další zpřísňování sankcí přinese rychlý politický výsledek.
Íránská ekonomika čelí vysoké inflaci a příjem na obyvatele podle údajů Světové banky klesl z přibližně 8 tisíc dolarů v roce 2012 na 5 tisíc dolarů v roce 2024. Země ale podle Krishnanové zároveň dokázala vybudovat neprůhledné finanční a přepravní sítě, díky nimž prodává ropu i pod cenou a obchází část sankcí.
„Tato administrativa zcela podcenila íránskou odhodlanost. Tohle není pro Írán novinka,“ uvedla.
Spojené státy chtějí novými sankcemi co nejvíce izolovat Írán od světové ekonomiky a hrozí odříznutím od dolarového systému každému, kdo Teheránu pomáhá s finančními transakcemi. Největší dopad může mít americký tlak na Čínu, která odebírá zhruba 90 procent íránského vývozu ropy, ale také na SAE, Turecko, Irák a Indii.
Trump chce Írán ekonomicky udusit. Největší náraz může přijít v Číně
Politika
Washington hrozí úplnou izolací
Bývalý Trumpův bezpečnostní expert na Írán Richard Goldberg naopak tvrdí, že Teherán nyní čelí bezprecedentnímu tlaku. Nové sankce se podle něj mají zaměřit také na státy, které s Íránem obchodují.
„Měli bychom být svědky pokusu o to, aby Írán přišel o všechny únikové cesty, které dosud měl,“ uvedl Goldberg.
Ministr financí Scott Bessent tento týden pohrozil sankcemi zemím obchodujícím s Íránem a prohlásil, že Spojené státy chtějí Teherán ekonomicky zcela izolovat. Washington ale zatím sekundární sankce proti dalším státům nezavedl. Bessent připustil, že by takový krok znamenal hospodářské riziko také pro Spojené státy.
Čína, která je klíčovým obchodním partnerem Íránu, americký postup kritizuje a sankce označuje za nelegální. Když se Trumpa novináři ptali, proč ještě nezavedl sankce proti čínským bankám, odpověděl neurčitě.
„Kdo říká, že jsem je neuvalil? Nevíte, jestli už to nedělám. Nemusím přece všechno zveřejňovat, ne?“ řekl americký prezident.
