Biohacking: Prázdné kalorie jsou pro tělo to nejhorší
Je tu nový rok a toho chce řada lidí využít pro nový začátek v nějaké oblasti života. Velmi častým cílem je hubnutí, což je často motivací žít zdravěji. Není těžké si propojit, že zdravější život znamená často i váhu v rozumných mezích. Ale platí to i naopak, kdy štíhlejší tělo značí i zdravější životní styl?
Joel Fuhrman, lékař a autor bestselleru Jez, abys žil podle výzkumů dedukuje, že pouze 2,5 procenta populace v Americe má „štíhlé“ BMI - pod 23 pro muže a pod 22 pro ženy - díky zdravému životnímu stylu. Tyto hodnoty splňuje celkově 12,5 procenta obyvatel, ale onen rozdíl deseti procent představuje lidi nemocné a se závislostmi. Standardně se za hodnotu v normě považuje BMI pod 25, avšak Fuhrman upozorňuje, že v hodnotách mezi 22, respektive 23 až 25 existují lidé, kteří mají zdravotní problémy z přemíry tuku.
Těmi jsou většinou metabolické poruchy, které stojí za celou řadou civilizačních onemocnění. Takže i člověk s BMI 24 a průměrným životním stylem může mít prediabetes, vysoký tlak či i metabolický syndrom. Záleží na jeho genetických predispozicích a epigenetickém potenciálu.
Metabolický syndrom je souhrn rizikových faktorů, který významně zvyšuje pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob, cukrovky a hraje roli při vzniku dalších chorob jako je rakovina a má negativní vliv na celou řadu tělních pochodů. Metabolický syndrom zahrnuje vysoký krevní tlak, sníženou citlivost na inzulin, nízkou hladinu dobrého HDL cholesterolu, vysokou hladinu krevních triglyceridů a velké množství uloženého břišního tuku. Stačí mít tři tyto markery a máte diagnózu metabolický syndrom.
Metabolický syndrom je z drtivé většiny důsledkem nezdravého životního stylu většinou kombinující konzistentně nevhodnou stravu a absenci pohybu. Jak bylo zmíněno, vzniká z něho řada onemocnění, včetně srdečních onemocnění, na která v dnešní době umírá nejvíce lidí. Dobrou zprávou je, že metabolický syndrom lze z drtivé většiny zvrátit prostou změnou životního stylu.
Mantra kalorického deficitu
Pokud tedy máte vyšší BMI a chcete zhubnout, téměř vždy se tím chráníte proti vzniku metabolického syndromu. Racionální hubnutí pro trvalé výsledky musí zahrnovat dvě složky - kalorickou a nutriční. Nemůžeme jíst chronicky výrazně nadbytné množství kalorií a nemít nadváhu. Důležitým aspektem, který si málokdo uvědomuje je, že pokud jíte „prázdné kalorie“, je velmi jednoduché se konzistentně přejídat. A konzistentní chování je to, co vytváří zvyky, vzorce chování a potom hmatatelné výsledky.
Vlastně lze říci, že pokud průmyslově vyrobená strava, kterou nenajdeme přirozeně v přírodě, je primárním zdrojem našich každodenních kalorií, pomalu nejde se nepřejídat. Tyto potraviny nám totiž nesignalizují výživovou dostatečnost stravy a tělo nás nutí dále jíst a přitom doufá, že konečně sníme něco, co dám dodá nezbytné vitamíny, minerály a další živiny. Přejídáme se tedy makroživinami - kaloriemi - v marné snaze, že se nasytíme. Bez výživné stravy na mikro úrovni to jde ale špatně a výsledkem je většinou obezita.
Pokud tedy pouze omezíme kalorie a nezaměříme se i na mikronutriční vydatnost stravy, chutě nás pravděpodobně převálcují. Snížit kalorie pod úroveň, na kterou je naše tělo zvyklé ale lze přidáním primárně ovoce a zeleniny do naší stravy. Ty kromě mikroživin obsahují vlákninu, která nás také zasytí, protože tělo má receptory na objem stravy.
Pravidlo 80/20
Principy hubnutí jsou tedy celkem přímočaré - zakomponujeme dostatek zdravých potravin do jídelníčku a tělo si pak s těmi nezdravými v podstatě poradí. Platí zde pravidlo 80/20. Pokud 80 procent stravy je zdravé a 20 procent není, pravděpodobnost, že budeme trpět obezitou či nějakou nemocí z nezdravé stravy je minimální. Ale pokud už nadváhou trpíme, i malá změna k lepšímu, pokud je trvalá, bude mít velký vliv. Pokud si dáme každý den například smoothie, které se skládá z rozmixovaného ovoce a pár listů salátu, již za měsíc budeme zdravější, i když jinak pocitově nic jiného nezměníme. Pro strategii úspěšného hubnutí je vždy se cítit nasycený, což doporučených pět až deset porcí ovoce a zeleniny denně vždy přinese, i když pak zbytek dne jíme pouze podle chuti.
Seriál Biohacking
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
