Zajímá nás
Dalibor Martínek: Vláda nechala lidi s energiemi na pospas. Vymýšlí plány, ale nepomáhá
Levný tarif elektřiny, který vymýšlí ministr průmyslu, je jako chiméra. Nemá obrysy, nemá časové ukotvení, a vůbec se neví, zda se vůbec nějak promítne do koncových cen. Mezitím dodavatelé energií zvyšují zálohy násobně. A začínají posílat upomínky k jejich zaplacení. Platili jste dva tisíce měsíčně, teď už po vás chtějí šest. A bude hůř.
Lidé prostě dopady drahého plynu a elektřiny již konkrétně cítí. A musejí platit, jinou možnost nemají. Pokud nechtějí skončit v soukolí exekutorské mafie, kterou stát neustále drží při životě.
Dovolím si předpovědět, jak to s levným tarifem dopadne. Pokud nějaký vůbec vznikne. Stát pošle miliardy korun přes OTE, operátora trhu, dodavatelům energií. Ti peníze využijí, aby přežili. Doba je zlá. Na fakturách zákazníků se to neprojeví ani haléřem slevy.
Jediné reálné řešení, které vláda navrhuje, jsou sociální dávky na bydlení. To je hanebné řešení. Čeká snad vláda, až tady z nás všech budou chudáci odkázaní na sociální výpomoc? Chce, abychom se stali národem chudáků? A kde pak na dávky vezme peníze?
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat. 
Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely
Názory
Chápu, že viníky nejsou dodavatelé energií. Ti také běží o život, musejí energie někde nakupovat, zatímco na Ukrajině zuří válka. Nicméně, odnášejí to jejich zákazníci, s kterými se nyní vůbec nemažou.
Jsou dva klíčové důvody, proč žádná vládní podpora s energiemi stále nepřichází. A teď nemyslím dávky na bydlení. Mluvím o systémovém řešení. Prvním důvodem je, že ministr průmyslu energetice naprosto nerozumí. Karel Havlíček si Jozefa Síkelu v každé debatě na toto téma namaže na chleba. A to Havlíček není expert na energie a já nejsem fanouškem ANO.
Druhým důvodem je nekončící snaha ministra financí Stanjury držet rozpočet na uzdě. Aby to mohl Babišovi „ukázat“. Jenže na to teď není čas.
Ministerstvo financí plánuje v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok schodek 295 miliard korun, uvedla Česká televize. Šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) podle ní tento návrh ve středu představil vládě.
Stanjura navrhuje schodek rozpočtu pro příští rok necelých 300 miliard
Politika
Stanjura má ve vládě velký vliv. Je to matador mocenských her, a navíc, premiér financím příliš nerozumí. Ačkoliv Petr Fiala hezky mluví do televize, v tom se fakt zlepšil, jeho „velké plány“ na energetickou nezávislost jsou hodně vzdálené. A lidé mezitím krvácejí.
Stanjura si spletl dobu a pořád to nechce pochopit. Myslí si, že přišel napravit veřejné finance. Jenomže situace se změnila. Je válka. A v té je potřeba rychlých a účinných řešení. Ne nechat svůj lid postupně ekonomicky umírat. Jak praví přísloví, kdo rychle dává, dvakrát dává. Vláda nedává nic.
Výkup akcií ČEZ od minoritních akcionářů je zajímavá myšlenka. Ale od dluhů za energie Čechy neochrání. Španělsko a Portugalsko například zastropovaly ceny plynu. Musely si to samozřejmě předtím vyjednat v Bruselu. Česko nic. Naopak tu zaznívá argument, že se tímto krokem jižním zemím stejně nepovedlo zastavit rostoucí inflaci. To je argument lichý. Když vše zdražuje, můžete některé výdaje omezit. Ale energie prostě potřebujete. Dobu kamennou fakt nikdo v Evropě nechce.
Předseda vlády se v mimořádném projevu k národu podělil o své obavy z inflace, války na Ukrajině, a hlavně ze stále rostoucích cen energií. Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky. 
Jana Havligerová: Chápeme vás, pane premiére, my ty obavy máme taky
Názory
Odejít z Lipské energetické burzy ČEZ nechce a možná ani nemůže. Elektřina se tak prodává za víc než desetinásobek ceny, než za kterou se v Česku vyrábí. A to si kvůli elektřině drancujeme životní prostředí a šíříme emise. K ničemu. V ČEZ naopak za pěkné zisky pobrali manažeři tučné odměny. Tady by byl prostor k úvahám pro kompetentního ministra průmyslu.
Němci vyhlašují stav ohrožení. Ten umožňuje různá nestandartní řešení. Česko, které je na plynu ještě víc závislé než Němci, ale opět nic. Levný vládní tarif energií je ve hvězdách. Zdá se, že s jeho pomocí hraje ministr průmyslu Síkela o svou existenci ve vládě. Lidem ani průmyslu nijak nepomáhá. A Petr Fiala se bojí, aby si nějakými vládními rošádami nepokazil obrázek při nastávajícím českém předsednictví Evropě. To nás vyjde pěkně draho.
Stát již nyní inkasuje téměř 80 až 90 procent veškerých zisků společnosti ČEZ a minoritní akcionáři si přerozdělí jen drobky. Zestátnění energetického giganta tak připomíná znárodňování, které se na úspěchu firmy podepíše výrazně negativně, píše v komentáři k vládním vizím budoucnosti ČEZ Arsen Lazarevič.
Arsen Lazarevič: Má ČEZ prodávat elektřinu mimo burzu? Ne. Měl by maximalizovat svoje zisky
Názory
