Bufet a toalety opět pro veřejnost. Luční bouda se vrací k běžnému provozu
Bouda omezila provoz 1. června, od té doby byla kvůli sporům majitelů se správou národního parku přístupná jen ubytovaným. Restaurace zůstává pro neubytované hosty přístupná po předchozí rezervaci.
Luční bouda v Krkonoších se ode dneška vrací do běžného provozu, pouze hotelová restaurace zůstává pro neubytované hosty přístupná po předchozí rezervaci. Turistům nabízí Luční bouda opět i bufet a toalety, sdělili na webu provozovatelé. Dosud byly tyto služby k dispozici pouze ubytovaným hostům a restaurace také neubytovaným návštěvníkům do vyčerpání kapacity.
Luční bouda omezila provoz 1. června, od té doby byla přístupná jen ubytovaným. Majitelé boudy to zdůvodnili spory se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP). Od 1. srpna provozovatelé znovu zpřístupnili restauraci i neubytovaným návštěvníkům, ale jen po rezervaci.
„Majitelé dojednali kompromis s ministerstvem životního prostředí. Na tomto základě otevře od soboty 9. srpna pro návštěvníky bufet a toalety. Vstup do restaurace bude umožněn na základě rezervace,“ uvedli provozovatelé. Rezervace je možná na webové adrese.
„KRNAP nám zabraňují, abychom provozovali jak Luční, tak i Labskou boudu. Jednáme s ministerstvem životního prostředí,“ řekl spolumajitel Luční boudy Stanislav Beneš. Podle něj dostali od ministerstva příslib, že na přechodnou dobu budou mít možnost v krizových situacích, například když budou potřebovat urgentně kvůli poruše, aby k nim dojel údržbář, poslat on-line žádost o výjimku ze zákona pro vjezd na Správu KRNAP, což by mělo vyřízení žádosti uspíšit.
Šikana? Jen dodržujte zákon!
Majitelé Luční boudy se 150 lůžky, restaurací a dalšími službami, která je v místě národního parku, kam je pro vjezd nutné získat výjimku ze zákona, obviňují Správu KRNAP ze šikany, ta to odmítá. Podle majitelů správa parku nezákonně pokutuje vjezd jejich dodavatelů k objektu, a tím ohrožuje jeho provoz. Stejná pravidla se vztahují na více než deset objektů v klidovém území KRNAP a přírodní zóně národního parku. Luční boudu v minulosti podpořily i některé další krkonošské boudy.
Správa KRNAP oponuje, že nebrání vjezdu zásobování ani servisu, který je pro provoz bud nutný. Není však přípustné, aby vozidla vjížděla do nejcitlivějších částí NP bez platné výjimky ze zákona, takový vjezd je pak nelegální, uvedl KRNAP.
O povolení pro vjezd je nutné požádat na Správě KRNAP pro každé vozidlo zvlášť. Správa výjimku uděluje bezplatně. Majitelé a nájemci nemovitostí v klidovém území mají na výjimku ze zákona nárok. Nařízení se vztahuje na veškerá motorová vozidla včetně dodavatelů restauračních a ubytovacích objektů. Podle některých boudařů ale vyřízení povolenek často trvá příliš dlouho, což jim komplikuje práci.
Luční bouda ve výšce 1410 metrů nad mořem patří k nejnavštěvovanějším horským boudám v Krkonoších.
Luční bouda v Krkonoších je od neděle 1. června přístupná jen ubytovaným. Majitelé omezením provozu protestují proti postupu Správy Krkonošského národního parku, která podle nich nezákonně pokutuje vjezd jejich dodavatelů k objektu a tím ohrožuje jeho provoz. Vyplynulo to ze sdělení majitelů Kláry Sovové a Stanislava Beneše. Národní park obvinění odmítá.
Po 400 letech uzavřeno. Luční bouda je kvůli sporu s parkem přístupná jen ubytovaným
Zprávy z firem
Sněhové pole známé jako Mapa republiky nad Modrým dolem v Krkonoších by mohlo odtát do konce května. Po uplynulé zimě chudší na srážky a teplém jaru odtává rychleji než v minulých letech. Stále tam může být okolo 2,5 metru sněhu, řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Správci parku zbytek sněhového pole zaměřovali za pomoci technologie GPS.
OBRAZEM: Mapa Česka v Krkonoších má rozlohu tenisového kurtu. Morava odtála
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
