Dalibor Martínek: Místo zvyšování platů by měl stát tisíce úředníků vyházet
Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Jurečka navrhuje růst tarifních částek od ledna o pět, nebo o sedm procent. Odbory požadují přidání o devět až deset procent.
A co se týká soukromého sektoru, odborářům se nelíbí, že čeští zaměstnanci podle staré statistiky, kterou někde vyhrabali, odpracují v průměru 37,8 hodiny týdně, zatímco němečtí asi 33 hodin. A ještě berou větší mzdy, v průměru trojnásobně.
Takže postupně. Za prvé, odbory tu jsou proto, aby neustále předkládaly nesmyslné návrhy. Pravicová, nebo rozumná vláda, by je měla držet na řetězu. Je fajn, že má pracovník zastání, ale jeho hlavní úlohou je práce. České pracovní právo je tak tuhé, že vzít pracovníka na plný úvazek je riziko. A do toho ještě odbory tuží muziku.
Růst mezd si mohou dovolit prosperující podniky. Tam je jistě dobré s vedením vyjednávat. Ale klást si plošné požadavky? To je mimo mísu.
Pár poznámek k aktuálním, červnovým výsledkům nezaměstnanosti. V Česku je to číslo pořád nízko 4,2 procenta, jedno z nejnižších v Evropě. Je to dobře, je to špatně? Takže pár poznámek k tomu. 
Dalibor Martínek: Nejsou lidi, stěžují si firmy. Ale nabízejí jen podřadné práce
Názory
Hromadné propouštění
Za druhé, veřejný sektor. Tam by místo zvyšování tarifních částek mělo nastat hromadné propouštění. Jak se například holedbala ODS před mnohými volbami, zmenšíme stát. Ten nyní zaměstnává asi 490 tisíc lidí. Za Fialovy vlády se jejich počet zvýšil téměř o dvacet tisíc. A ministr Jurečka se nyní handrkuje s šéfem odborů, o kolik se jim přidá? Absurdní. Ať se propouští, a výkonným nechť se potom přidá.
A za třetí, k počtu hodin v práci a platům v byznysu. Před dvanácti lety byli podle dat Eurostatu Češi v práci v průměru 41,5 hodin. Skoro nejvíc v Evropě. Jenže, být v práci neznamená pracovat. Nyní jsme si pohoršili o čtyři hodiny méně. Odboráři by řekli, že polepšili. Asi zapomněli, že práce šlechtí.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček uspořádal tiskovou konferenci, kam v rychlosti nahnal šéfa ČEPS, svého podřízeného, Martina Durčáka. Aby veřejnosti vysvětlili, že nikdo za nic nemůže, že to byla vyšší moc. Durčák se musel vrátit z dovolené, seděl před kamerami v tričku. Což není nic proti ničemu.
Dalibor Martínek: Přepálil se jeden drát a nikdo za nic nemůže? Takhle stát nemůže fungovat
Názory
Být v práci neznamená být efektivní. Češi v uvozovkách přenášejí jednu věc z místa na místo. Ne všude samozřejmě, v průměru. Němci jsou mnohem efektivnější, robotizovaní, digitalizovaní. A druhou věcí je zisková marže. Téměř sto procent českého automotive patří Němcům. Sice se u nás vyrábějí kvalitní součásti, a podniky jsou v této branži zainvestované, ale ceny určuje německý odběratel, který si marži koncového produktu určí sám. Proto ten propastný rozdíl v platech.
Jedinou cestou, jak to změnit, není tlak odborů. Je to o vlastním produktu. Jako to udělal třeba miliardář Zbyněk Frolík se svými postelemi. Aby to i v současné době šlo, měl by stát zjednodušit legislativu, zmenšit stát, neházet začínajícím firmám klacky pod nohy. To vláda ne. Raději se hádá s odboráři.
