Západ s pompou zabavil jachty ruských oligarchů. A se zatnutými zuby platí miliony za údržbu
Luxusní superjachty byly mezi prvními, které západní vlády zabavily ruským oligarchů po zavedení sankcí. Jenže jejich prodej je značně komplikovaný. A tak třeba malý ostrovní stát Antigua a Barbuda platí v přepočtu stovky tisíc korun týdně za údržbu jachty Alfa Nero (na hlavním snímku) dříve patřící fosfátovému králi Andreji Gurjevovi, aby nezplesnivěla a stala se nakonec neprodejnou, napsal deník The Wall Street Journal.
Dva tucty ozbrojených policistů a pět agentů FBI se loni jednoho časného rána vyrojili v přístavu Falmouth v malém ostrovním státě Antigua a Barbuda v Karibiku. Vnikli na Alfa Nero, 82metrovou megajachtu, o níž se předpokládá, že ji vlastní Andrej Grigorjevič Gurjev, ruský fosfátový magnát, na nějž USA uvalily sankce za spojení s prezidentem Vladimirem Putinem.
Drahá noční můra
Od té doby jachta v hodnotě 120 milionů dolarů (asi 2,75 miliardy korun) – dlouhá téměř jako fotbalové hřiště a vybavená bazénem, který lze proměnit v taneční parket – nečinně stojí v ospalém přístavu. Je plovoucí připomínkou ekonomické války Západu proti Rusku a zároveň potíží se správou zabavených miliardových ruských aktiv. Pro malou karibskou zemi s 93 tisíci obyvateli se také stala noční můrou, napsal deník The Wall Street Journal.
Fidži vydalo Spojeným státům luxusní jachtu za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi a 134. nejmovitějšímu obyvateli planety Sulejmanu Kerimovovi. Muž zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus, a jeho jméno se mezi jinými ocitlo na sankčních seznamech USA, uvedl deník The New York Times.
Další skalp ruského oligarchy. Fidži předalo Washingtonu megajachtu ruského „krále zlata“
Money
Daňoví poplatníci této země s omezeným rozpočtem v současné době platí 28 tisíc dolarů (asi 642 tisíc korun) týdně za údržbu kotvící lodi, včetně platu italského kapitána a dvou tisíc dolarů denně za naftu, aby udržovala v provozu klimatizaci. Pokud by se vypnula, mohla by se do 48 hodin rozšířit v útrobách lodi plíseň a potenciálně poškodit její vnitřek z tvrdého dřeva či třeba cenný obraz od Jeana Miróa na palubě.
Nyní šestičlenná posádka – která již spotřebovala lodní zásobu šampaňského, humrů a kaviáru – pracuje, aby zajistila, že superjachta bude moci jednoho dne odplout. „Vezmete tisíce dolarových bankovek, roztrháte je – a čeká se dál," řekl WSJ velitel přístavu Tom Paterson.
Státy zabavily desítky jachet, domů či obrazů
Od té doby, co na Ukrajinu vjely ruské tanky, zahájily desítky západních vlád bezprecedentní snahu tlačit na Putina, aby ukončil válku tím, že budou pronásledovat jeho bohaté přátele a spojence. Západní státy včetně Česka zabavily desítky megajachet, rezidencí, uměleckých děl a dalších aktiv ruských oligarchů. Jeden z nejznámějších ruských miliardářů Roman Abramovič přišel i o věhlasný fotbalový klub Chelsea.
Další z luxusních megajachet ruských oligarchů se kvůli protiruským sankcím dostala do hledáčku amerických úřadů. Soud ve Fidži rozhodl, že USA mohou zabavit plavidlo za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi Sulejmanu Kerimovovi, který zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus.
USA si brousí zuby na další megajachtu, patří prý králi ruského zlata Kerimovovi
Money
Prvotní impuls znepříjemnit život Putinovým spojencům zablokováním přístupu k jejich bohatství se s protahováním války vyvinul v kroky k trvalému zabavení jejich majetku. Zmrazení aktiva však okamžitě nedává úřadům právo jej převzít a prodat. V mnoha případech to přichází až po složitém právním úsilí ukázat, že sankcionovaní lidé spáchali zločiny, kvůli kterým byl majetek zabaven – což může trvat měsíce nebo roky, podotkl WSJ. A přestože hodnota zabaveného majetku ruských oligarchů dosahuje miliard dolarů, ze Spojených států na Ukrajinu z prodeje těchto aktiv činí pouhých 5,4 milionu dolarů.
Itálie vyčlenila na údržbu stovky milionů
V Itálii zabavili úředníci od jara 2022 nejméně čtyři jachty a 20 luxusních domů, stejně jako auta, umělecká díla a další předměty. Vyplývá to ze seznamu zmrazených aktiv, který má deník The Wall Street Journal k dispozici. Italská vláda loni vyčlenila 13,7 milionu eur (zhruba 384 milionů korun) na pokrytí naléhavých výdajů na údržbu majetku, jako jsou jachty a vily. Skutečné náklady jsou mnohem vyšší, uvedli italští představitelé. „Problémem jsou jachty," řekl WSJ nejmenovaný italský úředník. „Pokud bude válka pokračovat... provozní náklady by mohly potenciálně přesáhnout skutečnou hodnotu zabavené lodi," podotkl.
Obecně platí, že údržba velkých jachet stojí kolem 10 procent jejich hodnoty ročně, řekl WSJ Benjamin Maltby, právník společnosti Keystone Law, která se specializuje na poradenství v oblasti megajachet. K základní údržbě patří například čištění trupu a to, že klimatizační jednotky musí běžet téměř nepřetržitě. Také je třeba platit posádku, pojištění jachty a nájem v přístavech. A paradoxně je komplikované za tyto služby přimět platit samotné majitele jachet – sankcionované subjekty a osoby nesmějí používat západní finanční systém k převodu peněz bez zvláštního povolení od vlád, jehož získání může trvat měsíce nebo roky, dodal WSJ.
Putinův tlak a evropské sankce jsou hnací silou zběsilých převodů majetku ruských miliardářů zpět do vlasti. Z Evropy už takhle do Ruska a jeho spřátelených zemí zpět „přiteklo“ přes 50 miliard dolarů. Oligarchům ubývá míst, kam mohou svůj majetek uložit, protože na mnohé z nich se vztahují sankce USA, Velké Británie nebo Evropy.
Bilionové majetky ruských oligarchů proudí zpět do vlasti
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
