Další skalp ruského oligarchy. Fidži předalo Washingtonu megajachtu ruského „krále zlata“
Fidži vydalo Spojeným státům luxusní jachtu za 325 milionů dolarů (asi 7,2 miliardy korun) s názvem Amadea, která podle americké strany patří desátému nejbohatšímu Rusovi a 134. nejmovitějšímu obyvateli planety Sulejmanu Kerimovovi. Muž zbohatl zejména díky značnému podílu v největším ruském těžaři zlata, společnosti Poljus, a jeho jméno se mezi jinými ocitlo na sankčních seznamech USA, uvedl deník The New York Times.
Fidži předalo Spojeným státům superjachtu Amadea za 325 milionů dolarů, kterou podle amerických vyšetřovatelů vlastní ruský miliardář Sulejman Kerimov uvedený na americkém sankčním seznamu. O vydání jachty požádaly Spojené státy v dubnu a v květnu Nejvyšší soud Fidži se zabavením a vydáním plavidla souhlasil. Předání jachty je novým vývojem v globální snaze zmocnit se majetku oligarchů s vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina, uvedl The New York Times.
Ve hře je i bývalý šéf Rosněfti
Vlastnictví plavidla je nejasné. Američtí vyšetřovatelé tvrdí, že jachta byla loni prodána Sulejmanu Kerimovovi, ruskému vládnímu úředníkovi a miliardářskému investorovi, který je na americkém sankčním seznamu již od roku 2018. Právník Feizal Haniff, který zastupuje společnost na Britských Panenských ostrovech úředně provozující plavidlo, tvrdil, že jeho skutečným vlastníkem je Eduard Chudajnatov. Bývalý předseda a generální ředitel energetického giganta Rosněfť, ruské státem kontrolované ropné a plynárenské společnosti, na sankčním seznamu USA není.
Spojené státy oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Bílý dům dál utahuje smyčku kolem ruských elit. Přitvrdil v sankcích
Politika
Odvolací soud na Fidži koncem května zamítl Haniffovo odvolání a rozsudek nyní po sedmi dnech vstoupil v platnost. Minulý týden ale právník podal další žádost, ve které požádal fidžijské úřady, aby odložily naplnění amerického zatykače. Dnes však Nejvyšší soud země rozhodl, že jachtu může Fidži ponechat v péči amerických úřadů, uvedl v prohlášení Christopher Pryde, ředitel státního zastupitelství v zemi.
Amadea, která obsahuje helipad a bazén s mozaikovými dlaždicemi, dorazila do fidžijského přístavu Lautoka 12. dubna po 18denní cestě z Mexika, uvádí data sestavená agenturou Bloomberg. Fidži zadrželo 106 metrů dlouhou superjachtu 19. dubna poté, co obdržela formální žádost o vzájemnou právní pomoc od americké vlády, uvedl úřad veřejného žalobce.
Ruským pivařům bude brzy chybět zahraniční pivo. Zásoby v moskevských barech kvůli západním sankcím pomalu dochází.
To byla poslední Plzeň? Rusům začíná chybět zahraniční pivo i chmel
Politika
Kerimov s majetkem 13,5 miliardy dolarů (asi 313 miliard korun) – což je podle indexu miliardářů agentury Bloomberg o 800 milionů dolarů méně než před měsícem – , jehož rodina vlastní v Poljusu přes 46 procent, byl v březnu zařazen na sankční seznamy Velké Británie a Evropské unie kvůli jeho úzkým vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina. Již v roce 2018 se ocitl na americkém sankčním seznamu.
Desítky zabavených jachet
Amadea se tak ocitla ve společnosti více než desítky miliardářských megajachet, které již zabavily západní vlády, aby potrestaly magnáty s úzkými vazbami na Putina. Německo po ruské invazi na Ukrajinu například zabavilo superjachtu Dilbar ruského miliardáře Ališera Usmanova v hodnotě až 750 milionů dolarů.
Italské úřady zadržely plavidlo v hodnotě 530 milionů eur vlastněné ruským miliardářem Andrejem Melničenkem, zatímco Španělsko zabavilo jachtu Tango Viktora Vekselberga za 90 milionů dolarů a megajachtu Crescent za 600 milionů dolarů, o které se předpokládá, že patří Igoru Sečinovi, současnému šéfovi moskevské Rosněfti.
Rusko zdá se našlo způsob, jak obejít jedno z nejvíce bolestných sankčních opatření americké vlády. Zkoumá fintu, jak provést splátky dolarových dluhopisů v rublech. Mechanismus by byl podobný jako u plateb za plyn členských zemí EU. Pokud to projde, Rusko se tak opět vyhne možnosti prvního bankrotu kvůli nesplácení dluhů od roku 1917. Ochota zahraničních investorů k novému způsobu plateb ale nebude příliš velká, píše server CNBC.
Rusko opět hledá cestu, jak se vyhnout bankrotu. U dolarových dluhopisů zkouší stejnou fintu jako u plynu
Money
Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 koruny) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboť rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
Putin bere čtvrt milionu korun měsíčně, tvrdí Kreml. Na svou jachtu by tak vydělával více než 5 tisíc let
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
