Reklama

Týden tradera: Energetická krize ohrožuje evropský průmysl. A burzy si toho všímají

medvědí trh
iStock
Kryštof Míšek

„Medvědi“ se pevně zakousli a burzy ve velkém krvácely, když investoři začali reagovat na možnou významnou energetickou krizi a další nadcházející přitvrzení měnové politiky ze strany Fedu a ECB. Bláznivé ceny energetických komodit, jako je elektřina nebo plyn sestoupily mírně ze svých maximálních hodnot, ale dále dělají vrásky ekonomům a politikům. Taková situace tu opravdu ještě nebyla. S&P 500 se „vyprodal” až k 3900 bodům. A které další klíčové události hýbaly trhy v uplynulém týdnu pro Newstream popsal hlavní ekonom společnosti Colosseum Kryštof Míšek.

Reklama

Událostí týdne byl bezesporu očekávaný údaj o růstu pracovních míst v USA, který měl být významným vodítkem pro zasedání Fedu. Míra nezaměstnanosti v největší světové ekonomice mírně stoupla na 3,7 procenta z červencových 3,5 procenta. Ekonomika v srpnu vytvořila asi 315 tisíc pracovních míst oproti analytiky očekáváným 298 tisíc. Mírné překonání konsensu ukazuje na stále velmi napjatý americký trh práce, který zatím táhne inflaci spíše výš.

Vzhledem k tomu, že trh se obával daleko vyšších čísel, která by mohla vést nakonec k vyššímu růstu úrokových sazeb, byla tato data přijata kladně. Na úrovni týdne však americké akcie – stejně jako ty evropské - byly taženy níže proto, že se již napevno počítá s růstem sazeb o 75 bazických bodů v září.

Sílí hlasy pro zastropování cen energií

Trhy v uplynulém týdnu dál sledovaly politickou debatu ohledně zastropování cen energií. Zejména v Německu sílí hlasy, že je načase fixovat cenu plynu proudící z ruských plynovodů do Evropy. Potvrzuje se, na co ekonomů upozorňovala už delší dobu, že už musí přijít již nějaký konkrétní vstup na trh s energiemi. V opačném případě se evropský průmysl zhroutí v mnoha zemích. Ekonomiky zatěžují drahé energie, státy se rekordně rychle zadlužují a roste riziko nečekaných tržních turbulencí.

plynovod Nord Stream 1

Vypnutí Nord Streamu 1, srazilo do mínusu i americké akcie. Svět se bojí těžké evropské energetické krize

Americké akcie včera začaly obchodování růstem, nakonec je ale skolila zpráva Gazpromu, že neobnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval. Takový vývoj naznačuje, že svět se obává závažné evropské energetické krize, která může mít důsledky i mimo starý kontinent.

Přečíst článek

Připomeňme si, že zavedení cenových stropů obvykle vede pouze k “ shortage”, přesto může celounijní dohoda o trhu s elektřinou a plynem minimálně v krátkodobém horizontu vést k důležitému zklidnění volatilního trhu. Ten již dlouho ztrácí půdu pod nohama a je poháněn snižujícími se dodávkami plynu skrze Nord Stream 1. V tomto smyslu další prohlášení mluvčího Kremlu Dimitrije Peskova o tom, že plynu bude de Evropy téct stále méně, nejsou nijak překvapivé. Snahy vymlouvat se na „technické problémy” plynovodu jen zakrývají ruskou mstu směrem k EU za její podporu Ukrajiny. To, že se to děje během ukrajinské ofenzívy jistě nebude náhoda.

Reklama

Poláci už rozhodli, Češi stále nic

Polsko usiluje o synergie energetických firem. Majitel Unipetrolu PKN Orlen bude spojen s plynárenskou PGNiG. Ve výsledku má vzniknout největší hráč na energetickém poli ve střední a východní Evropě. V tomto konglomerátu má Polská vláda mít více než poloviční podíl. Jedná se o širší snahu tamní administrativy diverzifikovat zdroje a usilovat o energetickou bezpečnost po útoku na Ukrajinu. V tomto směru by si naše vláda mohla vzít příklad.

Poslední data z domácí ekonomiky podtrhují obavy z energetického trhu a ukazují na další poklesy průmyslové aktivity. Index nákupních manažerů PMI poklesnul dále pod 50 bodů, které oddělují trh od poklesu k expanzi. Hodnota za srpen byla opět 46,8 bodu. Zhoršující se provozní podmínky budou mít nakonec vliv na zaměstnanost v sektoru. Celkový i zahraniční obchod pokračovaly v poklesu.

Plánovaný schodek rozpočtu na rok 2023 by měl dosáhnout 270 miliard korun. V tomto směru se nejedná o nějakou zásadní změnu trendu, schodky okolo čtyř procent HDP nejsou skutečně k chlubení a akorát přilévají olej do ohně jménem inflace. Vláda by neměla rezignovat na dosažení určitého plánu konsolidace veřejných rozpočtů i přes energetickou krizi. Řešením nemůže být ani plánovaná „windfall tax”, ale skutečná daňová reforma nebo výrazné osekání rozpočtových rámců. Komicky působí nároky ministrů na požadavky ve výši až 700 miliard korun nad rámec příjmu rozpočtu, to spíš vypadá na to, že se někdo řídí pravidlem „po nás potopa“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)

Bude mimořádná daň na banky a energetické firmy? Rozhodneme 10. září, slíbil Stanjura

Výnosy z mimořádných sektorových daní by měly pokrýt vládní pomoc rodinám zasaženým výrazným nárůstem životních nákladů.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

plynovod Nord Stream 1

Vypnutí Nord Streamu 1, srazilo do mínusu i americké akcie. Svět se bojí těžké evropské energetické krize

Přečíst článek
Burza, ilustrační foto

Týden tradera: Bouře na akciích ustaly. Střídá je kolaps na energetickém trhu

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme