Státní kasa se propadla do rekordního schodku 166 miliard korun

Státní rozpočet skončil v březnu ve schodku 166,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejhorší výsledek za první čtvrtletí od vzniku Česka. Loni byl březnový schodek 59,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se rozpočet vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na pomoc lidem s drahými energiemi. Prioritou pro něj je dodržet plánovaný celoroční schodek 295 miliard korun.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí byly 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o 13 procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Výdaje státního rozpočtu do konce března dosáhly 568,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 36,9 procenta.

ČNB loni vykázala rekordní ztrátu 412 miliard

Money

AKTUALIZOVÁNO: Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou ČNB zveřejnila.

ČTK

Přečíst článek

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také vyšší investiční aktivitě státu,” uvedl Stanjura. Upozornil také, že ve srovnání s loňským rokem, kdy Česko hospodařilo do 21. března v rozpočtovém provizoriu, jsou některé oblasti jako regionální školství, sociální služby nebo věda a výzkum víc předfinancované.

Výdaje rostly hlavně kvůli energetické krizi

Ve druhé polovině roku Stanjura očekává zlepšení rozpočtového plnění. „Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny. Rozpočtu pomůžou také dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ a evropské příjmy včetně Národního plánu obnovy,” uvedl ministr.

Stanislav Šulc: Chystá se Fialova vláda zopakovat proslulou Kalouskovu chybu?

Názory

Vláda hledá peníze na zalátování děravého státního rozpočtu. A jednotlivé strany se předhánějí v nápadech, kde by bylo možné zdroje najít. Jednou z cest by údajně mohlo být zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Co by v nějakých dobách snad i mohlo mít smysl, přichází v časech, kdy by tím vláda docílila jediného: vlastní zkázy. Podobně jako se to stalo Nečasově vládě poté, co zvýšila DPH a do půl roku šla s ostudou od válu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta víc než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta víc. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta víc než loni. Daň z příjmu právnických osob rozpočtu vynesla 34,8 miliardy, o 21,6 procenta víc než před rokem. Na spotřební dani stát získal 33 miliard korun, meziročně o 3,7 procenta méně. Pokles podle ministerstva financí způsobilo zejména snížení spotřební daně na naftu.

Výdaje rostly hlavně kvůli kvůli opatřením na řešení energetické krize, kvůli výplatě sociálních dávek, důchodů, a kvůli obsluze státního dluhu. Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily se o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.

Ropa skokově zdražuje. Barel Brentu může letos stát zase i 100 dolarů

Trhy

Překvapivé snížení těžby ze strany OPEC+ zvýšilo cenu ropy o pět procent. Ropný kartel a jeho spojenci v čele s Ruskem se v neděli dohodli na snížení těžby. Z trhu zmizí 1,15 milionu barelů ropy denně.

ČTK

Přečíst článek

Kapitálové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly o 20 miliard na 36,1 miliardy korun. Na financování dopravní infrastruktury směřovalo 13,9 miliardy korun, na zajištění realizace programu Nová zelená úsporám 4,1 miliardy korun.

Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.