Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Schodek rozpočtu je nejnižší od pandemie. V září pomohlo inkaso windfall tax

Schodek rozpočtu je nejnižší od pandemie. V září pomohlo inkaso windfall tax
ČTK
 ČTK

Schodek rozpočtu na konci září klesl na 180,7 miliardy korun ze srpnových 194,6 miliardy, informovalo ministerstvo financí. Ke zlepšení salda čtvrtý měsíc v řadě přispělo v září inkaso daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Na její první splátce stát vybral 25,65 miliardy korun. Rozpočtový schodek za tři čtvrtletí je nejnižší od začátku pandemie, zároveň ale čtvrtý nejhlubší v dějinách Česka. Loni byl deficit na konci září 270,9 miliardy korun.

Reklama

Rozpočtové příjmy ke konci září dosáhly 1,437 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 23 procent. Výdaje za tři čtvrtletí byly 1,617 bilionu korun, proti loňsku vzrostly o 12,4 procenta.

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU,” uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že pro dodržení plánovaného schodku jsou třeba úspory za 15 až 20 miliard korun v provozní a dotační oblasti. Vláda je podle něj provádí průběžně.

Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš soudí, že vládě se může podařit dodržet plánovaný celoroční deficit. „Ve srovnání s rokem 2022 je letošní deficit po třech čtvrtletích roku o zhruba 90 miliard korun nižší. V minulém roce přitom celoroční deficit dosáhl 360 miliard korun,“ uvedl. „Hlavní výzvu ale i nadále představuje konsolidace pro další roky, kdy i v příštím roce by měl deficit přesáhnout 250 miliard korun,“ dodal Zámiš.

Schodek čtvrt bilionu platí. Vláda schválila rozpočet na příští rok

Schodek čtvrt bilionu platí. Vláda schválila rozpočet na příští rok

Vláda schválila státní rozpočet na příští rok s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,192 bilionu korun. Schodek bude 252 miliard korun, na letošek je plánováno 295 miliard korun. Příjmy i výdaje se proti návrhu ministerstva financí z konce srpna zvýšily o 19 miliard korun. Parametry rozpočtu představil na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Rozpočet dostanou k posouzení poslanci.

Přečíst článek

Reklama

K meziměsíčnímu zlepšení rozpočtového salda přispěly příjmy z windfall tax. Na září připadla první záloha této daně, kterou vláda uvalila na energetické a petrochemické společnosti a na velké banky. Ministerstvo upozornilo, že výše daně byla vypočtena na základě loňských zisků při zohlednění letošní ekonomické výkonnosti dotčených subjektů. Jejich hospodaření ve zbytku roku ovlivní i výši prosincové zálohy daně. V srpnu ministerstvo financí odhadovalo, že za celý rok na windfall tax vybere 46 miliard korun.

Méně ze spotřebních daní

Další mimořádné opatření, které pomáhá rozpočtu, je odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Energetické firmy ho platí průběžně, do konce září na něm stát inkasoval 16,72 miliardy korun. V srpnu ministerstvo předpokládalo, že za celý rok odvod dosáhne 18,5 miliardy korun.

Meziročně nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob, které se zvýšilo o 32,5 procenta na 159,2 miliardy korun. Na dani z příjmu fyzických osob stát vybral 106,9 miliardy korun, o 23,2 procenta víc než loni. Daň z přidané hodnoty do rozpočtu přinesla 260,7 miliardy korun, meziročně o 5,5 procenta víc. Výnos spotřebních daní meziročně klesl o 4,7 procenta na 109,5 miliardy korun, zejména kvůli menšímu inkasu spotřební daně z tabákových výrobků. Výběr spotřební daně z minerálních olejů se po srpnovém vrácení daně z nafty na původní úroveň přiblížil loňskému inkasu.

Statistici nepříjemně překvapili, ekonomika neroste. Podniky a firmy však měly nejlepší ziskovost za poslední roky

Statistici nepříjemně překvapili, ekonomika neroste. Podniky a firmy však měly nejlepší ziskovost za poslední roky

Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí vůbec nerostla. Vyplývá to z dalších zpřesněných údajů k jejímu vývoji, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle statistiků tuzemské hospodářství od dubna do června v porovnání s prvním letošním čtvrtletím jen stagnovalo. Předchozí jejich odhad ovšem hovořil o růstu 0,1 procenta.

Přečíst článek

Ekonom Deloitte Václav Franče konstatoval, že inkaso korporátní daně překonává očekávání. „Výběr daně z příjmu právnických osob kontrastuje s jinak mdlým vývojem ekonomiky. Firmy evidentně mají slušné zisky, což ukázaly i sektorové účty za druhé čtvrtletí,“ uvedl. Za očekáváním je podle něj naopak výnos windfall tax. Upozornil, že při sestavování rozpočtu vláda počítala s celoročním inkasem 85 miliard korun.

Kompenzace za růst ceny energií

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky,na kterých stát zaplatil 650,3 miliardy korun. Z toho 512,6 miliardy korun tvořily výplaty důchodů, meziročně jejich objem narostl o 17,6 procenta. Největší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které vzrostly o 54,9 procenta na 100,5 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií, za které stát zaplatil celkem 56,4 miliardy korun. Na obsluhu státního dluhu šlo 40,4 miliardy korun, o 25,4 procenta víc než loni.

Kapitálové výdaje státu meziročně narostly o 18,9 procenta na 134,1 miliardy korun. Největší část šla na financování dopravní infrastruktury na které stát použil 44,5 miliardy korun.

Vládní hlasování v Poslanecké sněmovně

Lukáš Kovanda: Vláda by měla daň z mimořádných zisků už ukončit, prospěje to pražské burze

Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme