Spotřeba energií ve světě je na úrovni před pandemií. Uhlí se spálilo nejvíce za osm let
Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.
Poptávka po energii byla o 1,3 procenta vyšší než v roce 2019. Na celkové spotřebě energie se fosilní paliva loni podílela 82 procenty, v roce 2019 to bylo 83 procenty, upozornila agentura Reuters.
Poptávka po ropě loni činila v průměru 96,9 milionu barelů denně, byla tak 3,7 milionu barelů denně pod úrovní z roku 2019. Důvodem byla hlavně nižší poptávka od leteckého průmyslu, která proti době před pandemií klesla o 33 procent.
Patří k vlivným českým portfoliomanažerům a na Twitteru pravidelně zveřejňuje výsledky fondů J&T Investiční společnosti, v nichž právě ČEZ hraje významnou roli. I proto se dění v polostátním energetickém gigantu výrazně věnuje a často je komentuje. „Nekonzistentnost názoru naší politické elity, její nejednoznačná vyjádření, posílají akcie ČEZ dolů, protože přesně to, co si investor nepřeje, se stalo - být v nejistotě,“ říká Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz. 
Michal Semotan: Vládní přešlapávání a nejistota kolem ČEZ nás stojí miliardy
Money
Těžba ropy se zvýšila o 1,4 milionu barelů denně, z toho skupina OPEC+ se na tomto nárůstu podílela více než 75 procenty. Kapacita rafinerií se však loni poprvé po více než 30 letech snížila, a to o téměř 500 tisíc barelů denně.
Největší zájem o uhlí měly Čína a Indie
Celosvětová poptávka po zemním plynu stoupla o 5,3 procenta a poprvé překročila hranici čtyř bilionů metrů krychlových. Podíl plynu na celkové spotřebě se však téměř nezměnil, činil 24 procent.
Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.
Země G7 hodlají stupňovat sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií
Politika
Spotřeba uhlí loni stoupla o více než šest procent a byla nejvyšší od roku 2014. Čína a Indie se na loňském růstu poptávky po uhlí podílely více než 70 procenty. Evropa a Severní Amerika pak loni poprvé po téměř deseti letech poklesu vykázaly růst spotřeby uhlí.
Nejlépe si vedly obnovitelné zdroje
Nejrychleji však loni rostla poptávka po obnovitelných zdrojích energie, včetně biopaliv, ale bez vodních elektráren, a to o 15 procent. Rychle rostla solární a větrná kapacita.
Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.
Stoprocentně ovládnout ČEZ chce velkou politickou odvahu a čtvrt bilionu, říká menšinový akcionář Šnobr
Názory
Výroba energie z vody se loni snížila o 1,4 procenta a zaznamenala první pokles od roku 2015. Výroba jaderné energie vzrostla o 4,2 procenta, nejvíce od roku 2004. Největší podíl na růstu měla Čína.
BP rovněž varovala, že problémy a nejistoty, kterým nyní čelí globální energetický systém, jsou největší za posledních téměř 50 let, od doby posledních velkých energetických šoků v 70. letech 20. století. Může za to invaze Ruska na Ukrajinu.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
