Kovanda vysvětluje investice: Kdy můžete na dluhopisech vydělat a na co si dát pozor
Rostoucí výnosy státních dluhopisů mohou prodražit financování vlád, firem i běžných domácností. Jak ale dluhopisy fungují a proč jejich cena klesá, když úrokové sazby rostou? Osmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, co ovlivňuje výnos dluhopisů, jaká rizika investorům hrozí a proč může dění na americkém dluhopisovém trhu ovlivnit i české hypotéky.
Dluhopisy patří mezi tradiční investiční nástroje a často bývají spojovány s jistotou a pravidelným příjmem. Jejich fungování je ale o něco složitější, než se může na první pohled zdát. O tom, kolik investor skutečně vydělá, totiž nerozhoduje jen slíbený úrok, ale také cena dluhopisu, jeho splatnost nebo finanční situace vydavatele.
Dluhopis versus akcie: Kdo má přednost při krachu firmy?
Zatímco nákupem akcie se investor stává spoluvlastníkem společnosti, pořízením dluhopisu jí naopak půjčuje peníze a stává se jejím věřitelem. Rozdíl mezi těmito dvěma investicemi se výrazně projeví jak v době prosperity firmy, tak ve chvíli, kdy se dostane do finančních problémů.
Pokud společnost prosperuje a její zisky rostou, těží z toho především akcionáři. Hodnota jejich akcií může stoupat a mohou získávat také dividendy. Držitel dluhopisu má oproti tomu zpravidla předem stanovený výnos, který se s rostoucí ziskovostí firmy automaticky nezvyšuje.
Co dává bitcoinu hodnotu a kdo ověřuje transakce, když za ním nestojí žádná banka? Sedmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou rozebírá, na čem bitcoin stojí, jak funguje blockchain, co dělají těžaři a proč síť spotřebovává tolik energie.
Kovanda vysvětluje investice: Žádná banka ani centrální autorita. Jak bitcoin vlastně funguje?
Newstream TV
Při bankrotu se ale situace obrací. Věřitelé mají při uspokojování pohledávek přednost před akcionáři, přičemž záleží také na tom, zda jde o zajištěné, nezajištěné nebo podřízené dluhopisy. „V řadě případů ani oni nepřijdou ke všemu, k čemu by měli přijít,“ upozorňuje Kovanda. Na akcionáře se totiž dostává až poté, co jsou uspokojeny pohledávky věřitelů, a často už pro ně žádný majetek nezbývá.
Dluhopisy přitom firmám umožňují získávat kapitál i jinak než prostřednictvím bankovních úvěrů. Podle Kovandy jim přinášejí především větší flexibilitu, širší okruh investorů a možnost půjčit si peníze na delší období. Samotné vydání dluhopisů proto ještě neznamená, že má společnost finanční problémy. U menších a méně známých firem je ale podle něj namístě ptát se, proč peníze získávají právě od investorů a nikoliv od banky.
Kolik skutečně vyděláte na dluhopisu?
Při výběru dluhopisu investory často zaujme především jeho kupon, tedy úrok, který emitent pravidelně vyplácí. Pětiprocentní kupon ale automaticky neznamená pětiprocentní roční zhodnocení. Záleží také na ceně, za kterou investor dluhopis pořídí, a době zbývající do jeho splatnosti.
Každý dluhopis má svou nominální hodnotu, tedy částku, kterou se jeho vydavatel zavazuje při splatnosti vrátit. Jeho tržní cena se ale může lišit. Kovanda uvádí příklad dluhopisu s nominální hodnotou deset tisíc korun a pětiprocentním ročním kuponem, který investorovi přináší 500 korun ročně.
Investoři často řeší, do jaké akcie investovat. Mnohem méně pozornosti ale věnují tomu, kolik jim z výnosu nakonec ukrojí stát. Šestý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, jak funguje časový test, proč mohou být dividendy překvapivě nevýhodné a jaké legální možnosti daňové optimalizace mají běžní investoři.
Kovanda vysvětluje investice: Časový test, dividendy a daňové pasti investorů
Newstream TV
Pokud ho koupí za deset tisíc korun, odpovídá jeho výnos do splatnosti pěti procentům. Jestliže ale za stejný dluhopis zaplatí 9 500 korun a do splatnosti zbývá jeden rok, získá kromě kuponu také 500 korun na rozdílu mezi nákupní a nominální hodnotou. Celkový roční výnos tak přesáhne deset procent.
Naopak při nákupu za 10 500 korun a splatnosti za jeden rok investor na celé investici nevydělá nic. Získaný kupon totiž pouze vyrovná částku, kterou zaplatil nad nominální hodnotu.
Právě proto je pro investora důležitý výnos do splatnosti, který vedle kuponu zohledňuje také nákupní cenu a zbývající dobu do splacení dluhopisu. Existují navíc i bezkuponové dluhopisy, které pravidelný úrok nevyplácejí. Investor na nich vydělává díky rozdílu mezi nižší pořizovací cenou a nominální hodnotou vyplacenou při splatnosti.
Proč cena dluhopisů klesá, když rostou úrokové sazby?
Jedním ze základních principů dluhopisového trhu je opačný vztah mezi cenou dluhopisu a jeho výnosem. Když požadované výnosy na trhu rostou, ceny již vydaných dluhopisů zpravidla klesají. A naopak, pokud výnosy klesají, jejich ceny rostou.
Jedna akcie může stát pár dolarů nebo tisíce. Sama o sobě ale investorovi téměř nic neřekne o hodnotě firmy. Pátý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, proč je důležitější sledovat tržní kapitalizaci, ukazatel P/E nebo zadlužení firmy než samotnou cenu akcie.
Kovanda vysvětluje investice: P/E, EBITDA nebo ROA? Jak spočítat skutečnou hodnotu akcie
Newstream TV
Představme si investora, který vlastní dluhopis se čtyřprocentním kuponem. Pokud se na trhu objeví srovnatelné dluhopisy nabízející vyšší výnos, jeho investice ztrácí na atraktivitě. Aby ji mohl prodat, musí zpravidla nabídnout nižší cenu. Nový kupující tak získá nejen pravidelné úroky, ale při držení do splatnosti také rozdíl mezi nižší nákupní cenou a nominální hodnotou.
Pokles tržních výnosů může naopak investorům přinést dodatečný zisk. Starší dluhopisy s vyššími kupony se stávají atraktivnějšími a jejich cena roste. „Vztah mezi cenou a výnosem dluhopisu je vždy inverzní,“ vysvětluje Kovanda.
Vývoj amerického dluhopisového trhu přitom ovlivňuje i další ekonomiky. Pokud rostou výnosy amerických státních dluhopisů, může se zdražovat financování také české vlády a nepřímo i hypotéky. Banky totiž při stanovování úrokových sazeb zohledňují mimo jiné výnosy, kterých mohou dosáhnout při investování do státních dluhopisů. Podle Kovandy tak mohou důsledky vysokého zadlužení Spojených států pocítit i české domácnosti.
Na americkém dluhopisovém trhu ale Kovanda vidí také investiční příležitost. Podle něj mohou být zajímavé zejména americké státní dluhopisy, u nichž by případný pokles výnosů mohl znamenat růst jejich tržní ceny.
Pokud však investor plánuje držet dluhopis až do splatnosti, průběžné kolísání ceny ho nemusí tolik zajímat. Za předpokladu, že emitent své závazky splní, dostane sjednané kupony a při splatnosti nominální hodnotu. Rizikem ale zůstává inflace, která může snížit skutečnou kupní sílu získaných peněz. Investor navíc musí počítat s tím, že se na trhu mohou objevit výhodnější příležitosti. Pokud by však chtěl svůj dluhopis předčasně prodat, může kvůli poklesu jeho tržní ceny utrpět ztrátu.
Vydělávat na růstu akcií umí pochopit každý. Co ale dělat, když trhy padají? Ekonom Lukáš Kovanda v druhém dílu seriálu Kovanda vysvětluje investice ukazuje, jak funguje spekulace na pokles cen akcií, takzvané shortování. 
Kovanda vysvětluje investice: Jak vydělávat na poklesu trhu a proč na to většina investorů nemá
Trhy
Mohou dluhopisy předpovědět hospodářskou krizi?
Za běžných okolností nabízejí dlouhodobé dluhopisy vyšší výnos než ty krátkodobé. Investoři totiž za půjčení peněz na delší dobu zpravidla požadují vyšší odměnu. Někdy se ale situace obrátí a například dvouleté státní dluhopisy začnou vynášet více než desetileté. Ekonomové v takovém případě hovoří o obrácené neboli inverzní výnosové křivce.
Takový vývoj může signalizovat, že investoři očekávají zpomalení ekonomiky. Předpokládají totiž, že centrální banky budou muset v budoucnu snížit úrokové sazby, aby hospodářství podpořily. To se promítá také do nižších výnosů dlouhodobých dluhopisů.
„Je to poměrně prověřený signál recese,“ říká Kovanda. Zároveň ale upozorňuje, že obrácená výnosová křivka automaticky neznamená příchod hospodářské krize.
Připomíná také období mimořádně nízkých úrokových sazeb, kdy některé státní dluhopisy, včetně českých, nabízely dokonce záporné výnosy. Investoři tak byli ochotni státům půjčovat peníze, přestože při držení těchto dluhopisů do splatnosti počítali s nominální ztrátou. Pro vlády to naopak znamenalo mimořádně levné financování jejich dluhu.
Mají české domácnosti půjčovat státu?
Do financování státního dluhu se mohou zapojit také běžní občané prostřednictvím státních dluhopisů. Jejich podíl je ale v Česku podle Lukáše Kovandy stále poměrně malý. Většinu státního dluhu financují především velcí institucionální investoři, například banky, penzijní fondy nebo investiční společnosti.
„Pokud do nějaké drobné míry budou investovat i české domácnosti do těch dluhopisů republiky, tak si myslím, že to vůbec není na škodu,“ říká Kovanda. Zároveň ale upozorňuje, že pro stát nemusí být takové financování nejvýhodnější. Domácnostem totiž zpravidla nabízí vyšší úročení než velkým investorům, a půjčování od občanů tak může být dražší.
Jako příklad země, kde domácí investoři hrají významnou roli, zmiňuje Japonsko. Přestože jeho veřejný dluh přesahuje dvojnásobek ročního HDP, dokáže si podle Kovandy půjčovat za příznivějších podmínek než Spojené státy. Jedním z důvodů je právě vysoký podíl domácích držitelů státního dluhu, díky kterému je Japonsko méně závislé na zahraničních věřitelích.
P/E, EBITDA, cash flow nebo provozní marže. Finanční výkazy mohou začínajícím investorům připadat jako nepřehledná změť zkratek a čísel. Čtvrtý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s ekonomem Lukášem Kovandou ukazuje, že klíčem k úspěchu není znát nazpaměť každý ukazatel. Důležitější je pochopit, co se za čísly skutečně skrývá.
Kovanda vysvětluje investice: Čísla nestačí. Jak opravdu poznat dobrou akcii
Newstream TV
Vysoký výnos může být i varováním
Na co by si měl investor dát před nákupem dluhopisu největší pozor? Podle Lukáše Kovandy je investování do dluhopisů v mnoha ohledech složitější než nákup akcií. Vedle samotného výnosu je totiž potřeba sledovat celou řadu dalších faktorů, od úrokových sazeb a inflace až po zadlužení emitenta.
Důležitá je například durace, která vyjadřuje citlivost ceny dluhopisu na změny úrokových sazeb. Investor by si měl také předem ujasnit, zda chce dluhopis držet až do splatnosti, nebo investovat prostřednictvím dluhopisového ETF. V takovém případě totiž hraje významnou roli i průběžný vývoj tržních cen.
U zahraničních dluhopisů je navíc potřeba počítat s kurzovým rizikem. I když samotný dluhopis přinese očekávaný výnos, změna měnového kurzu může výsledné zhodnocení v korunách výrazně ovlivnit.
Obezřetnost je namístě zejména u méně známých firem, které lákají investory na nezvykle vysoké úroky. Kovanda v této souvislosti doporučuje položit si jednoduchou otázku: Proč si společnost půjčuje právě od drobných investorů, a nikoliv od banky? Samotné vydávání dluhopisů sice není známkou finančních problémů, vysoký slibovaný výnos ale rozhodně není zárukou bezpečné investice.
Co bude dál
Celý osmý díl seriálu Kovanda vysvětluje investice s Lukášem Kovandou a moderátorkou Izabelou Kalinovou si můžete pustit přímo v přehrávači v článku. Seriál najdete také na Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
V příštím díle se zaměří na opce, další z investičních nástrojů, a vysvětlí, jak fungují a jaké možnosti i rizika investorům přinášejí.
